Kampaň obránců zvířat s rychlokuřaty
Kampaň ochránců zvířat proti chovu „rychlokuřat“ již nese své ovoce. V návaznosti na ni se již některé obchody odhodlaly upustit od koupě této drůbeže, která je dle představitelů spolku OBRAZ chována v hrozivých podmínkách. Kampaň počítá i s podporou některých celebrit, jako je například zpěvačka Marta Jandová či herci Hynek Čermák s Václavem Neužilem. Naopak farmy zaměřující se na velkochov drůběže kritiku odmítají.
„Nechápete, že vás někdo přecpává a přešlechťuje, že za pět týdnů vypadáte jako obludný monstrum. Máte nohy, ale nemůžete chodit,“ říká ve videu na podporu kampaně známý herec Václav Neužil. Je jednou z řady slavných osobností, které se za akci postavily. Ve videu dále říká, že taková „rychlokuřata“ jsou v podstatě jen „chodící řízky“, které mají velmi krátký život plný stresu a strachu.
Nad podmínkami chovů se pohoršuje také zpěvačka Marta Jandová. „Jsou to přešlechtěná kuřata, která během svých prvních pěti týdnů vyrostou do obrovské hromady masy. Jako kdybyste vzali své dítě, které by ve třech měsících vážilo 300 kilo,“ popisuje Jandová.
„My všichni nejen, že žijeme ve stresu, ale my ho taky jíme,“ říká další z podporovatelek kampaně – herečka Jana Plodková. Mezi příznivce se řadí i herci Hynek Čermák s Vladimírem Polívkou, kteří natočili společné video. V něm uvádí, jak kampaň podpořit, aby obchodní řetězce od nákupu takto chované drůbeže ustoupily.
Není to konečný výčet slavných příznivců celé akce. Svoji podporu dávají najevo také třeba herečky Olga Plojhar, Simona Babčáková, Michaela Tomešová nebo Veronika Čermák Macková. Režisér Vít Klusák přímo napsal obchodnímu řetězci Lidl. „Nedávno jsem se seznámil s problematikou rychlokuřat a zaslechl, že tato kuřata běžně nabízíte. Určitě nechci ze svých peněz něco takového podporovat,“ sdělil Klusák společnosti s dotazem, zda plánuje učinit nějakou nápravu a nahradit prodávané drůbeží maso tím, které pochází z kvalitnějších chovů.
Obchodní řetězce postupně otáčí
Obránci zvířat se snaží pomocí kampaně přesvědčit obchodní řetězce, aby přestaly kupovat „rychlokuřata“ z těchto chovů a dávaly do prodeje maso z chovů, kde je o drůbež postaráno lépe.
A některé obchody již výzvu vyslyšely. Prvními byly podle spolku OBRAZ lokální řetězce KONZUM Ústí nad Orlicí a Jednota České Budějovice. „Věříme, že se nám společně s ostatními obchodníky podaří změnit trh tak, aby se kuřata z welfare chovů stala dostupná i pro běžného zákazníka. Je však třeba k tomu přistupovat férově a nedělat z těchto kuřat prémiový produkt s nadstandardní přirážkou,“ vysvětluje ředitel KONZUM Ústí nad Orlicí Miloslav Hlavsa. Společnost se zavázala skoncovat s „rychlokuřaty“ do roku 2026.
Stejný rok uvádí i druhá jmenovaná společnost. „Zavazujeme se, že od roku 2026 budeme od našich dodavatelů požadovat, aby splňovali tyto standardy pro 100 % jejich (čerstvých, mražených a zpracovaných) kuřecích produktů dodávaných do naší společnosti,“ uvádí v návaznosti na kampaň na svém webu Jednota České Budějovice, která má pod sebou řetězce prodejen Terno a Trefa.
K boji za lepší podmínky chovu kuřat dle požadavků European Chicken Commitment (ECC) se po celém světě zavázaly i jiné firmy, které to slibují dodržovat ve všech zemích, kde mají prodejny. Jde například o Marks & Spencer, řetězec Lidl, ale i třeba fastfoodovou síť KFC či kavárenský řetězec Starbucks.
Právě třeba Lidl musí na svém facebookovém profilu často odrážet kritiku lidí, že v jejich supermarketech nachází maso ze zmiňovaných velkochovů. Podle oficiálního vyjádření se společnost věcí zabývá. „S našimi dodavateli na dané problematice úzce spolupracujeme a vymýšlíme možná řešení tak, abychom mohli do budoucna zákazníkům nabídnout i kuřata z alternativních chovů,“ uvádí Lidl.
Jde o týrání, zlobí se ochránci zvířat
Za „rychlokuřata“ označuje spolek OBRAZ drůbež, která je chována ve velkochovech za drastických podmínek. Obránci zvířat se kvůli své kampani dostali do několika míst, kde tajně natáčeli. Kuřata na záběrech jsou podle nich krmená tak, aby nabrala co nejvíce váhy v krátké době. Následkem toho se jim lámou kosti a jejich těla jsou příliš těžká i na to, aby vůbec mohla chodit. Mnohdy pak umírají přímo v chovu. „Kuřata, která stěží unesou vlastní nohy a pod náporem mohutných těl se jim lámou kosti. Často umírají hladem či žízní,“ uvádí ochránci zvířat ze spolku OBRAZ.
Kuřat na maso se v Česku podle nich chová ročně až 140 milionů kusů. Většina drůbeže prý žije právě v těchto hrůzných podmínkách. „Šlechtění udělalo z kuřat naprosté mrzáky. Z malého roztomilého kuřátka se kvůli přešlechtění stane během pěti týdnů více než dvoukilové monstrum, které sotva unese vlastní tělo. Pod náporem svalstva se jim lámou nohy. Mnohdy pak nezvládnou ani dojít k potravě a umírají hladem nebo žízní. Jde o systémové týrání zvířat, před kterým už nemůžeme zavírat oči,“ popsal CNN Prima NEWS vedoucí kampaně „Rychlokuřata“ Radim Trojan.
Farma vinu odmítá
OBRAZ své záběry mimo jiné pořídil na farmě u Lán. Velkochov zde patří společnosti AGRO – V. „Hala suchá, čerstvě nastlaná, kuřata na hale mají dost místa, jsou pěkně živená,“ sdělil nejprve pro TV Seznam majitel společnosti Jan Virág, přičemž později svá slova potvrdil i pro CNN Prima NEWS. K záběrům uhynulých kuřat řekl, že šlo o „čerstvě uhynulé kusy bez známek rozkladu“. Běžně podle něj uhynou až tři procenta drůbeže. Kromě toho si Virág stěžuje na fakt, že aktivisté tajně natáčeli uvnitř jeho farmy. „Osoba, která tento snímek pořizovala, se hlavně zaměřila na jedno kuře ve smrtelné křeči a dlouho to natáčela. Připadá mi to dost zvrácené,“ dodal Virág.
Další záběry mají pocházet z farmy patřící společnosti Rabbit Trhový Štěpánov ve středočeských Dubějovicích. Představitel společnosti Tomáš Fulín však na zaslané dotazy CNN Prima NEWS nereagoval.
Ke kauze se vyjádřila i Agrární komora ČR. Ta slovy svého prezidenta Jana Doležala informuje, že chovatelé mají povinnost dodržovat právní úpravu pro chov kuřat na maso, přičemž musí splňovat alespoň minimální standardy pro ochranu hospodářských zvířat.
Doležal se zároveň vymezil proti termínu „rychlokuřata“, který ochránci zvířat používají a pojmenovali tak i svoji kampaň. „Současně je třeba říct, že termín ‚rychlokuřata‘ v odborné terminologii neexistuje. Považujeme jej za tendenční pojmenování kuřat chovaných na maso s cílem poškodit producenty masné drůbeže,“ řekl CNN Prima NEWS Doležal.
