Karanténa jako zabiják. Čísla ukazují, jak moc Češi umírají ze strachu z pandemie
Nemocnice v Karlovarském kraji bojují o životy covid pozitivních pacientů a jsou na hraně svých kapacit. Zdroj: Profimedia.cz
V České republice zemřelo na COVID-19 už přes 19 tisíc lidí. Nadměrných úmrtí v souvislosti s koronavirovou pandemií je ale u nás ještě asi o polovinu více. Může za to například odklad běžné zdravotní péče nebo obavy lidí navštěvovat lékaře kvůli zdánlivým banalitám. Vyplývá to z aktuální analýzy časopisu The Economist.
Na covid, s covidem, nebo kvůli karanténě? Prakticky od okamžiku, kdy se koronavirová nákaza začala šířit Českem, a před necelým rokem došlo k prvnímu plošnému uzavření života v zemi, proti sobě „bojují“ dva tábory. První zdůrazňuje, že onemocnění COVID-19 není žádná chřipečka a je třeba ho brát vážně, druhý akcentuje nepřímý negativní vliv covidu na zdravotní stav tuzemské populace.
Pořadí zemí podle nadměrných úmrtí v souvislosti s pandemií COVID-19. Zdroj: CNN Prima NEWS
Vznikla tak poměrně absurdní debata o tom, které životy by měly být chráněny více. Zda těch, kteří jsou covidem ohroženi přímo, nebo těch, kteří mohou zemřít, budou-li zanedbávat návštěvy lékařů. Do diskuse před časem přispěl také ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), podle něhož u nás přímo na covid zemřela jen asi třetina vykázaných obětí.
Dvě třetiny na covid
Analytici prestižního časopisu The Economist se pokusili na otázku přímého a nepřímého vlivu covidu na počty obětí nalézt odpověď. Za pomoci oficiálních dat vydávaných vládami různých zemí světa odhadli, kolik lidí během pandemie zemřelo v přímé souvislosti s covidem a kolik například kvůli zanedbání péče.
Na základě statistik vyjádřili počty zemřelých, které se odchýlily od dlouhodobého trendu (pětiletého či desetiletého) a ten porovnali se statistikami počtu zemřelých na COVID-19. Následně je tak možné odhadnout, jak velká část z takzvaných nadměrných úmrtí (excess deaths) připadá právě na covid a jak velkou lze přičíst jiným faktorům.
Čtěte také
Pro Českou republiku vychází podíl zemřelých na covid na celkovém počtu nadměrných úmrtí na přibližně 66 procent. Zbylá třetina pak jde na vrub jiným příčinám, třeba právě odkladu preventivní péče nebo odložení návštěvy lékaře. „Ve většině zemí je počet nadměrných úmrtí vyšší než počet zemřelých, u nichž byla jako příčina smrti označena choroba COVID-19,“ píše The Economist.
Kdo je skutečně „best in covid“
V mnoha zemích se ovšem počet nadměrných úmrtí od počtu zemřelých na covid liší i více než dvojnásobně. Jde například o Bulharsko, Peru, Litvu, Rusko nebo Mexiko. Mezi zkoumanými státy ale najdeme i ty, u nichž se nadměrná úmrtí téměř dokonale shodovala s počty zemřelých na covid (Slovinsko, Belgie, Švýcarsko, Švédsko nebo Německo).
Analytici Economistu rovněž vytvořili žebříček zemí podle počtu nadměrných úmrtí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Pro každý stát brali v potaz jinak dlouhý časový úsek, aby vyloučili zkreslení. Do výpočtů tak danou zemi zahrnuli ve chvíli, kdy zde na covid zemřelo 50 lidí. Liší se i konce časových řad, v závislosti na tom, ke kterému dni národní statistický úřad zveřejňuje data o počtu zemřelých.
Nadměrná úmrtí v souvislosti pandemií COVID-19 podle věkových skupin. Zdroj: CNN Prima NEWS
České republice, pro kterou výzkumníci vzali v potaz období od 30. března 2020 do 3. ledna 2021, patří nelichotivá 15. pozice. Počet nadměrných úmrtí na 100 tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 167. Smutné prvenství patří Bulharsku s 272 zemřelými na 100 tisíc obyvatel. Mezi porovnávanými státy ale najdeme i takové, u nichž se odchylka nadměrných úmrtí dostala do záporných hodnot. Patří k nim například Jižní Korea (– 1), Norsko (– 2), Singapur (– 5), Austrálie (– 20) nebo Tchaj-wan (– 21). Záporné odchylky se vyskytují zpravidla v zemích, kterým se pandemii koronaviru dařilo zvládat mimořádně úspěšně.
O 70 procent mrtvých seniorů víc
Analytici časopisu The Economist se v neposlední řadě zaměřili na odchylku úmrtí od dlouhodobého trendu podle věkových skupin. Pro tuto analýzu si vybrali 23 evropských zemích a nadměrná úmrtí způsobená koronavirovou pandemií porovnávali s vývojem během chřipkových sezón v předchozích čtyřech letech.
Ze srovnání vyplývá, že dopady koronavirové pandemie jsou naprosto zdrcující pro věkovou skupinu 65 let a výše. U ní odchylka úmrtí nad dlouhodobý trend v nejhorším momentu pandemie dosáhla 70 procent. Přitom během chřipkové epidemie v sezóně 2016/2017, která byla nejhorší za posledních pět let, se počet nadměrných úmrtí od trendu odchýlil jen o 33 procent. Ale ani lidé ve věku 45 až 64 let nejsou statisticky v bezpečí. V době, kdy pandemie v Evropě kulminovala, vychýlil se počet jejich úmrtí nad trend o 39 procent.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
