Neodstatek proočkovaných je především na periferiích. (Ilustrační foto) Zdroj: ČTK
Epidemie nemoci COVID-19 v posledních týdnech znovu nabírá na síle, a to především na východě republiky, tedy v krajích s nízkou proočkovaností obyvatelstva. Ukazuje se, že především periferní a horské oblasti na okraji republiky vytvářejí celé enklávy s velmi nízkou proočkovaností, v nichž hrozí nebezpečný rozmach nákazy.
Například v bývalých Sudetech na severní Moravě či zapadlých obcích v Beskydech nemá ani jednu dávku vakcíny více než polovina obyvatel. Podle Společnosti Podané ruce za to může především špatná infrastruktura a vzdálenost od očkovacích center.
„Máme celé oblasti, kde jsou kumulovány obce, které jsou málo proočkované. Lidé tam žijí spolu a v listopadu a v prosinci hrozí, že o to snáz se tam nákaza bude šířit,“ řekl nedávno ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Tyto oblasti mohou být zárodkem lokálních plošných ohnisek nákazy v podzimních měsících.
Mapa očkovaných (ÚZIS) Zdroj: CNN Prima NEWS
Mapa očkovaných (ÚZIS) Zdroj: CNN Prima NEWS
Nedůvěra ve vakcínu v Jeseníkách
Pokud se podíváme na potenciální ohniska neočkovaných konkrétně, ukazuje se, že významnou oblast neočkovaných tvoří například takřka celý okres Jeseník.
OBRAZEM: Jan Nepomucký se nechal naočkovat. Socha v Jeseníku glosuje aktuální dění
Socha svatého Jana Nepomuckého v Jeseníku se pravidelně zapojuje do společenské debaty nad aktuálním děním. Při první vlně covidu si světec nasadil plynovou masku. Poté, co se na Jesenicku vyostřila debata na téma zavádění 5G sítě, reagoval na to obezřetný Nepomucký čepičkou z alobalu.
Podíl plně očkovaných zde činí pouze 47,7 procenta. Pokud se však podíváme na jednotlivé obce v regionu, vyjeví se čísla ještě mnohem horší. Například vesnice Bílá voda na samé hranici s Polskem hlásí proočkovanost alespoň jednou dávkou pouze u 29,3 procenta dospělých.
Přes masiv Hrubého Jeseníku leží zase okres Šumperk, který má proočkováno 50,5 procenta populace. Problematická je však horská oblast okresu. Například v Jakubovicích dostalo alespoň jednu dávku pouze 44,6 procenta dospělého obyvatelstva.
Neproočkované Beskydy
Neradostná jsou také čísla z Beskyd. Rozsáhlou neproočkovanou enklávu tvoří například úplný východ republiky na česko-polsko-slovenském trojmezí – nejvýchodnější česká obec Hrčava má jednou dávkou naočkovaných pouze 44,4 procenta obyvatel.
Rok od vrcholu druhé vlny epidemie: Jak jsme se s covidem tehdy potýkali?
Nemocnice blížící se na hranu svých kapacit, více než 15 tisíc nových případů za den a noční zákazy vycházení. Loňský sváteční den 28. října byl vrcholem podzimní vlny epidemie nemoci COVID-19, po kterém se křivka nakažených začala pomalu lámat. Kvůli covidovým opatřením vyšly ve svátek do ulic stovky demonstrantů.
Další rozsáhlá oblast s nízkou naočkovaností tvoří například Valašsko. Plná proočkovanost v okrese Vsetín je pouhých 49,5 procenta a třeba obec Horní Bečva hlásí pouze 48,5 procenta naočkovaných první dávkou.
Důvodem neproočkovanosti periferií je podle odborníků především špatná infrastruktura a vzdálenost od očkovacích center. „Nižší podíl vakcinovaných mají vnitřní periferie a pohraničí, řidčeji osídlená místa s horší infrastrukturou. Lidé tam mají daleko k očkování a za cestování jim to nestojí. Řešení je nasnadě: vakcínu až pod nos a nejlépe jednodávkový Johnson & Johnson,“ rozebírá na Twitteru důvody Společnost Podané ruce.
Odráží se to také na podílu pozitivních testů v současné době. Nejhorší situace je aktuálně právě v Moravskoslezském a v Olomouckém kraji. Oba regiony se pohybují nad hranicí 300 pozitivních záchytů na 100 tisíc obyvatel za týden. V nejhorších krajích přesáhla také relativní pozitivita testů již 20 procent, zatímco republikový průměr je okolo 13 procent.
