Otužování jako nový fenomén
Optimalizace krevního tlaku, zvýšení srdečního rytmu, lepší prokrvení důležitých vnitřních orgánů, větší kapacita plic – to jsou podle fyzioterapeutky Ivy Bílkové některé z pozitiv otužování v chladné vodě. Důležité je ale postupovat s rozvahou a postupně přidávat zátěž. Otužujeme se nejen v chladné vodě, ale v každodenním životě, i když to možná nevíme.
„Myslím, že se otužuje každý. Jenom o tom lidé prostě nevědí. Otužujeme se i slunečním zářením nebo vzduchem,“ uvedla Bílková v pořadu Nový den CNN Prima NEWS. „Můžete chodit jenom v tričku. Potkávám běžce, kteří mají teď v únoru jenom kraťasy.“
Není ale úplně dobré začít skokem do ledové vody. „Měli byste se otužovat postupně, protože studená voda odvádí teplo z těla asi dvacetkrát rychleji než vzduch a je pro tělo šokem. Je třeba se nějakým způsobem adaptovat.“
Nepřiměřená zátěž vede ke špatnému stresu
Každopádně přináší otužování organismu stres. „A teď je otázka, zda to bude eustres, nebo distres. Eustres je pozitivní. Když začínáte malou dávkou a krátkou expozicí, dokáže se tělo adaptovat. Silná a dlouho působící dávka přináší distres, který poškozuje tělo,“ uvedla. Proto doporučuje začínat opravdu pomalu.
„Dochází k optimalizaci krevního tlaku, zvýšení srdečního rytmu, zesílení srdeční kontrakce, takže se lépe prokrví tělo. Zároveň se stahují cévy, aby neunikalo teplo,“ vysvětlila Bílková, jakým způsobem se tělo přizpůsobuje chladu během otužování. „Vliv má i na lymfatický, imunitní i dýchací systém – může zvýšit vitální kapacitu plic, takže je dobré pro astmatiky. Na jakýkoliv orgán ukážete, tak je pro něj prospěšné.“
A kde je hranice, jak dlouho nebo jak studenou vodou se otužovat? „Vždycky lidem říkám, že jim to musí být příjemné. Nejde o soutěž, že soused už skočil do rybníka a já do něj musím skočit dnes, abych ho dohnal, a být tam o pět minut déle déle než on. Jde o to, jak to cítíte vy, zda se dokážete zklidnit, snížit si dechovou frekvenci a srdeční tep, aby pro vás otužování nebylo špatným stresem… Pokud se ve fázi, ve které se nacházíte, cítíte dobře, můžete trochu přidat buď na expozici, nebo dávce.“
Pozitivní dopad na fyzické i psychické zdraví
Během otužování se v prvé řadě aktivuje srdeční sval. „Musíte prokrvit orgány, které jsou pro vás důležité: takže mozek, srdce, plíce, játra, ledviny. Stáhnou se cévy na periferii a otevřou se cévy prokrvující životně důležité orgány,“ vysvětlila. „A působí i na kardiovaskulární onemocnění a také trávící systém. Nebudete pak mít třeba žaludeční vředy. A díky endorfinům máte dobrou náladu.“
Pro koho otužování není vhodné? „Je to vždycky jenom o dávce. Jsem-li třeba kardiak s vysokým krevním tlakem, tak kdybych skočila rovnou do ledové vody, cévy se stáhnou a srdce tím pádem musí pracovat větší silou, aby napumpovalo krev do orgánů. Výsledkem je ještě vyšší tlak. Když si dám malou dávku, jenom si třeba chladnou žínkou ochladím periferie, srdce se adaptuje.“ Obecně by měli dávat pozor lidé, kteří jsou jakkoliv nemocní, a vždy korigovat právě onu dávku a expozici.
Co otužování u dětí? „Začala bych hned od miminek. Ať nemají nabaleno několik vrstev, nespí v tlustých spacáčcích. Maminky je můžou oblékat jen lehounce, na doma stačí tričko. Ani bačkůrky nebo ponožky bych nedávala, ať si nohy zvyknou na měkký a teplý koberec a zároveň na tvrdost studené dlažby. Dětem v předškolním věku učitelky ve školách někdy nabízejí saunu. To bych také klidně doporučila.“
Otužovat se podle Bílé máme každý den. „Nemusíte každý den skákat do vody. Ale i určitě každý den dejte sprchu, nebo choďte jenom v jednoduchých vrstvách.“
