Volby na Slovensku
Slovensko bojuje s obrovským deficitem veřejných financí, který bude letos i v příštím roce nejvyšší ze zemí Evropské unie. Většina tamních politických stran přitom nepřináší žádné radikální řešení. Důvodem velkého schodku jsou především sociální dávky, které stát vydával v posledních letech. Podle slovenského think-tanku INESS bude náprava trvat několik dekád.
Rychlé zadlužování není jen problémem České republiky. Sousední Slovensko zatížilo veřejné finance propastným schodkem, který přesahuje šest procent hrubého domácího produktu a s podobným výsledkem se počítá i v příštím roce. Slovenský think-tank INESS uvádí, že každé šesté euro z veřejných výdajů si stát musí půjčit.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rakušan: Odmítám fámy o migračním paktu. Žádné kvóty, nic neplatíme, nemůže to být lepší
Tento víkend čekají Slovensko volby. Tamní strany ale ve svých programech nenavrhují řešení, jak se s hlubokými schodky popasovat. „Většina se drží představy, že stačí změnit pravidla a tento stát bude řízen efektivně a levně, což umožní snížit deficit. Jenže jej spravují a provozují lidé. Celkem 430 tisíc zaměstnanců státu se svými vlastními cíli a motivacemi, rodinnými vztahy, závazky, dluhy,“ uvádí think-tank ve své zprávě.
Podle expertů nezbývá nic jiného než začít škrtat. Politické strany se ale úspor obávají kvůli ztrátě volebních hlasů. „I to je dědictví uplynulé dekády, během níž se ve společnosti vytvořil návyk na neustálý přísun nových dávek,“ píše se ve zprávě.
A co k tomu mají jednotlivé strany? Nejvíce úsporných opatření nabízí SASKA neboli Sloboda a Solidarita Richarda Sulíka. Strana je svým zaměřením blízká české ODS. Dokonce spolu sedí v Evropském parlamentu ve Straně evropských konzervativců a reformistů (ECR). SASKA ale nepatří k favoritům voleb. Průzkumy jí přisuzují až šestou pozici se sedmiprocentním ziskem. V žebříčku institutu obdržela sedm bodů z deseti.
„Navrhují snížit firemní daň z 22 na 19 procent a srovnat tudíž její sazbu s tou, jíž čelí příjmy jednotlivců. Současně deklarují závazek dluhové brzdy, tedy nezvyšování celkové daňově-odvodové zátěže. Počítají sice s povinným omezením výdajů a s vázáním daňových nadpříjmů na snižování deficitu, ale to stačit nebude – a zvláště ne při zmíněné daňové redukci,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Opatření ignorují Smer-SD i Sme rodina
Další strany v hodnocení think-tanku propadly. Smer-SD expremiéra Roberta Fica obdržel dokonce jen dva body. Přitom je favoritem víkendových voleb. „Smer nezveřejnil klasický program, ale jen programové body. Z nich se pouze malá část týká úsporných opatření, jež jsou navíc pojmenována jen vágně,“ uvedl Kovanda k programu tamní sociální demokracie.
Po Slobodě a Solidaritě má druhý nejúspornější program Progresívne Slovensko, které se v průzkumech drží za Ficovým Smerem. Strana Michala Šimečky slibuje nezvyšovat daňové zatížení, snížit odečitatelnou položku nízkopříjmovým lidem tak, aby si vydělali více, nebo podpořit investory rychlejšími odpisy.
Na druhé straně ale Progresívne Slovensko navrhuje řadu bodů, které mohou veřejné finance zatížit. Patří mezi ně příspěvek 350 eur na dítě při nástupu do školy nebo poporodní sociální dávky.
Podrobný popis slovenských veřejných financí přineslo Kresťanskodemokratické hnutie. Strana nabízí znovuzavedení rovné sazby daně, není ale jasné, na jaké hranici. Odečitatelné položky se mají valorizovat o růst průměrné mzdy. Představitelé hnutí také navrhují odstranit dvojité zdanění dividend.
Přesto návrhy nemusejí být snad realizovatelné. „V programu je 23x slovo ,zvážíme‘. Pochopitelně to vyvolává pochybnosti o skutečných záměrech strany. Program jako takový je velmi podrobný, obsahuje stovky opatření bez vyčíslení nákladů. To snižuje jeho uchopitelnost,“ uvádí analýza volebních stran.
Podobně jako Smer-SD propadly i návrhy hnutí Sme rodina Borise Kollára. Problémem u této partaje je, že program nepředstavila. Pouze pět konkrétních opatření. „Jako největší riziko v těchto opatřeních vnímáme vytvoření Agrokomplexu. Tedy státního schématu na podporu produkce slovenských potravin,“ uvedl think-tank.
