Husák byl jediný komouš, který sprdnul Brežněva. Kocáb srovnal dění na Ukrajině a okupaci
Výběr redakce
Rusové byli už 15. srpna přesvědčeni, že dojde k okupaci Československa. Když dorazila vládní delegace do Moskvy, Husák jako jediný komouš na Brežněva vyjel. K 55. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa to v pořadu Nový den řekl hudebník a aktivista Michael Kocáb. Ve vysílání CNN Prima NEWS také srovnal tehdejší události s dnešním děním na Ukrajině. Ze strany Ruska je podle něj možné očekávat především „lež a úskoky“.
Smutné srpnové události v roce 1968 měly předcházet obavy ze strany dalších zemí východního bloku. „Kromě Sovětů se obávali narušení socialismu u nás také země Varšavské smlouvy, třeba Polsko. Vývoj v Československu označili za kontrarevoluci,“ pronesl Kocáb v pořadu Nový den.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Historik: Bez Svobody by Rusové Dubčeka možná zabili. Okupovali nás kvůli jaderným zbraním
Všemu předcházela schůzka představitelů s vedením Sovětského svazu již 29. července v Moskvě, na které českoslovenští zástupci, mezi nimiž byl například tehdejší první tajemník KSČ a jedna z tváří Pražského jara Alexander Dubček či prezident Ludvík Svoboda, dostali podle Kocába „kartáč“. Ti se zavázali, že otázku takzvané kontrarevoluce vyřeší.
Čtěte také
„Už 15. srpna bylo v Moskvě rozhodnuto o vojenském úderu, jenže naše vláda tomu nevěřila. Po samotné invazi ji naši komunisté označili v dokumentu ‚Provolání Všemu lidu ČSSR‘ správně jako porušení mezinárodních vztahů, jenže byli vzápětí dovlečeni do hlavního města Sovětského svazu,“ přiblížil hudebník. Odpor kladl zprvu nejen Dubček, ale i budoucí prezident Československa Gustáv Husák, a to útočnou formou.
„Na Brežněva dokonce vyjel. Jediný měl sílu ho zkritizovat. Byl to jediný komouš, který ho opravdu sprdnul,“ pronesl Kocáb ve vysílání CNN Prima NEWS. Jenže během čtyřhodinového rozhovoru Husáka tehdejší vůdce SSSR zlomil. Brežněv si poté řekl, že ač si na něj Husák dovolil, je přesto odvážný, a rozhodl se ho dosadit do vedení státu v následném období normalizace.
Carství, bolševici a poté kvazidemokracie
Mezi chováním Ruska tehdy a nyní spatřuje hudebník jasné paralely. „Ideologická základna sice odpadla, ale stalinsko-brežněvovské systémy, snad by se ještě dalo říct carské, pokračují dál. Stále jsme svědky velkoruské rozpínavosti, pocitu nadřazenosti či přesvědčení, že co chci, to si ukousnu. K tomu využívají hlavně lež, zradu a úskoky,“ je přesvědčen.
Čtěte také
Zdůraznil také, že ruské agresi na Ukrajině předcházela řada jednání. „Bylo podepsáno Budapešťské memorandum o odevzdání jaderných zbraní Ukrajinců, které jim mělo zajistit bezpečnost ze strany Ruska. Vše bylo ale porušeno. Nejdřív se krokodýl zakousl do Krymu a nyní se pokouší ulovit další část,“ pronesl hudebník v pořadu Nový den. „Ideologie se mění. Nejdříve byla carská, poté bolševická a dnes kvazidemokratická,“ řekl.
„Musíme si uvědomit, že Ukrajina je predátorsky napadena silou, která se zdá téměř neomezená. Není možné si představit, že ruská armáda bude uondaná, protože může zatím rozjet zbrojovky na plný plyn. V takové situaci se nutí přirovnání boje Davida s Goliášem, které mohlo platit i v případě okupace před 55 lety. Československo však tehdy pochopitelně nemělo výhodu podpory celého světa,“ srovnal soudobou historickou situaci s dnešním konfliktem na Ukrajině.
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, konkrétně oblasti školství a životního prostředí. Zaměřuje se také na svůj rodný Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu, rád si i napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Po práci v redakci si zajde do malých kin na známé i opomíjené filmy, doplňuje mezery v četbě literatury nebo objevuje žánr ambientní hudby. Svůj volný čas však nejradši tráví za městem v přírodě. Marek vystudoval češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze, součástí týmu on-line redakce CNN Prima NEWS je od dubna 2023. (Marek.Pausz@iprima.cz)
