Hádka Havlíčka a Vystrčila kolem cen potravin
Jak uzdravit veřejné rozpočty a zajistit udržitelné hospodaření státu? Bývalý premiér Mirek Topolánek a exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) sepsali v komentáři pro Hospodářské noviny deset kroků, které by podle nich vláda premiéra Petra Fialy (ODS) měla udělat, aby s krizí bojovala efektivně a rozpočtově zodpovědně, jak strany pětikoalice slíbily voličům před volbami.
„S Mirkem Topolánkem jsme napsali doporučení, co a proč bychom dělali se státním rozpočtem. Jistě je možné dát na stůl i jiné, možná i lepší návrhy. Není ale možné nedělat nic. Současné hospodaření je neudržitelné. Je za minutu dvanáct,“ varoval na sociálních sítích Kalousek.
„Zase po letech spolu. Jasně, že lze vymyslet radikálnější kroky pro uzdravení veřejných rozpočtů. Ale i toto naše kompromisní desatero by si vláda měla vzít za své,“ dodal Topolánek. A co tedy dva bývalí politici, kteří mají s vládnutím v období ekonomické krize zkušenosti, ve svém desateru vládě doporučují?
- Do roku 2025 snížit počet státních zaměstnanců na úroveň roku 2013 (413 tisíc). „Nárůst o 70 tisíc zaměstnanců za deset let nezvýšil kvalitu veřejných služeb, neúnosně však zvýšil objem nutných mzdových prostředků,“ vysvětlili svůj návrh expolitici.
- Příští tři roky nezvyšovat mzdy a platy státních zaměstnanců o více než o tři procenta ročně.
- Změnit valorizační schéma důchodů. „Při současné právní úpravě jsou důchodci jedinou skupinou ve společnosti, která je bezpečně chráněna proti inflaci. Domníváme se, že to jednak není fér, jednak je to finančně neudržitelné,“ podotkli Kalousek s Topolánkem.
- Zrušit strop odchodu do důchodu v 65 letech.
- Při zpracování návrhu penzijní reformy mít na paměti, že hlavní prioritou reformního scénáře je dlouhodobá udržitelnost průběžného systému. Podle bývalých vládních politiků sice různé důchodové komise možná odvedly zajímavou práci, leč na tuto prioritu odpověď nenalezly. „Nalézt ji musí vláda, ideálně v kombinaci s reformou daňovou,“ zdůraznili.
- Zvýšit spoluúčast ve zdravotnictví, alespoň za jídlo a hotelové služby ve zdravotnických zařízeních.
- Umožnit nákup nadstandardní zdravotní péče, a to včetně možnosti soukromého připojištění.
- Zrušit všechny dotace z národních zdrojů podnikatelským subjektům.
- Zrušit státní příspěvek na stavební spoření.
- Vrátit do rozpočtu alespoň část každoročních příjmů, které vypadly s daňovým balíčkem z podzimu 2020. Podle Kalouska s Topolánkem se jednalo zhruba o 1,5 procenta HDP, což nijak nepomohlo k zotavení ekonomiky, zato představovalo proinflační impuls, a především zdvojnásobilo strukturální deficit. „Vláda by měla předložit komplexní daňovou reformu zahrnující i povinné pojistné. Jakýkoliv návrh na zvýšení daňové zátěže je však ospravedlnitelný pouze v případě, bude-li doprovázen návrhem na snížení povinných výdajů v minimálně stejné, lépe pak dvojnásobné výši,“ uvedli.
Okolnosti vzniku desatera okomentovala dvojice následovně: „Máme společnou zkušenost s konsolidací veřejných rozpočtů v komplikované vnitropolitické i geopolitické situaci. Cítíme pořád silnou míru odpovědnosti za vývoj v naší zemi, a i proto jsme oba podporovali vznik této heterogenní demokratické vlády.“
Topolánek a Kalousek tak požadují, aby pětikoalice naplnila očekávání českých občanů, ať už ji ve volbách podpořili či nikoliv. „Všichni si totiž zaslouží naději na život v ekonomicky, a tím i politicky stabilní zemi, která bude jim, ale především jejich dětem a vnukům garantovat jejich práva, svobody, bezpečí, sociální jistoty a životní úroveň,“ zmínili bývalí vládní politici.
Napětí mezi Kalouskem a Pekarovou
Rozpočtová politika je jednou z oblastí, ve které Kalousek s Topolánkem vládu často kritizují. „Ekonomika naší země je postižena hlubokými a nebezpečnými makroekonomickými nerovnováhami. Vedle dvouciferné inflace je to zejména bezprecedentně obří strukturální deficit státního rozpočtu,“ upozornili.
Současnou vládu i ty minulé viní z politického rozpočtového populismu: „Pokud by byl realizován střednědobý rozpočtový výhled, který vláda schválila 3. června, každoroční úroky z dluhu dosáhnou na konci volebního období zhruba 150 miliard korun. Ty budou z rozpočtu vytlačovat výdaje nezbytné na rozvoj, ale i na běžné veřejné služby.“ Oba expolitici však vládu i částečně pochválili.
„Vláda Petra Fialy převzala správu země v jednom z nejsložitějších období naší moderní historie. Většinu problémů zdědila. S většinou z nich se vypořádává úspěšně a důstojně. Žádná mimořádná situace však nemůže vytvořit pro vládu alibi k rezignaci na udržitelné hospodaření státu, a to zejména v procesech, které s mimořádnými situacemi nesouvisí,“ stojí ve výzvě.
Kalouskův častý apel na zodpovědnější rozpočtovou politiku způsobuje jisté napětí uvnitř strany, kterou sám spoluzakládal. Například předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová si s ním v posledních dnech vyměnila skrz média několik ostřejších poznámek.
