Omar Šerý, ředitel laboratoře Elisabeth Pharmacon v Brně a molekulární biolog Zdroj: CNN Prima NEWS
Veškeré informace o mutacích koronaviru v Česku by měly být veřejné, je přesvědčený ředitel laboratoře Elisabeth Pharmacon a biolog Omar Šerý. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedl, že když lidé budou vědět, kolik takových případů v zemi je a kde se vyskytují, budou opatrnější. Jeho laboratoř v Brně od pondělí zkoumá britskou a jihoafrickou mutaci u všech pozitivních vzorků na COVID-19 a od středy svou testovací sadu nabízí i všem laboratořím v České republice.
Kolik vaše laboratoř zatím odhalila vzorků jihoafrické mutace?
Doposud jsme potvrdili pět vzorků sekvenací a u dalších čtyř máme podezření, což bude potřeba potvrdit sekvenačně. Vzorky jsme hlásili Státnímu zdravotnímu ústavu i krajské hygienické stanici, kam jsme poslali také kontakty všech pozitivně testovaných osob. Kolik je ale případů jihoafrické mutace v celém Česku, nevím.
Koronaviru podlehlo v Česku druhé dítě. Zemřel teprve 11letý chlapec
Česko má druhou oběť nakaženou koronavirem mladší patnácti let. Z údajů zveřejňovaných na webu ministerstva zdravotnictví dále vyplývá, že se jednalo o jedenáctiletého chlapce z Chomutovska.
Stát nikde neuvádí, kolik lidí jakou mutaci v Česku má a kde se nejvíc šíří. Proč nejsou takové informace veřejné?
To není otázka na mě, ale na ministra zdravotnictví Jana Blatného.
Vy byste takové informace zveřejňoval?
Samozřejmě bych je zveřejňoval. Je důležité, aby lidé měli přehled. Jsme přes třicet let po vítězství demokracie, a za to jsme během sametové revoluce bojovali, abychom měli otevřený přístup k informacím. Jsem přesvědčený, že lidé musí vědět, co se děje a jaké mutace nám tady hrozí. Já se o to všemožným způsobem snažím. Takže ode mě takové informace přicházejí velmi záhy, jakmile si jsem stoprocentně jistý.
Lidé by byli opatrnější, kdyby věděli, jak a kde se v Česku mutace šíří.
Proč je důležité, aby lidé věděli, jak moc se konkrétní mutace v Česku šíří?
Abychom se dokázali bránit. Já jsem například apeloval na ministerstvo zdravotnictví, aby propouštěli lidi, kteří mají potvrzenou jihoafrickou mutaci, z karantény až po 14 dnech a na základě negativního PCR testu. To se dřív nedělo a až na základě mého apelu ministr Blatný oznámil, že osoby s jihoafrickou mutací budou propuštěny teprve poté, kdy budou mít negativní PCR test. To je velmi dobře. Vím, že pro některé osoby to bude nepříjemné, ale musíme zabránit šíření této varianty koronaviru v populaci. Jiným způsobem, než že budeme striktně dodržovat propuštění na základě negativního PCR testu a budeme trasovat, nedocílíme toho, že se nám to tu nerozšíří.
Česko se potýká s nakažlivější jihoafrickou mutací koronaviru. Co vše o ní víme?
Jihoafrická mutace koronaviru se potvrdila také v Česku. Je výrazně nakažlivější než původní varianta tohoto viru a mnozí odborníci se obávají, že může snižovat účinnost vakcín. Co o této mutaci zatím víme?
Byli by lidé opatrnější, kdyby věděli, kolik lidí mutaci má a kde se šíří?
Přesně to je ten důvod, proč to musí vědět.
Jak s vámi jako s odborníkem komunikuje ministerstvo? Máte nějaké informace, že jedná o tom, že by údaje o mutacích zveřejňovalo?
Ministerstvo se mnou žádným způsobem nejedná. Takže se obracím na instituce, na které se mám obracet, a to je Krajská hygienická stanice v Brně a Státní zdravotní ústav, konkrétně Národní referenční laboratoř.
Co tedy vy jako odborník můžete dělat pro to, aby takové informace byly veřejné?
Jediné, co můžu dělat, je, že jsem apeloval na hygieničky. O to, že je potřeba udělat na konci nákazy jihoafrickou mutací PCR test, jsem je žádal v mailu. Je vidět, že se to povedlo. Také sděluji informace na Twitteru a jsem v kontaktu s Národní referenční laboratoří. S jejich šéfovou si telefonujeme prakticky skoro každý den. Informuji ji o všech novinkách, výsledcích sekvenování a podobně. A to hned od prvního dne, kdy jsme jihoafrickou mutaci našli. Víc pro to udělat nemohu.
U nás v laboratoři automaticky zkoumáme, zda mají lidé britskou nebo jihoafrickou mutaci
Zkoumá se v Česku každý vzorek, jestli má nějakou mutaci?
Zatím se dělá pouze běžné vyšetření na koronavirus. Ale naše společnost od středy začala nabízet soupravu pro diagnostiku koronaviru a zároveň pro detekci britské a jihoafrické mutace. Je to v jednom vzorku stanovitelné jednou PCR reakcí. Prvotně to nabízíme ne do zahraničí, ale všem českým laboratořím. Pokud vím, tak jsme první výrobce diagnostických prostředků, který to nabízí.
Britská mutace je smrtelnější než jiné verze viru. Berme ji vážně, varují vědci
Po nákaze vysoce nakažlivou variantou koronaviru, která se poprvé objevila v Británii a následně se rozšířila po celém světě, umírá o desítky procent více lidí než u dosud převládajících verzí viru. Podle agentury Reuters to vyplývá ze studie britských vědců zveřejněné v odborném časopise British Medical Journal.
Vaše laboratoř tedy na mutaci testuje každý vzorek?
My toto testování provádíme od pondělí automaticky pro všechny, kteří přijdou do našeho odběrového centra v Brně. Ti všichni rovnou dostanou i výsledek, zda mají britskou nebo jihoafrickou mutaci.
A zjišťuje tyto mutace nějakým způsobem i stát?
To já nevím, ale co jsem slyšel, tak se připravuje, že se budou průběžně denně sekvenovat některé pozitivní vzorky, aby byl přehled, jaké mutace se v České republice šíří.
Říkáte, že se budou sekvenovat jen některé pozitivní vzorky. Budou pak závěry odpovídat realitě?
To je otázka. Řešením je právě screening naší soupravou pro diagnostiku koronaviru, která ukáže na pozitivní vzorky. A potvrzení mutace se potom dá udělat právě sekvenováním.
Je tedy možné, že stát nezveřejňuje přehledy o mutacích proto, že sám přehled nemá?
Šetření provádí Státní zdravotní ústav, potažmo Národní referenční laboratoř, a v Brně to děláme zatím my. Nevím o dalších laboratořích, které by to prováděly. Protože jsme začali screenovat stovky až tisíce lidí v Brně, mohu říct, že tady se jihoafrická mutace zatím nijak víc nešíří. A právě proto to děláme, abychom podchytili hned první případy, aby se zavčas vytrasovaly a Brnem se mutace nešířila.
