Sýrie po svržení Asada
Konflikt mezi Izraelem a Sýrií v posledních dnech výrazně eskaluje. A komunita drúzů – náboženské a etnické menšiny žijící především v Sýrii, Libanonu a Izraeli – se ocitla v centru násilí. O co v konfliktu jde a proč Izrael zasáhl?
Od loňského prosince, kdy padl režim Bašára Asada, provádí Izrael útoky na Sýrii. Tento týden došlo k významné eskalaci, když Izrael oznámil, že zaútočil na Sýrii, aby ochránil drúzy, arabskou menšinu, která se nachází v centru střetů s loajalisty vlády, píše CNN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Raketa v přímém přenosu zasáhla cíl v Sýrii. Zděšená moderátorka se běžela ukrýt
Rozhodnutí Izraele zaútočit však pravděpodobně souvisí také s jeho odporem vůči současné syrské vládě vedené bývalým džihádistou, prezidentem Ahmedem al-Sharaaem. Syrská vláda a drúzští vůdci se ve středu dohodli na příměří po několika dnech střetů, které si vyžádaly desítky mrtvých a stovky zraněných. Zda příměří vydrží a jak dlouho bude trvat, není ale jasné.
Kdo jsou drúzové?
Drúzové jsou arabská náboženská skupina čítající přibližně jeden milion lidí, kteří žijí především v Sýrii, Libanonu a Izraeli. Skupina, která vznikla v Egyptě v 11. století a je vnitřně rozdělena na dvě větve, vyznává odnož islámu. Na svou víru nelákají a je dokonce nemožné k nim konvertovat.
V Sýrii se drúzská komunita soustřeďuje kolem tří hlavních provincií v blízkosti izraelsky okupovaných Golanských výšin na jihu země. Více než 20 tisíc drúzů žije v Golanských výšinách, strategické náhorní plošině, kterou Izrael zabral Sýrii během šestidenní války v roce 1967 a formálně ji anektoval v roce 1981. Drúzové sdílejí území s přibližně 25 tisíci židovskými osadníky, kteří žijí ve více než 30 osadách.
Většina drúzů žijících na Golanských výšinách se hlásí k syrské národnosti a odmítla nabídku izraelského občanství, když Izrael tuto oblast obsadil. Ti, kteří odmítli, dostali izraelské pobytové karty, ale nejsou považováni za izraelské občany. Na rozdíl od syrských drúzů jsou drúzové žijící v rámci hranic Izraele – kteří nemají jednotnou vůdčí osobnost – převážně loajální ke státu a někteří z nich zastávají vysoké pozice v izraelské armádě.
V jižní Sýrii, kde drúzové tvoří většinu v provincii Suwayda, se komunita během desetileté občanské války v Sýrii občas ocitla mezi silami bývalého Asadova režimu a extremistickými skupinami.
Proč s nimi syrské síly bojují?
Po svržení dlouholetého diktátora Bašára Asada se al-Sharaa zavázal k inkluzi a slíbil, že bude chránit všechny rozmanité komunity Sýrie. Drúzové však zůstávají vůči novému prezidentovi opatrní. Vyjádřili obavy z vyloučení některých svých vůdců z al-Sharaaových procesů národního dialogu a z omezeného zastoupení v nové vládě, která zahrnuje pouze jednoho drúzského ministra.
A sunnitské extremistické síly pokračují v násilném potírání náboženských menšin. V březnu byly při zásahu proti alavitské sektě, k níž patřil Asad, v západním městě Latakia zabity stovky lidí. V dubnu si pak střety mezi provládními ozbrojenými silami a drúzskými milicemi vyžádaly nejméně 100 mrtvých.
K nejnovějším střetům došlo o víkendu, kdy syrské vládní síly zasáhly po útocích mezi drúzskými a místními beduínskými kmeny. Eskalující násilí zahrnovalo mimosoudní popravy, dělostřeleckou palbu a letecké údery izraelských sil, uvedla monitorovací skupina Syrian Network for Human Rights.
Po jednáních za účasti USA souhlasila syrská vláda se stažením svých vojsk a ve středu oznámila nové příměří s drúzskou milicí. Syrský vůdce Ahmed al-Sharaa uvedl, že se rozhodl postavit svůj lid „nad chaos a zničení“ a slíbil, že bude drúzy chránit.
Proč Izrael zasáhl?
Když Izrael zasáhl, premiér Benjamin Netanjahu řekl, že jeho země je „odhodlána zabránit ublížení drúzům v Sýrii kvůli hlubokému bratrskému spojenectví s drúzskými občany v Izraeli a jejich rodinným a historickým vazbám na drúzy v Sýrii“.
Ve hře jsou však i další faktory, protože Izrael chce chránit své hranice a rozšiřuje svou vojenskou přítomnost v Sýrii. Netanjahu již dříve označil novou vládu v Damašku za „extremistický islámský režim“ a hrozbu pro Izrael.
V květnu izraelský úředník sdělil CNN, že premiér požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby nezrušil sankce vůči Sýrii, protože se obává, že by to mohlo vést k opakování událostí ze 7. října 2023, kdy militanti pod vedením Hamásu zaútočili na Izrael. Izraelská vláda také jednostranně vyhlásila demilitarizovanou zónu v Sýrii, která „zakazuje vstup vojsk a zbraní do jižní Sýrie“.
USA se snaží nasměrovat země v regionu jinou cestou a předpokládají, že Sýrie podepíše Abrahamovy dohody – sérii dohod normalizujících vztahy mezi Izraelem a několika arabskými zeměmi. Vysoce postavený úředník administrativy minulý měsíc řekl, že je „pro Sýrii výhodné přiklonit se k Izraeli“.
Izrael vedl s novou syrskou vládou přímé i nepřímé rozhovory, což naznačuje měnící se dynamiku mezi bývalými nepřáteli od pádu Asadova režimu. Izraelské opakované útoky na syrské území a jeho rozšířená vojenská přítomnost v zemi však mohou tyto ambice zkomplikovat.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trump pochopil, že ho Putin lakuje. Rakety v Moskvě? Tak daleko to nepůjde, míní experti
