Jaderná elektrárna Tihange v Belgii, jejíž provoz by měl do roku 2025 skončit. Země chce přejít k jiným zdrojům elektřiny. Zdroj: Profimedia.cz
V rytmu klimatických a ekologických dohod se v Evropské unii i jinde ve světě čím dál častěji skloňuje zákaz jaderné energetiky. V současnosti přitom jaderné elektrárny produkují deset procent veškeré elektrické energie na planetě. Zákaz této technologie by způsobil velké potíže pro 32 států světa.
Atomový klub je skupina desítek států světa, do které patří i největší mocnosti. Některé využívají jádro výhradně pro výrobu elektřiny, jiné mají jaderné zbraně a další využívají obě tyto možnosti.
Elektrickou energii prostřednictvím jaderných elektráren vyrábí celkem třicet zemí, z nichž mnohé jsou na jádru existenčně závislé. Mezi takové státy patří Francie, kde obstarávají nukleární elektrárny 71 procent veškeré produkce elektřiny, Slovensko (51 %), Česko (37 %), Jižní Korea (30 %), Rusko (21 %) i USA (20 %). Vyplývá to z analýzy webu Al-Džazíra.
Vše o Green Dealu: O co jde v klimatické dohodě, která budí vášně a může změnit Evropu?
Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal) letos budí vášně v celé unii. Zákonodárci Bruselu postupně schvalují jednotlivé části obrovského balíčku a budoucnosti se obávají nejen příznivci spalovacích motorů, ale i uhelné a jaderné energetiky. Co všechno se pod Zelenou dohodou skrývá a jak to může změnit Evropu?
Na druhé straně například Spojené arabské emiráty a Bělorusko sice jadernou energii využívají, ale jen minimálně. Do klubu jaderných mocností, které krom nukleárních elektráren disponují i atomovými zbraněmi, spadá Čína, Francie, Indie, Pákistán, Rusko, Velká Británie a Spojené státy.
Svébytnou pozici pak mají Izrael a Severní Korea. Tyto země sice nemají jaderné elektrárny, zato mají ve skladech nukleární zbraně. Nejvíce jaderných hlavic doposud drží Rusko a USA, nejméně naopak Severní Korea, která ale své zásoby zvětšuje.
EU se vůči jádru staví negativně
Jaderná energie se dlouhodobě v Evropské unii netěší příliš velké důvěře, přestože je navzdory řadě předsudků prakticky bezemisní. Brusel v rámci Green Dealu (Zelená dohoda pro Evropu) naznačil, že se chce jádra postupně zbavovat. To se ale mnohým státům v čele s Francií nelíbí, k tématu pak může v příštím roce promluvit i Česko během svého předsednictví v Radě Evropské unie.
Procentuální energetická závislost na jádru:
| Francie | Slovensko | Ukrajina | Maďarsko | Bulharsko | Česko |
|---|---|---|---|---|---|
| 71 % | 53 % | 51 % | 48 % | 41 % | 37 % |
Paříž v listopadu oznámila, že navzdory EU chce nadále na jadernou energetiku spoléhat a brzy se pustí do stavby další nukleární elektrárny. Emmanuel Macron chce díky tomu dle svých slov splnit unijní cíl a proměnit Francii do roku 2050 v uhlíkově neutrální zemi.
Soumrak uhlí
Ještě více na mušce je v Evropě uhelná energetika, které tiká „poločas rozpadu“ mnohem úpěnlivěji než té jaderné. Uhlí je ve světě přitom stále hlavním zdrojem elektrické energie, z globálního energetického koláče tvoří 38 procent. Často vzývané sluneční a větrné elektrárny vyrábějí společně zatím jen 6,6 procenta světové elektřiny.
Trend se ale v Evropě rychle mění. Shodou okolností se Portugalsko v tomto týdnu stalo čtvrtou zemí v unii, která přestala využívat uhelné elektrárny. A to dokonce s předstihem oproti původním plánům.
Již dříve daly ruce pryč od uhlí Belgie, Rakousko a Švédsko. Na cestu k přechodu na ekologičtější zdroje aktivně vykročily též Velká Británie, Řecko, Maďarsko a Dánsko.
