K VĚCI - 21.2. v 12:30
Mezi Ruskem a Ukrajinou musí dojít ke kompromisu. Alternativou je podle exministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) otevřená válka. Důležité podle něj také bude, zda Západ dokáže zůstat jednotný. Rozdělit ho totiž může například otázka plynovodu Nord Stream 2. Svoboda to řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Premiéru Petru Fialovi (ODS) také poradil aktivní komunikaci s Francií. Mimo jiné proto, že po Francii převezme Česko v polovině roku předsednictví v EU.
Vladimir Putin a Joe Biden se zřejmě sejdou kvůli krizi na Ukrajině na mimořádném summitu. Prezidenti Ruska a USA by měli k jednacímu stolu usednout ve čtvrtek. „Každý musí trochu couvnout. Pokud se to nestane, skončí to fiaskem. Pak je scénář buď otevřená válka, nebo to, že se problém unaví, bude se o tom psát méně a méně a zůstane status quo na dlouhou dobu. Summitu se dočkáme. Kompromis je cesta k míru,“ hodnotí poslední vývoj na Ukrajině bývalý šéf české diplomacie Cyril Svoboda (KDU-ČSL).
Místo konání summitu zatím není známo. „Bude se hledat nějaké kompromisní místo. Putin se nebude chtít setkat na území, které je výrazně atlantické. Odhaduji, že to bude Švýcarsko nebo nějaká země, která není členem NATO. To ale spekuluji, netuším,“ dodal Svoboda. Z evropských zemí nejsou v NATO kromě Švýcarska také například Finsko, Švédsko nebo Irsko.
Macron jako most mezi Ruskem a USA
Podle Svobody je důležité, aby byl Západ v současné době jednotný. „Zatím je v Západu velká jednota. Vidím trhlinu u plynovodu Nord Stream 2. Otázka energie je vážné téma, které ji může rozdělit,“ upozornil bývalý šéf diplomacie na rozdílné postoje zejména Německa a USA ke stavbě „druhé linky“ klíčového plynovodu.
I proto se snaží být prostředníkem v jednáních mezi Ruskem a Západem zejména francouzský prezident Emmanuel Macron, který má navíc před prezidentskými volbami. „Snaží se o to. Macron chce předvést, že je lídr, který umí udělat most mezi Washingtonem a Moskvou, protože pak v prezidentských volbách musí ukázat, že je hybatelem. Nyní mu v Evropě nikdo nekonkuruje,“ přiblížil Svoboda.
„Francie také má mimo jiné zájem vrátit zpátky jadernou energii mezi čisté zdroje. Má velkou ambici se zapsat jako země, která řídila Evropu v čase krize. Na to Macron potřebuje úspěch,“ dodal. Francie je totiž v těchto měsících navíc předsedající zemí EU.
Vladimir Putin a Emmanuel Macron během posledního osobního setkání. Zdroj: Profimedia.cz
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je Evropa jen krok od války. Ministerský předseda přitom minulý týden neodjel na Mnichovskou bezpečnostní konferenci, kde byla současná krize hlavním tématem, protože se v Česku jednalo o pandemickém zákonu.
„Také jsem dělal chyby a myslel jsem si, že domácí scéna je důležitá a musím být doma. Pak se ukázalo, že téma války a míru, boje proti terorismu a vytváření osobních vztahů s lídry Evropy je důležitější než nějaká debata ve Sněmovně, byť ji nechci bagatelizovat. O Evropě se rozhoduje ne v Poslanecké sněmovně, ale na těchto setkáních,“ upozornil Svoboda.
Situace je vážná, má ale řešení
„Myslím si, že náš premiér by měl mít velmi časté schůzky s francouzským prezidentem. Dnes předsedá EU Francie, pak my. Mělo by být vidět, že náš premiér je ten, který komunikuje se současným lídrem jako budoucí lídr,“ radí bývalý ministr zahraničí.
Prezident Miloš Zeman je přesvědčen, že k žádné válce nedojde a aktuální situace je „blamáž“ amerických tajných služeb. S tím Svoboda nesouhlasí. „V žádném případě nejde o blamáž tajných služeb USA. Situace skutečně reálně vážná je. Má ale řešení. Nechci se pořád opakovat – bez kompromisu dohoda není možná. Celý svět ví, a ví to i Rusko a Ukrajina, že zahraniční politiku dělá vláda. Co si myslí prezident, je zajímavé, ale to je všechno,“ uzavřel někdejší několikanásobný ministr.
