Jsem diktátor a demokracii nerozumím, překvapil Lukašenko během projevu k národu

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko pobavil novináře, když se během svého projevu k národu označil za diktátora, který nerozumí demokracii. Autoritativní vůdce pak představil svoji vizi vlády lidu a připomněl únorové referendum o ústavních změnách. Hlasování ale tvrdě kritizuje opozice. Podle ní totiž politické problémy v zemi referendum nevyřeší, ať už dopadne jakkoliv.

Rok a půl po kontroverzních prezidentských volbách, které se zvrhly ve spirálu protestů, násilí a zatýkání, hýří Alexandr Lukašenko sebevědomím. To demonstroval i během pátečního projevu k národu. Na žádost jednoho z novinářů, aby poskytl svůj pohled na běloruskou demokracii, odpověděl po svém. „Jsem diktátor, je pro mě těžké pochopit demokracii,“ překvapil s náznakem ironie v hlase muž, který zemi vládne pevnou rukou už 27 let.

Poté už vážnějším tónem dodal, že jeho vize demokracie je zcela odlišná od té, kterou prezentují Spojené státy. „Demokracie je vláda lidu. A referendum je součást demokracie,“ odkázal Lukašenko na hlasování o ústavních změnách, které by mu podle agentury AP umožnily upevnit moc.

V referendu, které se uskuteční 27. února, se bude rozhodovat o omezení délky prezidentského mandátu, které bylo za Lukašenkovy vlády zrušeno. Podle navrhovaných změn by hlava státu mohla zastávat pouze dvě pětiletá funkční období. Pokud však úpravy hlasováním projdou, vstoupí v platnost až po nástupu nově zvoleného prezidenta, což podle AP poskytuje běloruskému vůdci příležitost ucházet se o další dvě funkční období po vypršení současného mandátu v roce 2025. Lukašenko zastává funkci běloruského prezidenta od roku 1994.

Mezi další navrhované změny patří značné rozšíření pravomocí Všeběloruského lidového shromáždění, což je orgán, který oficiálně reprezentuje široké spektrum běloruské společnosti, ale v minulosti sdružoval především vládní činitele a stoupence režimu. Navrhované změny počítají s tím, že úřadující prezident se automaticky stává delegátem 1200členného shromáždění a může mu předsedat, pokud si ho zvolí ostatní členové.

Volba mezi Lukašenkem a Lukašenkem

V případě, že změny projdou, bude mít shromáždění nově například možnost navrhovat zákony, ústavní změny, volit členy ústřední volební komise a soudce nejvyššího soudu. Navrhované změny ústavy již dříve kritizovala vůdčí osobnost běloruské opozice Cichanouská. Bělorusové podle ní dostali možnost zvolit si „mezi Lukašenkem a Lukašenkem“. Cichanouská se navíc domnívá, že zorganizování referenda není možné v podmínkách politické represe a nesvobody médií.

Ke schválení změn bude zapotřebí, aby se pro ně vyslovilo přes 50 procent hlasujících při účasti nejméně 50 procent oprávněných voličů. Podporovatelé opozice se na hlasovacích lístcích chystají zaškrtnout všechny možnosti, aby lístky zneplatnili.

Lukašenko podle oficiálních výsledků loni v létě pošesté zvítězil v prezidentských volbách. Opozice a některé západní země tvrdí, že výsledky byly zfalšované a že ve skutečnosti vyhrála Cichanouská. Coby prezidenta Lukašenka neuznává ani Evropská unie. Nespokojenost s průběhem voleb vyvolala v zemi demonstrace nebývalých rozměrů. Bezpečnostní složky protesty brutálně potlačily, desetitisíce lidí zatkly a tisíce jich zbily. Mnoho Bělorusů uprchlo do zahraničí.