Zlomené kosti a pak smrt? Aktivisté natočili „rychlokuřata“. Nic jim nechybí, tvrdí farmář

Obránci zvířat hlásí, že rychlokuřata mají podstatně vyšší váhu, než je na jejich stáří běžné, a to vede například k tomu, že mají polámané kosti.

Kampaň obránců zvířat s rychlokuřaty

Těla příliš těžká, aby mohla chodit, polámané kůstky a mnohdy i smrt uprostřed velkochovu, který je provozován ve výkalech. Tak podle obránců zvířat ze spolku OBRAZ žijí a umírají kuřata z velkochovů na maso na farmách v České republice. Samotnou drůbež zde označují jako „rychlokuřata“. Ty navíc tajně natočili a záběry nyní zveřejnili. Farmáři z míst, kde se natáčelo, však tvrzení obránců zvířat rozporují.

„Kuřata, která stěží unesou vlastní nohy a pod náporem mohutných těl se jim lámou kosti. Často umírají hladem či žízní,“ uvádí o kuřatech na zveřejněných záběrech obránci zvířat ze spolku OBRAZ. Ti následně dodávají, že v České republice se každoročně chová až 140 milionů kuřat na maso, přičemž je prý většina z nich chována právě v podmínkách, které na videu ukazují.

Takovou drůbež označují za „rychlokuřata“. Chovatelé je podle ochránců zvířat krmí tak, aby co nejvíce a nejrychleji nabrala velký objem svalstva. To však podle aktivistů vede k tomu, že se mladá kuřata stávají v podstatě obřími monstry, která už svoje vlastní tělo mnohdy ani neunesou.

„Šlechtění udělalo z kuřat naprosté mrzáky. Z malého roztomilého kuřátka se kvůli přešlechtění stane během pěti týdnů více než dvoukilové monstrum, které sotva unese vlastní tělo. Pod náporem svalstva se jim lámou nohy. Mnohdy pak nezvládnou ani dojít k potravě a umírají hladem nebo žízní. Jde o systémové týrání zvířat, před kterým už nemůžeme zavírat oči,“ popsal CNN Prima NEWS vedoucí kampaně „Rychlokuřata“ Radim Trojan.

Lidé z OBRAZu nyní zveřejnili záběry právě z farem, kde se takto drůbež má chovat. Na nich jsou vidět kuřata ve velkochovu, přičemž některá jsou v nepřirozených polohách, další jsou pravděpodobně uhynulá.

Jejich snaha má jasný cíl – přesvědčit obchodní řetězce a potravinářské firmy k tomu, aby se zavázaly, že přestanou odebírat maso z rychle rostoucího plemena kuřat. Mluvčí OBRAZu Ivo Krajc CNN Prima NEWS řekl, že ochránci už nyní s některými řetězci rozběhli jednání.

Farmář: Kuřata mají dost místa a jsou pěkně živená

OBRAZ oznámil, že zmiňované záběry pořídil na farmách v Blšanech u Loun, v Dubějovicích a u Lán. Velkochov u poslední jmenované lokace má patřit společnosti AGRO – V. „Hala suchá, čerstvě nastlaná, kuřata na hale mají dost místa, jsou pěkně živená,“ sdělil nejprve pro TV Seznam majitel společnosti Jan Virág, přičemž později svá slova potvrdil i pro CNN Prima NEWS.

K záběrům na uhynulá kuřata řekl, že má jít o „čerstvě uhynulé kusy bez známek rozkladu“. Běžně podle něj uhynou až tři procenta drůbeže. Kromě toho si Virág stěžuje na fakt, že aktivisté tajně natáčeli uvnitř jeho farmy. „Osoba, která tento snímek pořizovala, se hlavně zaměřila na jedno kuře ve smrtelné křeči a dlouho toto natáčela. Připadá mi to dost zvrácené,“ dodal Virág.

Další záběry mají pocházet z farmy patřící společnosti Rabbit Trhový Štěpánov ve středočeských Dubějovicích. Představitel společnosti Tomáš Fulín však na zaslané dotazy CNN Prima NEWS dosud nereagoval.

Termín „rychlokuřata“ je tendenční

Ke kauze se vyjádřila i Agrární komora ČR. Ta slovy svého prezidenta Jana Doležala informuje, že chovatelé mají povinnost dodržovat právní úpravu pro chov kuřat na maso, přičemž musí splňovat alespoň minimální standardy pro ochranu hospodářských zvířat.

Doležal se zároveň vymezil proti termínu „rychlokuřata“, který ochránci zvířat používají a pojmenovali tak i svoji kampaň. „Současně je třeba říct, že termín ‚rychlokuřata‘ v odborné terminologii neexistuje. Považujeme jej za tendenční pojmenování kuřat chovaných na maso s cílem poškodit producenty masné drůbeže,“ řekl CNN Prima NEWS Doležal.

Aktivisté svoji kampaň cílí zejména na obchodní řetězce, přičemž upozorňují na to, že řada těchto společností a firem přistupuje k tzv. European Chicken Commintment (ECC), tedy souboru pravidel pro standardy chovu drůbeže. Podle jejich slov se však k ECC žádný řetězec doposud nezavázal.

„Ve Francii, Německu nebo třeba i Polsku supermarkety přestávají podporovat utrpení rychlokuřat a zavazují se k vyššímu standardu. Je na čase, aby tento krok následovali i zdejší obchodníci. Jsou to právě řetězce, které mají sílu ukončit toto obludné týrání zvířat tím, že začnou nový standard vyžadovat od svých dodavatelů,“ doplnil představitel kampaně Trojan.

Tagy: