Možnou kontraindikaci k očkování by měl ideálně posoudit praktický lékař. Zdroj: Úřad vlády ČR
Kdo všechno by neměl spěchat s očkováním proti COVID-19? Především lidé prodělávající akutní infekční onemocnění, kterým může být i opar na rtu. Konkrétní případy by ale vždy měl posoudit praktický lékař, mírné teploty důvodem k odložení očkování nejsou. Do jisté míry může být kontraindikací k očkování také těhotenství a kojení, i v tomto případě se ale doporučuje konzultace s odborníky.
Kontraindikace se podle předsedy Mladých praktiků Vojtěcha Muchy dělí na na dvě skupiny: absolutní a relativní. V případě té první by pacient s konkrétním stavem nebo chorobou neměl vůbec dostat vakcínu či léčivý přípravek.
„Přes to prostě nejede vlak. Konkrétní choroby nebo stavy, v případě kterých daný pacient nesmí dostat léčivo za žádných okolností, jsou uvedené v dokumentu k léku, který schvaluje Státní ústav pro kontrolu léčiv,“ vysvětlil Mucha pro CNN Prima NEWS. Například u vakcíny od AstraZenecy je jako absolutní kontraindikace uvedena anafylaktická reakce na některou z látek, které očkovací preparát obsahuje.
Relativními kontraindikacemi se myslí situace, ve kterých je podání vakcíny spojené s nějakým rizikem, třeba vyšší pravděpodobností nežádoucích účinků. „V takovém případě vždy musí rozhodnout daný lékař, nelze to moc plošně definovat. Typicky jde o horečnaté onemocnění spojené s vysokými teplotami,“ rozvedl dále Mucha. Může jít i o akutní opar rtu. Rozhodně se ale podle lékaře nedá říct, že by se třeba všichni pacienti s oparem nesměli očkovat.
„Zdravotník musí zvážit, nakolik výhody převyšují nad riziky. Ve většině případů, jakmile jde o akutní infekci, je namístě počkat a doléčit se. Po několika týdnech by pak očkování nemělo nic bránit,“ upřesnil pro CNN Prima NEWS. O konzultace je podle Muchy zájem, pacienti se často ptají na vakcinaci nejen v souvislosti se svým zdravotním stavem, ale také dalším očkováním, třeba proti klíšťové encefalitidě. „Musíme tak správně načasovat jednotlivá očkování mezi sebou,“ řekl předseda Mladých praktiků.
Roli hraje akutnost stavu
Pokud jde přímo o herpes, taková kontraindikace není v Souhrnu údajů o přípravku vakcín proti COVID-19 uvedena.
„Nicméně vzhledem k tomu, že výsev oparu (infekce virem herpes simplex) může být prvním příznakem počínajícího akutního onemocnění a u výsevu pásového oparu (herpes zoster) se zpravidla již jedná o závažnější infekci, bylo by vhodné očkování odložit,“ dodala pro CNN Prima NEWS mluvčí SÚKL Klára Brunclíková. Rovněž dodala, že by mělo být finální rozhodnutí na ošetřujícím lékaři.
„Lidé s akutním infekčním onemocněním by skutečně měli vakcinaci odložit, respektive se nejdříve doléčit a teprve pak se naočkovat,“ potvrdil redakci také profesor Vojtěch Thon, imunolog z výzkumného centra Recetox Masarykovy univerzity v Brně. Dodal, že s přibývajícím věkem lidé často trpí více onemocněními najednou, proto není od věci konzultace s praktikem, který má přehled o jejich zdravotním stavu.
„Já bych třeba pacienta, který má akutně probíhající pásový opar, rozhodně neočkoval,“ uvedl ještě předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka pro CNN Prima NEWS s tím, že obecně vzato není tato nemoc kontraindikací k vakcinaci. Roli zde však hraje právě ona akutnost.
„Akutní výsev oparu znamená, že je jeho imunita oslabena a s něčím bojuje. Není tedy v pořádku ho v dané chvíli očkovat,“ doplnil. V očkovacím centru by podle něj měl sedět lékař, který dokáže konkrétní situaci posoudit.
Kontraindikací může být i těhotenství a kojení
Česká společnost alergologie a klinické imunologie (ČSAKI) již v lednu vydala aktualizované stanovisko s několika body, kterými se mohou zájemci o vakcinaci obecně řídit. I podle tohoto dokumentu by s očkováním neměli spěchat lidé s akutním infekčním onemocněním či ti, kteří prodělali COVID-19.
V těchto případech nicméně nejde o absolutní kontraindikace, po covidu se vakcinace doporučuje po třech měsících od onemocnění. V případě osob vysoce exponovaných k nákaze je možné očkování zahájit i dříve.
„Absolutní kontraindikací je pouze hypersenzitivita na danou očkovací látku nebo kteroukoliv pomocnou látku obsaženou ve vakcíně. Relativní kontraindikací je těhotenství a kojení, protože údaje o podávání vakcín těhotným ženám jsou omezené a má se zvážit pouze v případě, pokud možné přínosy převáží jakékoliv potenciální riziko pro matku a plod. Očkování není důvodem k přerušení kojení,“ píše se ve stanovisku na stránkách ČSAKI.
