Co dělat s penězi během vysoké inflace?
Většinu domácností trápí nejen rostoucí ceny v obchodech, ale také požírání úspor inflací. Peníze totiž na standardních účtech ztrácejí reálnou hodnotu. Při ušetřených 100 tisících korun tak lidé přijdou za dva roky s očekávanou inflací zhruba o 22 tisíc korun. Ekonomové radí, aby lidé investovali například do nemovitostí nebo zkusili trh s dluhopisy.
Vysoká inflace, která v červnu vystoupala na 17,2 procenta, komplikuje život většiny lidí. Ceny rostou v obchodech s potravinami, s oblečením a dalším zbožím. Růst spotřebitelských cen se ale negativně promítá i do úspor, které nejsou adekvátně úročeny. Pokud tedy někdo sedí na penězích a dále je neinvestuje, o nemalou část svou nečinností přijde.
Peníze na účtu vám požere inflace. Expert poradil, jak předejít znehodnocení úspor
Inflace v Česku pravděpodobně ještě nedosáhla svého vrcholu. Ceny v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. Nabízí se tak otázka, co dělat s vlastními úsporami, aby se neznehodnotily? Ekonomové Čechům radí, ať své peníze hlavně nenechají ležet ladem a ať je investují. Lukáš Kovanda ve vysílání CNN Prima NEWS mimo jiné upozornil, že současné prognózy počítají i v příštím roce s inflací kolem 10 procent.
Česká národní banka (ČNB) predikuje, že inflace letos dosáhne v průměru 16,5 procenta. V příštím roce by ceny měly růst v průměru o 9,5 procenta. Zatím se ale centrální banka ve svých plánech do reality příliš netrefovala. Ještě v listopadu očekávala letošní průměrnou inflaci ve výši 5,6 procenta, v únoru už předpovídala 8,5 procenta a na jaře už 13,1 procenta.
Ekonomové proto radí, aby se lidé začali o své uspořené peníze starat. Zároveň ale upozorňují, že jakákoliv investice přináší jistou míru rizika. „Žádná bezpečná ochrana úspor, která zajistí pevné zhodnocení vkladu kolem 20 procent ročně, tedy tam, kam až zamíří inflace, nyní neexistuje. Pokud tuto skutečnost spotřebitel akceptuje jako fakt, tak se tím potom vyhne různým podvodným a super lákavým nabídkám, které mu velmi často nepřinesou zhodnocení, ale finanční újmu,“ řekl pro CNN Prima NEWS analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Ten také připomíná, že účinný nástroj proti inflaci pro běžné domácnosti byl ještě nedávno dostupný. Tím byl státní protiinflační dluhopis, který v minulosti velmi podporovala exministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lidé, kteří si dluhopis koupili, o své peníze nepřijdou. Nevýhodné je to však v době růstu spotřebitelských cen pro stát. A to byl i hlavní důvod, proč ministerstvo financí v čele se Zbyňkem Stanjurou (ODS) další emisi dluhopisů ukončilo.
Spořící účty na inflaci nestačí
Pokud lidé nechtějí chudnout, musí se vrhnout do investic. Vybírat mohou ze široké nabídky, možnosti nabízejí i samotné banky, klienti si pak sami určí, kam peníze investují. Ani spořící účty, které mají zhodnocení okolo čtyř až šesti procent, už ale na poražení inflace nestačí.
„V současné době jsou z pohledu nízkého rizika a vysokého výnosu velmi zajímavé i dluhopisy s krátkou splatností. Například výnos českého státního dluhopisu se splatností jednoho roku se nyní pohybuje okolo 6,4 procenta,“ řekl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom skupiny Roklen Pavel Peterka. „Pokud by střadatel důvěřoval Maďarsku, tak to nabízí výnos dluhopisu se splatností jednoho roku dokonce 9,95 procenta. U dvouleté splatnosti pak 10,2 procenta,“ dodal.
Obecně se doporučuje, že investice do korporátních či státních dluhopisů mohou být zajímavým řešením při boji proti inflaci. Peterka však upozorňuje, že akciové trhy mohou být v budoucnu zrádné. Ve Spojených státech totiž roste riziko recese. To se může negativně odrazit v míře rizika, které s sebou akciový trh nese.
Inflace je jako Jánošík, někomu bere, jinému dává. Pro koho je zdražování výhodné?
Čím vyšší inflace je, tím větší problém představuje. Nejen proto, že klesá kupní síla výdělků a úspor domácností. Inflace také přerozděluje bohatství, vnáší zmatek do cen, a tím zhoršuje fungování ekonomiky. Komu přihrává dodatečný majetek a komu naopak ujídá z mísy?
Češi se v posledních letech v oblasti investic soustředili na nákup nemovitostí. To podle Peterky může být další z nástrojů, které pomohou držet hodnotu peněz během růstu spotřebitelských cen. „U nemovitostí lze spekulovat na růst jejich ceny ve střednědobém horizontu. Především pak kvůli velmi pomalé výstavbě, která vytváří nedostatek na trhu, a tím tlačí na růst cen. Investice do nemovitostí může mít i podobu zateplení, výměny oken, pořízení tepelného čerpadla či jiného úsporného zdroje energie. Tyto investice mají vzhledem k vysokým cenám energií zajímavou návratnost a mají vedlejší výnos v podobě pohodlnějšího bydlení,“ radí dále Peterka.
Analytik Novák zdůrazňuje, že lidé by neměli impulsivně přesouvat své peníze z různých finančních aktiv. „Klíčové je postupovat koncepčně a ne nahodile. Investování je jediná možnost, jak dlouhodobě peníze reálně zhodnocovat. A k tomu je právě potřeba systematický postup – vytvořit si nebo si nechat vytvořit portfolio podle toho, jakou chceme výnosnost a jaké jsme ochotni podstoupit riziko, a ideálně v pravidelných časových intervalech, měsíčně či čtvrtletně, investovat,“ navrhuje jako řešení Novák.
Sám doporučuje pro začátek investici do základního vzdělání v této oblasti. Až poté by se lidé měli se svými úsporami vrhnout do jejich zhodnocování. „Stále lepší variantou je letos z úspor reálně přijít kvůli inflaci o 15 procent než neuváženou investicí nebo spekulací přijít o polovinu nebo o vše,“ varoval Novák.
