K VĚCI, Milena Johnová - 14.5. v 12:30
Pěstounství je v některých ohledech vhodnější i ekonomičtější než ústavní péče, myslí si pražská radní pro sociální problematiku Milena Johnová (za Prahu sobě). Také se jí nelíbí, že péči o dítě musí řešit hned několik ministerstev naráz. „To je absurdní,“ řekla v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.
Až dvě třetiny dětí končí v kojeneckých ústavech kvůli tomu, že se o ně biologická rodina nedokáže postarat a zajistit jim vzdělání či stravu. Občas se také stává, že jsou rodiče příliš mladí a obávají se o špatný vývoj dítěte, proto jej umisťují do ústavní péče. Z této perspektivy je pomoc těmto rodinám, které nemají dostatek kompetencí pro požadovanou výchovu dítěte, zcela nedostačující. „A není dostatečná ani u dětí, které se narodí s nějakým postižením, i kvůli tomu často končí v ústavní péči,“ řekla Johnová v pořadu K věci.
„Řadu let jsem pracovala jako sociální pracovnice. Zkušenost je taková, že jsou selhání často odborníky a systémem svalována na rodiče. Myslím, že realita je mnohem složitější. Velmi záleží na prostředí, ve kterém se člověk nachází, na podpoře, která je dostupná, a způsobu, jakým je nabídnuta. Jestli je nabízena z pozice někoho, kdo se dívá na své klienty s despektem, je to prostě jiné,“ pokračovala radní.
Dětem chybí rutina. Letní doučovací kempy by byly praktické, říká učitel gymnázia
Podle učitele Adama Škapy z Gymnázia Arabská v Praze dětem chybí řád, rutina i rituály, které by chozením do školy přirozeně získávaly. Dostat návyky zpět by jim mohly pomoci letní kempy. Prohlásil to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.
Uznala ale, že existují situace, kdy by dítě nemělo zůstat u biologické rodiny ani minutu, třeba když je zanedbáváno a zneužíváno. „To jsou situace, kdy musí zasáhnout systém a ochránit dítě. Zde není cesta pro kompromis. A to je také důvod, proč zvýšit kapacity pěstounské péče a zlepšit přípravu a podporu pěstounů. Je prokázáno, že ústavní péče zanechává nevratné změny ve vývoji malých dětí, a tohle je třeba neustále mít na zřeteli,“ dodala Johnová pro CNN Prima NEWS.
Nelíbí se jí ani to, že péči o dítě musí řešit hned několik ministerstev naráz. „Z mého pohledu je opravdu katastrofa, že ČR má péči o ohrožené děti roztříštěnou do několika resortů. To je absurdní. V zemích, kde to dobře funguje, tohle zkrátka není,“ doplnila Johnová. Za sebe doufá, že poslanci schválí novelu zákona upravující pěstounské odměny, přestože není zcela bez výhrad. „Pevně věřím, že jsou si poslanci plně vědomi odpovědnosti, kterou mají, a možnosti a příležitosti věci zlepšit,“ uvedla v rozhovoru.
Pěstounství? Je vhodnější než ústavní péče, říká radní
Další oblast, kterou lze podle pražské radní zlepšit, je zkompetentnění biologických rodičů, aby si mohli převzít děti zpět do své péče. Jde o optimální scénář, pokud je k tomu připravené prostředí a zázemí. Častými komplikacemi, které tomu brání, bývají socioekonomické situace, nejběžněji chudoba. „Třeba když rodina přijde o bydlení a není k dispozici krizový byt, který by jim umožnil zůstat pospolu. Rodiče musí například do azylového domu, kde jsou často ještě odděleni matka a otec,“ přiblížila problematiku Johnová na CNN Prima NEWS. Děti pak často skončí v krizovém centru či dětském domově.
„Právě proměnou dětského centra, které máme ve Zbraslavi, se snažíme připravit půdu pro to, aby se tohle nemuselo stávat,“ rozvedla radní s tím, že se snaží hledat krizové byty, kam by se mohly přesunout celé rodiny. Děti by tak vyrůstaly v relativně normálním a neroztříštěném prostředí, což je pro Johnovou klíčové.
Protáhnout školní rok? Děti makají, jako by žádný covid nebyl, shodli se politici
Za měsíc a půl dětem končí školní rok, mnozí rodiče by si však přáli, aby se prodloužil i do letních měsíců. Politici však upozorňují na to, že děti neměly žádné kompenzace a učitelé jsou vyčerpaní. V pořadu 360° Pavlíny Wolfové se na tom shodli poslanec Patrik Nacher (za ANO) a místopředseda sněmovního výboru pro vědu a vzdělání Lukáš Bartoň (Piráti).
Podpora pro pěstounství ale není podle pražské radní největší. Dle některých hlasů by děti měly dostávat specializovanou odbornou péči ústavního charakteru. Pokud se ale pěstounská péče provádí kvalifikovaně a dostane dostatek podpory, nevidí Johnová v tomto procesu problém. Náhradní rodiče podle ní především musí být připravení na to, že mohou převzít dítě s vyššími nároky na péči, pakliže si prošlo traumatickým zážitkem. Věří ale, že v tomto ohledu je právě pěstounská péče lepší než ústavní.
„Musí podat přihlášku, projít psychologickým vyšetřením a vzděláním, aby byli připraveni na tu roli. Musíme si uvědomit, že přijímají děti, které často prošly traumatem. Je potřeba, aby znali možnosti a potřeby takového dítěte, i když samozřejmě budou muset reagovat na konkrétní dítě, které k sobě přijmou, a jeho individuální potřeby. Musí být vyrovnáni s tou rolí, která je přece jenom o v něčem odlišnější než to, když se vám narodí vlastní miminko do rodiny,“ řekla v pořadu K věci pražská radní.
„Nemluvě o tom, že je to také ekonomičtější. Péče o čtyři děti v přirozeném prostředí bytu stojí i sto tisíc měsíčně. To je velká částka. Porovnejme to s odměnami pro pěstouny, které jsou vlastně o řád níž,“ argumentovala Johnová.
