Oba kandidáti na předsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů chtějí lépe komunikovat s veřejností. Úřadu však bude spíše třeba vrátit jeho sebevědomí. Zdroj: Profimedia.cz
Už ve středu budou senátoři vybírat nového předsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů. O funkci se uchází dva kandidáti. Dosavadní místopředseda ÚOOÚ Josef Prokeš a bývalý státní tajemník ministerstva vnitra Jiří Kaucký. Volba a to, co jí předcházelo, je určitým testem možné protibabišovské spolupráce. Prokeše totiž do čela úřadu navrhl senátor za hnutí STAN, Kauckého chtějí prosadit občanští demokraté.
O funkci předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů se podobně jako před pěti lety ucházejí dva kandidáti. Dosavadní šéfka úřadu Ivana Janů svůj mandát obhajovat nebude, ačkoli by jej ještě jednou vykonávat mohla. Prý ale cítí, že její úkoly ve smyslu uvedení ÚOOÚ do souladu s judikaturou soudů a napojení na evropskou směrnici o GDPR jsou splněny. A tak se ve středu utkají Josef Prokeš a Jiří Kaucký.
Současného místopředsedu úřadu Prokeše na předsedu navrhl senátor za hnutí STAN Michael Canov, zatímco Kauckého předseda senátorského klubu ODS Martin Červíček. „Určitě v tom nehledejte žádný politický střet. Jde pouze o souboj dvou kandidátů, kteří se ucházejí o jednu funkci, a vyhraje ten, kdo bude z pohledu senátorů lepší,“ řekl CNN Prima NEWS Hynek Hanza (ODS), který byl do horní komory českého Parlamentu zvolen teprve nedávno na uvolněné místo po zesnulém Jaroslavu Kuberovi.
Chceme lépe komunikovat, slibují kandidáti
Jenže určitá pachuť politikaření na volbě přesto již stihla ulpět. O novém předsedovi ÚOOÚ už totiž mělo být jasno téměř před měsícem. Červencové hlasování se ale nekonalo, protože senátní volební komise si vyžádala doklady potvrzující, že má kandidát občanských demokratů Kaucký potřebnou praxi v oblasti ochrany osobních údajů nebo lidských práv a základních svobod. Martin Červíček požadované dokumenty předložil, a tak se zdá, že výběru již nic nestojí v cestě.
EasyJet čeká za únik dat milionů pasažérů při hackerském útoku soud
Britský nízkonákladový letecký přepravce EasyJet čelí soudu kvůli úniku údajů devíti milionů pasažérů při hackerském útoku, o němž aerolinky informovaly minulý měsíc. Ke skupinové žalobě se přidalo přes 10 000 lidí, informovala právní kancelář PGMBM. Každý poškozený může získat odškodné až 59 000 korun.
Nutno říci, že oba navržení kandidáti jsou z hlediska působnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů kvalitní. Pro Josefa Prokeše hovoří fakt, že v ÚOOÚ působí již do roku 2003, tedy téměř od doby jeho vzniku před dvaceti lety. Loni se navíc stal jeho místopředsedou. „Mohu nabídnout zkušenosti i můj praktický přístup k ochraně osobních údajů, s nimiž se senátoři měli tu možnost již seznámit, a to jak skrze praxi v úřadu, tak vystupováním mimo něj,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Josef Prokeš, který tvrdí, že ho ke kandidatuře vybízeli senátoři z různých senátorských klubů. „Nyní cítím, že jsem řadu dalších svými představami o ochraně osobních údajů a rolí úřadu oslovil,“ dodal.
Silný v kramflecích se ale cítí také Jiří Kaucký, který je podle informací redakce CNN Prima NEWS mírným favoritem. „Své šance vidím poměrně dobře. Na jednání jednotlivých senátorských klubů jsem představil svou koncepci fungování úřadu a dle reakcí soudím, že se setkala s přijetím,“ řekl Kaucký CNN Prima NEWS. Pokud se předsedou stane on, bude se chtít zaměřit na ochranu soukromí a na rozvoj spolupráce ÚOOÚ se samosprávami. V neposlední řadě hodlá více komunikovat s veřejností. „Chci, aby lidé věděli, že to, co Úřad pro ochranu osobních údajů dělá, je dobrá věc pro každého z nás. Osvěta bude jedna z mých priorit,“ dodal kandidát občanských demokratů. Také Josef Prokeš má v plánu ÚOOÚ více otevřít „obyčejným“ lidem. „Úřad pro ochranu osobních údajů musí být veřejnou institucí, která bude ochranu údajů nejen vynucovat, ale také propagovat a seznamovat různými formami odbornou i laickou veřejnost se svými názory a rozhodnutími,“ dodal.
Vrátit úřadu sebevědomí
Oba kandidáti mají právnické vzdělání, které získali na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, oba svou profesní dráhu spojili se státní správou a oba určitou část kariéry působili v institucích, které se zabývají či zabývaly zkoumáním totalitních režimů. Prokeš strávil v 90. letech tři roky ve službách Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, Kaucký pak téměř sedm let jako právník spolupracoval s Ústavem pro studium totalitních režimů.
Chyba u iPhonů a iPadů zřejmě umožňovala hackerům krást data
Společnost Apple plánuje opravit chybu, která podle bezpečnostní firmy možná způsobila, že více než půl miliardy iPhonů se mohlo stát terčem hackerů. Chybu, která se objevila také u iPadů, objevila společnost ZecOps, když vyšetřovala sofistikovaný kybernetický útok na jejího klienta, který se uskutečnil koncem roku 2019, napsala agentura Reuters.
Josef Prokeš do ÚOOÚ nastoupil v roce 2003, kde pracoval jako referent a později ředitel různých odborů a sekcí. Jiří Kaucký je zaměstnancem ministerstva vnitra, kde od roku 1997 rovněž prošel několika řídícími funkcemi. V letech 2015 až 2020 zde působil jako státní tajemník, letos se stal ředitelem správního odboru. Mimoto je předsedou Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu nebo místopředsedou pracovní komise Legislativní rady vlády pro veřejné právo.
Ať už senátoři zvolí do čela Úřadu pro ochranu osobních údajů kohokoli, nový předseda bude mít před sebou poměrně těžký úkol. Tím bude, zjednodušeně řečeno, zvednout sebevědomí ÚOOÚ, který je na jedné straně veřejností vnímán trochu jako další zbytečný úřad, na straně druhé státem leckdy jako jeho servisní organizace, která lidem tlumočí, jaké se na ně chystají novinky a jak se mají podle nich chovat. Jenže snad žádný jiný úřad nemá ve svém názvu tak jasně uvedeno, co je jeho hlavním úkolem – totiž chránit osobní údaje. Ale nejen před apetitem různých nadnárodních technologických gigantů, nýbrž také (nebo možná především) před choutkami státu sledovat své občany, sbírat o nich informace a nedostatečně bránit jejich úniku. Jedním z posledních příkladů může být právě projednávaná novela trestního řádu, na jejímž základě by policie mohla preventivně shromažďovat citlivé údaje o konkrétních občanech nebo použít informace tajných služeb jako důkazy v trestním řízení.
