Řezník Putin by se měl obávat režimu, který v Rusku stvořil, říká lotyšská ministryně
Ruský vládce v Rusku vede totalitní režim. Všichni víme, jak to s nimi končí, takže i on sám by se toho měl obávat. V exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS během zasedání šéfů diplomacií EU ve Lvově to řekla lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže. Putina přitom označila jako „řezníka z Kremlu“. Účast evropských lídrů na ruské vojenské přehlídce k výročí konce druhé světové války je podle ní pro starý kontinent špatnou zprávou. Krátce po 80. výročí konce světového konfliktu také popsala, z čeho by se svět měl primárně poučit.
Ke čtvrtečnímu výročí konce druhé světové války jste spolu s dalšími ministry zahraničí na webu New York Times publikovali komentář k poučením z tohoto globálního konfliktu. Která z lekcí je podle vás pro svět nejzásadnější?
Hlavním ponaučením je, že pachatelé musí být potrestáni, jinak riskujeme další konflikt. Státy stojící na straně svobody také z toho důvodu musí být vyzbrojeny lépe než agresoři. To jsou asi ty hlavní z těch pěti, které jsme v komentáři zmínili.
ČTĚTE TAKÉ: Přehlídka v Moskvě byla bezzubá, říká Just. Rusko podle něj neukázalo nic nového
Ty ostatní jsou spíše historického rázu. Zdůraznili jsme v nich fakt, že se nyní musíme potýkat s manipulací s historií ze strany Ruska, a proto musíme odhalovat a připomínat pravdu. Ty lekce jsou zásadní a měli bychom se z nich aktivně poučit.
Čtěte také
Jednou z oněch lekcí, kterou jste nezmínila, je fakt, že appeasement nefunguje. Zdá se ale, že někteří lidé, ale i evropští lídři si to neuvědomují. Jak jim to vysvětlit?
Myslím, že kombinací všech zmíněných lekcí. Je nutné si uvědomit, že to, co může na začátku působit jako nemožné, takové ve skutečnosti být nemusí. Vezměte si například vyhnání Rusů z pobaltských zemí. Ty Kreml okupoval 50 let a Západ v té době neudělal vše pro to, aby národům pomohl, protože jim nevěřil. Ale my jsme věřili a věděli jsme, že naše národy jednou budou opět svobodné. To je velmi důležité. Ukrajinská vůle a víra v sebe sama jim bude přinášet podporu po celém světě.
V Moskvě se v pátek uskutečnila vojenská přehlídka zorganizovaná Vladimirem Putinem. Vedle něj na jednom pódiu stáli také evropští lídři – slovenský premiér Robert Fico nebo srbský prezident Aleksandar Vučič. Je Evropa skutečně jednotná, jak jsme tady dnes několikrát slyšeli, když někteří státníci slaví s agresorem?
Ano, myslím, že Evropa je sjednocená, přestože na Rudém náměstí stojí dva zástupci evropských států. Legitimita ruského režimu stojí na manipulaci s historií. Monopolizace vítězství ve druhé světové válce nebo šíření lži, že konflikt na Ukrajině je pokračováním války proti nacismu, je něco, čím se sami sebe snaží legitimizovat. Ale Rusko je totalitní režim a svět se jejich propagandou nenechá ošálit. Proto tam bylo tak málo světových státníků, a na to můžeme být pyšní.
Čtěte také
Fico v Moskvě? Špatná zpráva
Co si myslíte o tom, že zatímco zde ve Lvově není ministr ze Slovenska ani z Maďarska, Fico v Moskvě je?
Každá země se musí sama rozhodnout. Na jedné straně těmto zemím připadá přirozené, že získávají výhody z členství v Evropské unii a NATO, na druhou stranu si „hrají“ s Ruskem. Ale člověk musí být ve vztahu ke Kremlu realistou. Nelze si s ním jen hrát hry, protože Rusové mají jasný cíl. Pro ostatní evropské země je ale jejich vztah k Rusku nedobrou zprávou. Musím ale připomenout, že za zavřenými dveřmi jsou naše vztahy se Slovenskem a Maďarskem silné, ale veřejně tyto země zastávají jiné pozice. Ale jak říkám, každá země dělá vlastní rozhodnutí.
Ministři v pátek podpořili vznik tribunálu pro vyšetřování ruské agrese na Ukrajině. Ten ale nebude moci odsoudit politiky s imunitou. Není to chyba?
Není, protože takový je postup v mezinárodním právu. Nicméně imunitu jeden den máte a druhý den o ni můžete lehce přijít. Zřízení tribunálu je ale každopádně velkým úspěchem, protože to trvalo dlouho a jednalo se o komplikovaný právní proces. Zabralo to roky a nyní jsme měli poslední setkání skupiny zemí, která na zřízení tribunálu tlačila.
Čtěte také
Práce ještě není hotová, dokumenty se teprve finalizují, ale dnes (v pátek, pozn. red.) je schválíme a oficiálně představíme příští týden na Radě Evropy. Pak teprve začne práce tribunálu. Práce, nad kterou již naši právníci, vyšetřovatelé, žalobci a další strávili několik let, aby předvedli zločince před spravedlnost.
Nicméně situace v Rusku je taková, jaká je. Asi bychom se nedivili, kdyby Putin zůstal v čele Ruska do smrti, čímž by trestu unikl. Neštve vás to?
To, že Rusko, které vede řezník v Kremlu, je totalitní režim, je něco, čeho by se podle mě měl obávat sám Putin. Protože víme, jak autoritářské režimy končí. Viděli jsme, jak skončil Ceausescu (bývalý komunistický vládce v Rumunsku), Asad (bývalý prezident Sýrie) a další. Historie hraje svoji roli.
Baltské země včetně Lotyšska jsou v podpoře Ukrajiny těmi nejaktivnějšími. Válka nicméně trvá již přes tři roky a v řadě evropských zemí můžeme pozorovat vychladnutí původní masové podpory napadené zemi ze strany obyvatelstva. Jak je na tom lotyšská společnost?
Ano, podpora je velmi vysoká jak ze strany státu, tak i mezi lidmi. Oficiální podpora činí přibližně 0,7 procenta hrubého domácího produktu. Například máme speciální zákon, že pokud člověk řídí pod vysokým vlivem alkoholu, zabavíme mu auto, které následně pošleme na Ukrajinu. Z vojenského hlediska třeba poskytujeme vybavení či školení vojáků. A kromě toho lidé hodně přispívají. Jsou různé způsoby, jak lze Ukrajinu podporovat. Lidé si pomáhají navzájem, zapojují se také podniky. A teď také, myslím, že mnohem více než dříve, se náš průmysl a ostatní země učí od Ukrajiny. Přebírá jejich know-how ohledně technologií nebo obranného průmyslu, ohledně toho, jak se umět přizpůsobit a neustále inovovat.
Čtěte také
Nyní jsou vztahy a vzájemná podpora mezi Lotyšskem a Ukrajinou mnohem institucionalizovanější, než tomu bylo na začátku, kdy se vše odehrávalo ve velkých emocích. Bylo šokující vidět, jak se Rusko na začátku války chovalo. A je lidská reakce, že lidé se toho šoku zbaví, takže se nedivím, že v některých zemích podpora veřejnosti klesá. Ale protože u nás je více institucionalizovaná, stala se mnohem stabilnější a předvídatelnější.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Ukrajina a Maďarsko se obviňují ze špionáže. Vzájemně si vyhostili diplomaty
Lukáš studuje komunikační studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do CNN Prima NEWS nastoupil v prosinci 2022.
