Občanští demokraté v posledních volebních modelech začínají ztrácet svou voličskou podporu. Přestože bývalí voliči ODS příliš nepřechází k opozici, jsou podle expertů z vlády frustrovaní a aktuálně nevědí, koho volit. Podle průzkumů se tak otevírá teoretické okno pro vznik nového politického subjektu, který by mohl nespokojené hlasy posbírat. Experti však upozorňují, že jsou sněmovní volby ještě poměrně daleko a mnoho se může změnit.
„Strany vládní koalice od sněmovních voleb v součtu postupně ztrácí, nesledujeme však systematický přesun jejich voličů k jiným uskupením, spíše se uchylují mezi nerozhodnuté voliče, případně nevoliče,“ říká listopadový model společnosti STEM pro CNN Prima NEWS.
ČTĚTE TAKÉ: Chování vlády mě uráží. Její propaganda je často mimo, říká Miroslav Kalousek
Občanským demokratům přisoudil model až překvapivé třetí místo za SPD s pouhými 11,6 procenta voličské podpory. „Sledujeme mírný pokles jinak stabilní podpory. Svůj výsledek však nadále opírá o silnější skupinu loajálních voličů a svůj zisk udržuje kolem 12 procent,“ uvedla agentura.
Podle jejího ředitele Martina Buchtíka se tradiční voliči ODS stávají nerozhodnutými. „V minulosti tomu bylo tak, že typicky voliči ODS byli pevně rozhodnuti k tomu jít k volbám a možná se akorát rozhodovali o tom, jakou stranu z vládních koalic volit. Teď si ale voliči ODS přestávají být jistí, jestli má smysl k volbám chodit, a to jim ubírá,“ uvedl Martin Buchtík ve vysílání CNN Prima NEWS.
Podobně ale hovoří také další experti. „Spousta z nich se ještě rozhoduje. Dostávají se do skupiny, kdy si nejsou jistí, zda by šli k volbám, a část jich váhá a přemýšlí o alternativách. Dominantně zatím nepřechází nikam. Menší skupinka v minulosti přešla k hnutí ANO, malá část přešla ke Svobodným, část směrem k Trikoloře, ale to je opravdu malý segment. Ukazuje se, že už neodchází vůbec mezi strany pětikoalice, spíše se rekrutují mezi váhající a nevoliče,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček.
„Velká část spíše osciluje mezi pozicí – nepůjdu k volbám, zklamali mě, nemá to smysl – a pozicí – ještě se porozhlédnu a rozhodnu se podle kandidátů,“ doplnil.
Prostor pro novou stranu
O nízkých preferencích největší vládní strany hovoří také říjnový model společnosti Median, který byl zveřejněn před několika dny. ODS dává 13,5 procenta, přestože poukazuje na mírný meziměsíční nárůst, ukazuje model na dlouhodobý klesající trend preferencí strany.
Model hovoří o tom, že se vytváří prostor pro možný vznik nové strany. „Potvrzuje se hypotéza, že určitá část voličů stran vládní koalice nyní váhá, koho volit, nebo zda vůbec přijít k volbám. To hypoteticky otevírá prostor pro novou politickou stranu či formaci,“ říká volební model agentury Median.
Takovému scénaři však Kubáček příliš nevěří. „Šance tady samozřejmě je, ale musela by to být kandidátka složená z lidí, kteří již něco v politice dokázali. Uspět by mohla formace například miliardáře Dědka, ale po jeho zkušenostech se Starosty tomu spíše nevěřím, že by do toho šel. Takových Dědků by ale bylo potřeba víc,“ připomněl politolog anabázi hnutí STAN s podnikatelem Daliborem Dědkem.
Další možnosti již nevidí. „Danuše Nerudová je už zaparkovaná na kandidátce Starostů a nezávislých do Evropského parlamentu, takže ono už není moc kde brát. Takový Miroslav Kalousek by musel být někým zase vykoupen. Kdyby to byla jen kandidátka Miroslava Kalouska, tak už je to dneska málo. On je ideální kandidát někam do Senátu, ale už tady není voličovo volání po TOP 09,“ sdělil pro CNN Prima NEWS.
Buchtík: Vládní voliči se mohou vrátit
Ředitel společnosti STEM však upozorňuje, že volební průzkumy se nerovnají výsledkům voleb. „V modelu říkáme, že k volbám by teď šlo 58 procent lidí. Jenom pro představu: v roce 2021 šlo 65 procent lidí a letos v lednu přes 70 procent lidí volilo v druhém kole prezidentské volby. Lidi, kteří jsou frustrovaní, spíš říkají: ,To nemá smysl, já k těm volbám vůbec nepůjdu.‘ Je ale možné, že když bude probíhat ostrá kampaň, tak budou lidé více aktivizovaní a účast bude vyšší. Lidé by také více strategizovali. Například ti, kteří zvažují menší strany, by se přiklonili k těm větším,“ vysvětlil ve vysílání CNN Prima NEWS.
Proto je podle něj možné, že se nespokojení voliči nakonec zpátky přikloní k vládním stranám. „Skupina lidí si říká, že by určitě šla k volbám, ale neví, koho bude volit. Přestože nejsou voliči vládních stran často spokojeni, tak pořád to vnímají jako něco, co musí udělat, protože druhá varianta je pro ně nepřijatelná. Určitě se neděje, že by voliči koalice přecházeli k opozici a naopak,“ doplnil Buchtík.