reklama

Karlovo náměstí pamatuje 700 let českých dějin. Čekají ho velké změny

/ fotografií

Proběhla tu první pražská defenestrace, ve Faustově domě bydleli alchymisté a na konci války tam dopadly americké bomby. Karlovo náměstí, dříve Dobytčí trh, je největším a možná i nejrozmanitějším náměstím v Česku. Známý „Karlák“ brzy projde revitalizací a zanedbávaný park v jeho středu se má stát mnohem příjemnějším místem.

reklama

Historička architektury Eva Novotná zná Karlovo náměstí od Novoměstské radnice až po Moráň. Společně s kolegyní Martinou Koukalovou připravila pro festival Den architektury tematickou procházku po největším českém náměstí. Ačkoli se zabývá zejména architekturou druhé poloviny 20. století, do dějin Karlova náměstí se ponořila hlouběji a dává dohromady nejen příběhy budov, ale také osobností, které tu žily a působily.

Historička architektury Eva Novotná na Karlově náměstí, o které se zajímá.
Historička architektury Eva Novotná na Karlově náměstí, o které se zajímá.
Zdroj: Matouš Hartman

Proč je Karlovo náměstí největším v Česku?

Protože ho Karel IV. prozíravě založil jako obrovské náměstí a od té doby o tento primát nepřišlo.

Proč se rozhodl, že ho založí takhle velké?

Karlovo náměstí se do roku 1848 jmenovalo Dobytčí trh, což odkazovalo na jeho původní funkci, kdy se tu prodával dobytek. Trhy představovaly velká setkání s množstvím zvířat i lidí, což zabralo dost prostoru. Karlovo náměstí tak muselo být velké. Zároveň doplňovalo ostatní trhy v Praze. Václavské náměstí bývalo koňským trhem, Senovážné náměstí senným.

Byl to tehdy standard, zakládat takhle velké veřejné prostory?

Dobytčí trh byl údajně největší ve střední Evropě. Lze ale předpokládat, že přístavní města měla například obrovská tržiště ryb apod. Záleželo na funkci daného města.

Na fotkách z 19. století jsou uprostřed náměstí domy. Proč se tam postavily a proč potom zmizely?

Některé domy uprostřed náměstí fungovaly jako takzvané kotce, tedy středověké obchody, nebo byly sídly řemeslníků. Hrozně důležitou roli tu hrála slanečková bouda – takzvaná slanečkárna. Obchodování se slanečky byla ve středověku velmi výdělečná činnost, protože ryby nakládané v soli měly velkou trvanlivost. Karlovo náměstí tak bylo napojeno na mezinárodní obchod. Ke slanečkárnám později přibyly obytné budovy a vzniklo něco, čemu se říká špalíček (jeden zachovalý najdeme v Chebu, pozn. red.). Ten zmizel během asanace Prahy v 19. století, kdy se měnila funkce náměstí a Dobytčí trh ztratil svůj původní význam.

Co ještě zmizelo?

Byly tam drobné domy řemeslníků a také byla zbořena kaple Božího těla, která stávala v prostoru náměstí, hned naproti kostela sv. Ignáce. Ta ztratila svoji funkci již během 18. století.

Historický pohled na náměstí ještě s kotci a kaplí Božího Těla.
Historický pohled na náměstí ještě s kotci a kaplí Božího Těla.
Zdroj: Profimedia.cz

Když pomineme velikost náměstí, čím je „Karlák“ ještě výjimečný?

Je to výjimečná komunikační křižovatka města. Je odsud blízko na Vinohrady, Smíchov i do centra a ke kostelům v okolí. Karlovo náměstí bylo průsečíkem důležitých tras i ve středověku a i po mnohonásobných změnách o tuhle funkci nepřišlo.

Takže jeho strategické umístění vydrželo 700 let?

Myslím si, že ano. Zajímavé je ještě geologicky. Dnes už si toho nevšimneme, ale tato část Prahy byla plná terénních zlomů a Karlovo náměstí vzniklo na jedné z teras klesajících prudce směrem k Vltavě. Stavitelé nejspíš nějakým způsobem terén upravovali, ale primárně využili přirozené rovinky ve svahu. Navíc tu bylo mnoho pramenišť. Nejznámější pramen byl Svatováclavský, který vyvěral v blízkosti pozdějších Svatováclavských lázních. Ty vznikly v 18. století a byly zbourány ve století následujícím.

Při asanaci zmizelo mnoho budov. Přišla tehdy Praha o hodně?

Když o něco přišla, něco jiného získala. Převrstvování je otázkou každého vývoje města. Tehdejší společnost věřila, že nová vrstva je kvalitnější, ať už se to týkalo lepší hygieny nebo infrastruktury. Z Prahy se v druhé polovině 19. století stávalo průmyslové velkoměsto. To s sebou neslo nutné úpravy, které se týkaly i terénu, sjednocovala se výšková hladina budov. Praha se přestavovala a vznikaly nové typy staveb, jako byly školy, kulturní instituce nebo úřady. Nejčastěji se lamentuje nad ztrátou bývalého židovského ghetta na Josefově, ale historické prameny ukazují, že hygienické podmínky tam byly špatné. Z tehdejšího pohledu byla asanace nutná, ale nemusela být tak razantní.

Kterou budovu na Karlově náměstí považujete za nejvzácnější kromě známé radnice? U čeho bychom měli zvednout hlavu?

Dominantou je určitě jezuitská kolej, kterou často nevnímáme, protože má jednolitou fasádu. Nevšimneme si, jak neuvěřitelně velký a dominantní objekt to je. Z dvacátého století bych vybrala budovu polikliniky od Ferdinanda Fencla a Vojtěcha Kerharta. Vypadá nenápadně, ale zaujme keramickým obkladem a pravidelným okenním rastrem. Lidé se často nedívají nahoru, jdou rovnou do průchodu polikliniky a fasádu budovy nevnímají. Zajímavé je, že už od začátku budova sloužila jako poliklinika a dokončená byla až v 50. letech. Úžasný je i Černý pivovar ze třicátých let od Karla Kotase a dominantou je i funkcionalistický nárožní dům s kinem Mat, původně z pera Oldřicha Tyla. Směrem k Moráni bych upozornila na palác Charitas a nájemní dům s Václavskou pasáží.

K tématu

Mělo Karlovo náměstí nějaký urbanistický plán?

Náměstí se nikdy razantně nepřestavovalo s výjimkou založení městského parku v 19. století. Asanace se pak týkala oblasti směrem k nábřeží a Podskalí.

Proč se tehdy rozhodlo, že na náměstí bude park?

Byl to trend druhé poloviny 19. století spojený s budováním moderních metropolí. Města získala jinou funkci, stahovaly se sem lidé, průmysl a řada potřebných institucí. Ve Vídni vznikla slavná Ringstrasse, která nahradila původní hradby. Byl tu tlak vnést do metropole zeleň, reprezentativní veřejný prostor a kulturu reprezentovanou divadly, muzei a dalšími institucemi.

Proč park nevydržel reprezentativní?

Můžeme být rádi, že nám vůbec vydržel. Je tu spousta stromů, které jsou starší než samotné založení parku. To je věc, kterou nevnímáme, protože máme pocit, že je ten park neupravovaný a špinavý. Nepříjemným prvkem jsou křoviny, což je ale nejnovější vrstva. Po revitalizaci by měl být park zakomponovaný do okolí bez bariéry v podobě křovin. Když se park zakládal, důležitou roli hrál Karel Chotek, tehdejší nejvyšší purkrabí Království českého. Říkalo se mu „zelinář Prahy“, protože v celé metropoli zanechal zelenou stopu.

Jaká další místa měnil?

Dnešní Chotkovy sady, nechal upravit Letenské sady, začal s tradicí sázení akátů v městském prostředí. Nechal upravit Stromovku a vysázet aleje stromů například na nábřeží. Vznikla i pozice městského zahradníka, v téhle funkci fungoval následně František Thomayer, bratr známého lékaře Josefa Thomayera, který nejvýrazněji zasáhl do podoby Karlova náměstí.

Je nějaký příběh spojený s Karlovým náměstím, který vás zaujal?

Náměstím prošly kulturní dějiny. Je tu mnoho bust i soch. Karolína Světlá zemřela v domě U Kamenného stolu na rohu Ječné ulice. Ve zdejších bytech se děly zajímavé věci.

Co se v těch bytech stalo?

Snažila jsem se hledat příběhy lidí, jež připomínají pamětní desky na stěnách domů. Zaujaly mě sestry Albína a Anna Honzákovy. Anna Honzáková byla první lékařka vystudovaná na pražské univerzitě. Absolvovala v roce 1902 u Josefa Thomayera. Sestry pocházely ze vzdělané rodiny, absolvovaly dívčí gymnázium Minerva.

Anna si prosadila, že půjde na medicínu, nejprve na německé, pak na české fakultě. Chvíli pracovala v nemocnici, ale brzy ji vedení odmítlo. Chytře využila situace a založila si soukromou gynekologickou praxi. Její ordinace v Dittrichově ulici se stala vyhledávanou. Žila se sestrou Albínou, která se stala profesorkou na Minervě. Anna tu pracovala jako školní lékařka.

Sestry se nikdy neprovdaly a zasvětily svůj život ženskému hnutí. Obě byly emancipovanými ženami a přátelily se se senátorkou Františkou Plamínkovou, zakladatelkou Ženské národní rady. Honzákovy navíc poskytly zázemí své neteři z Tábora, která šla podobně jako ony studovat na Minervu. Měly na dívku vliv. Když dokončila Minervu, pokračovala studiem architektury a stala se první českou vysokoškolskou architektkou.

Milada Petříková-Pavlíková projektovala azylové domy pro ženy nebo jesle. Vzala si Theodora Petříka, který mimo jiné navrhl dům U Kamenného stolu. Na sestry Honzákovy jsem narazila, když jsem se zajímala o jejich letní dům v Dobřichovicích, který navrhla Milada Petříková-Pavlíková. Když jsem se hlouběji ponořila do okolností života těchto dvou dam, začala jsem si nárožního domu v Dittrichově ulici víc všímat. V přízemí je kavárna, tam občas chodím a myslím na sestry Honzákovy a jejich neuvěřitelný životní příběh. Ještě bych zmínila, že na náměstí proti kinu Mat měl v dobách normalizace byt Václav Benda, kde se scházeli chartisté. Karlovo náměstí tak bylo i jedním z center Charty 77.

K tématu

Tagy: historie park česká architektura Praha Karlovo náměstí Eva Novotná revitalizace
reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Za sobotu přibylo 717 případů covidu. Od září jsme se poprvé dostali pod tisícovku
Mám hodně protilátek na covid a nechci se očkovat. Budu moct cestovat?
Odtrhne se Skotsko od Británie? Stoupenci nezávislosti získali v parlamentu většinu
reklama
reklama
Jágr vs. děti. Proč jsi nosil dlouhé vlasy jako holka? ptaly se drsně legendy

Hokej

Domácí zpravodajství

Přijímací zkoušky na střední školy rozdělily Česko. Jsou příliš těžké? Zkuste si je
Sobotní oslava i zmatky v pražské zoo. Počitadlo je matoucí, zoufají si lidé ve frontě
Další články
reklama
reklama