Kdo je kdo ve válce. S Jeruzalémem kráčí Západ, za Hamásem se semkl arabský svět

Izraelská vlajka promítaná na budovu parlamentu v Bulharsku

Zrno o Izraelsko-palestinském konfliktu

Bezprecedentní útok Hamásu na Izrael vyvolal po celém světě sérii politických reakcí. Většina států podporuje napadenou zemi a nejedna metropole obarvila své památky do izraelské vlajky. Demonstrace v západních městech a protichůdné reakce ze strany Blízkého východu ale ukazují, že leckdo drží pěsti také Palestině.

Blízký východ, politickou rozbušku světa, zachvátila další válka. Radikálové z palestinského hnutí Hamás napadli Izrael po souši, po vodě i ze vzduchu. Ovládli několik vesnic a povraždili stovky lidí. Vojáci Jeruzaléma teď Palestince postupně zatlačují zpět a podnikají odvetné údery na Pásmo Gazy.

I kvůli překvapivosti útoku konflikt šokoval bez nadsázky celý svět. Politici napříč kontinenty vyjadřují podporu té či oné straně a apelují, že masakr musí přestat.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jak dlouho potrvá válka? Rozhodne Izrael. Pozemní útok by hrál do karet Hamásu, tvrdí experti

Na stranu Izraele se podle listu Times of Israel postavilo nejméně 84 států, které vyjádřily Jeruzalému plnou podporu. Jedná se zejména o alianční partnery ze Západu, celou Evropskou unii, Velkou Británii, Norsko, Ukrajinu, Spojené státy nebo Kanadu (to i přesto, že mnohé z těchto zemí finančně podporovaly Palestinu, podporu teď zastavuje i EU). Pevným spojencem Izraele je také Česká republika.

Šéf Hamásu si užíval útoky v televizi z Kataru, přežil i atentát. Kdo je Ismáíl Haníja?

Zatímco palestinský Hamás útočil na Izrael, jeho vůdce Ismáíl Haníja vše sledoval z bezpečí své kanceláře v Kataru. Nejspíš se přitom škodolibě radoval z nejkrvavějšího útoku na Izrael v historii, píše Daily Mail. Haníja, jenž vyrůstal v uprchlickém táboře v Gaze, se k Hamásu přidal během vysokoškolských studií. Pod jeho vedením se hnutí podařilo získat kontrolu nad Pásmem Gazy.

„Nedokážu ani slovy vyjádřit své rozhořčení, smutek a zklamání nad událostmi v Izraeli. Jsem znechucen teroristickými útoky na Izrael. Důrazně odsuzuji takové barbarské chování! Stojím za Izraelem a jeho právem na sebeobranu v takto těžké chvíli,“ uvedl na sociální síti X ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Palestinci v ulicích

Izraeli se ale dostalo podpory také z jiných kontinentů. Na jeho stranu se přidala Austrálie nebo třeba vlivný asijský spojenec – Indie.

Politická reakce je ovšem jedna věc, co si myslí občané daného státu, věc druhá. Sociální sítě totiž zaplavily záběry z oslavných demonstrací, na kterých příznivci Palestiny oslavovali útok na Izrael. Nešlo přitom o videa z vyprahlé blízkovýchodní pouště, ale z amerických, kanadských a evropských měst.

Většina arabského světa totiž považuje Izrael za okupanta, který Palestince utlačuje. Reakcí, které podporovaly Hamás, tak rovněž nebylo právě málo, uvádí web News18.

Jak dlouho potrvá válka? Rozhodne Izrael. Pozemní útok by hrál do karet Hamásu, tvrdí experti

Délka trvání konfliktu je plně v rukou Izraele. Uvedl to ve vysílání CNN Prima NEWS bezpečnostní expert Jiří Vojáček. Dodal, že pokud se Izrael rozhodne neprovádět pozemní ofenzivu v pásmu Gazy a bude pokračovat v bombardování, očekává se, že by konflikt trval maximálně několik týdnů. Podle experta se jedná o nejpravděpodobnější scénář, nicméně připomněl, že ve vládě Izraele je dost radikálních stran, které nenávidí Palestinu, a nedá se tak vyloučit ani dlouhotrvající válka.

Podporovatelé Hamásu

První v řadě partnerů Palestinců stojí Írán, který měl podle listu Wall Street Journal nejenže Hamás finančně podporovat, ale dokonce s ním i celý útok naplánoval. Podporu vyjádřil radikálním útočníkům rovněž Katar, země, kde se jen tak mimochodem loni konalo mistrovství světa ve fotbale.

Hamásu drží pěsti také rebelští Hútíové, povstalecká skupina, která drží moc během občanské války v Jemenu.

Palestincům se dostalo podpory také v Africe, kupříkladu od Jihoafrické republiky. Podle tamní vlády současná situace nastala kvůli „nezákonné izraelské okupaci“.

Ze všeho nejvíce se ale čekalo na reakci Saúdské Arábie. Právě diplomatické sbližování Izraele a Rijádu mohlo být hlavním důvodem, proč Hamás na Izrael zaútočil – radikálové zřejmě chtějí vykreslit Jeruzalém jako potenciálně nestabilního partnera.

Saúdská Arábie se v tomto konfliktu skutečně přidala na stranu Palestiny a izraelské jednotky označila za okupační. Rijád vyzval k deeskalaci napětí, řešením krize je podle něj férové rozdělení území mezi Palestinu a Izrael.

V podobném smyslu se vyjádřila také Čína. Agentura Bloomberg informovala, že Peking volá po klidu zbraní. Stejně jako Rusko, které přitom nadále válčí s Ukrajinou.

Jedinou výjimkou v arabském světě jsou Spojené arabské emiráty, které už v roce 2020 normalizovaly vztahy s Izraelem a které útok Hamásu odsoudily. Diplomatické vztahy s Jeruzalémem navázal ve stejném roce i Bahrajn, který se ale nyní jen vyhýbavě pohoršil nad eskalací konfliktu v regionu. Stejně jako Indonésie, nejlidnatější muslimská země.

Tagy: