Sekačky, sudy s vodou, pálení trávy: Když je zahrada jedna velká past na zvířata

Sterilní zahrady škodí

„I když se nám zdá, že je na zahradě nepořádek, pro zvířata je to nádherné útočiště a místo, kde jsou schopní hibernovat ježci a ve křovinách se mohou schovávat ptáci – třeba před dravci. Takže staré trávy, větve, komposty – to jsou věci, které na vesnicích byly. Dneska se bohužel zahrady stávají čistými, posekanými, a to je pro zvířata k ničemu,“ říká vedoucí Záchranné stanice na Huslíku Luboš Vaněk.

Pokud máte na hromady klestí nebo loňského listí spadeno a chystáte se je spálit, je potřeba dávat dobrý pozor na jejich obyvatele. „Určitě bych doporučila, aby se místo nejdřív zkontrolovalo, protože vy si někde uděláte hromadu a do dvou dnů tam může být třeba ježek,“ upozorňuje v reportáži veterinářka Pavlína Hájková. A co dělat, pokud najdete popáleného ježka? „Je potřeba ho odstranit z dosahu ohně, a pokud je to možné, chladit popálené místo vodou. Pak se obrátit na odbornou pomoc – do té doby ježkovi zajistit přísun tekutin,“ vysvětluje Hájková. Vaněk zároveň důrazně varuje před vypalováním suché trávy, kvůli kterému může zahynout velké množství živočichů.

Nebezpečné sekačky a lepové pasti

„Ježkové jdou na zahradu rádi, ale jsou tam pro ně nebezpeční psi i strunové sekačky. U strunových sekaček je opravdu dobré terén nejdřív projít. Ve vysoké trávě a pod keři jsou často ježci,“ říká Zuzana Pokorná ze Záchranné stanice hl. m. Prahy. Ta má v péči už několik let ježka jménem Bezobličejík, který do stanice přišel s drastickým zraněním. Jak jeho jméno napovídá, sekačka ho připravila o obličej.

Krom sekaček je důležité nenechávat na zahradě jedovaté návnady – pokud ji sežere samice, mohou pak uhynout i mláďata. Další smrtící nástrahou jsou lepové a čelisťové pasti, které jsou podle ochránců týráním zvířat. „U nás jsou zakázané zákonem od roku 2004, ale i přesto se dají na internetu a v obchodech koupit. Podali jsme podněty České obchodní inspekci i příslušným úřadům s rozšířenou působností na prošetření osmi obchodů, které porušují zákon nabízením zakázaných lepových a čelisťových pastí. Čtyři z nich v současné době tyto pasti stáhly z prodeje,“ říká Ivo Krajc z OBRAZ – Obránci zvířat.

Na lepové pasti se často chytají ještěrky nebo ptáci – ti si ve snaze osvobodit se vytrhají pera a polámou křídla. Do čelisťových pastí se pak mohou krom divokých zvířat chytit i psi nebo kočky. To byl i nedávný případ kocoura, který strávil s čelisťovou pastí na tlapce několik dní, než se dočkal pomoci a následného veterinárního ošetření.

Čistá okna – nebezpečná okna?

V případě ptáků je také velmi důležité nezapomenout na skleněné plochy, ve kterých se odrážejí stromy. Ptáci mohou po nárazu uhynout nebo skončit na zemi otřesení. V takovém případě je vhodné zavolat do záchranné stanice a poradit se, jak dál postupovat. Abyste zabránili zbytečným nárazům do skla, stačí ho polepit průhlednými nálepkami, které jsou pro ptáky dobře viditelné a nabízí je např. Česká společnost ornitologická. Jedním z častých tipů je také nemýt okna příliš často.

Čistá krmítka, polepená okna: Rady a tipy, jak se stát oblíbeným sousedem zvířat

Život ve stínu člověka

Krmení vodního ptactva pečivem, zbytky kuchyně v krmelcích, anglické trávníky na zahradách – jen několik věcí, které lidé dělají, aniž by si uvědomili, že tím mohou ublížit. Ve skutečnosti jich je ale mnohem víc. Jak se chovat, aby před námi zvířata neprchala nebo je naše dobré úmysly nestály život?

Máte na zahradě jezírko nebo ho plánujete a nevíte jak na něj? Pak myslete na ptáky i další živočichy a nezapomeňte na pozvolný břeh. Z díry v zemi naplněné vodou mají totiž většinou problém vylézt i žáby a utopí se tam. To ostatně platí i o nádržích na dešťovou vodu. „Ty jsou nebezpečné hlavně pro sýčka, který je kriticky ohrožený. Pokud je nevyužíváme, je potřeba na ně dávat víko – spousta živočichů se tam už utopila,“ upozorňuje Luboš Vaněk.

Kočky jako postrach ptáčat

Dalším velkým rizikem pro zvířata na zahradě, především pak v období ptačích mláďat, jsou domácí mazlíčci. I takové malé kočičí kousnutí se může stát mláďatům osudné. V záchranných stanicích řeší takových případů každý rok desítky – a to jsou jen ty, o kterých víme. Zvířecí záchranáři proto doporučují nechat kočku alespoň do doby, než mláďata vylétnou z hnízda, doma. Jak by něco takového snášely kočky samotné? „Představa lidí, že ji zavřou doma a kočka se bude dožadovat jít ven – ono to může působit špatně. Teď je otázka, jestli je to naše domněnka, kterou jsme neozkoušeli, případně jestli by se nedalo něco udělat předem, aby to ta kočka snášela líp,“ zamýšlí se vystudovaná kočičí psycholožka Kateřina Štíblická.

Jak kočku na pro ni neobvykle dlouhý pobyt doma připravit? „Pro některou to opravdu může být nepřekousnutelná situace, ale pro spoustu koček to bude třeba trochu nepříjemné, ale dá se na to nějakým způsobem připravit,“ říká Štíblická a upozorňuje na důležitost enrichmentu – tedy obohacení životního prostředí zvířat. „Kočka má pak určitou zábavu a zájmy doma, je tam neustále nějaké překvapení, je tam pořád co dělat. Pokud lidé uvažují nad tím, že by kočku nechali doma, bude to určitě lépe snášet, když si s ní budou víc hrát, protože lov je určitá forma zábavy a satisfakce, a to se dá v pohodě přenést domů. Rozumím tomu, že to není příjemné pro kočky, které žijí celý život venku. Ale myslím, že mnohdy to lidi ani nezkusí. Anebo neví, že to jde zkusit, anebo neví, co udělat pro to, aby to bylo lepší,“ dodává Štíblická.

POZOR! MÁME PRO VÁS SOUTĚŽ O AUTO A CHYTRÉ HODINKY! BĚŽTE NA SOUTEZFORESTO.CZ A ZJISTĚTE VÍCE!