Jak nás ovlivňuje změna času?
Již 31. března dojde ke změně takzvaného „zimního“ času na letní, hodinové ručičky se posunou z 2:00 na 3:00. O zrušení nynější praxe se již roky diskutuje jak na úrovni Evropské unie, tak jednotlivých členských států, výsledek je však v nedohlednu. Jak pro CNN Prima NEWS vysvětlil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), kvůli koronavirové pandemii došlo k politickému konsensu, že se téma zrušení střídání času začne řešit až po roce 2024. Problém představují rozdělené státy do dvou skupin: jedna si přeje zachovat čas letní, druhá zimní. Shoda však nepanuje ani v Česku. Ačkoliv si většina občanů přeje posun jednou pro vždy zrušit, rozhodnutí, na který čas se trvale přesune, není jednotné.
Mezi lidmi velmi nepopulární střídání času se opět blíží. Standardní čas, mnohdy přezdívaný jako zimní, se v neděli 31. března přehoupne do letního. Znamená to jediné: lidé se vyspí o hodinu méně. Zpátky si hodinové ručičky přesuneme až 27. října.
ČTĚTE TAKÉ: Potřebují lidé hibernovat jako zvířata? Experti odhalili výsledky studií zaměřených na spánek
Diskuze o zrušení střídání času se přitom vedou už dlouhé roky. Naposledy bylo jednání na evropském stole v roce 2019. O rok dříve Evropský parlament (EP) vyzval Evropskou komisi, aby zvážila změnu směrnice upravující střídání letního a zimního času. Komise proto uspořádala veřejnou konzultaci, v rámci níž jí bylo doručeno 4,6 milionu reakcí, přičemž 84 procent z nich podpořilo ukončení sezónních změn času.
Změnu narušila pandemie i válka
Ačkoliv byl předložen legislativní návrh – na jehož konečném znění se musí dohodnout EP s Radou ministrů EU – ke změně nedošlo. Parlament sice podpořil ukončení střídání letního a zimního času od roku 2021, svět však postihla koronavirová pandemie, následně energetická krize a v neposlední řadě válka na Ukrajině.
„Kvůli covidové krizi se domluvilo, že změna času nebude téma, které budeme řešit. Řeklo se, že se po roce 2024 znovu s komisí k tématu vrátíme, Evropský parlament to odsouhlasil. Nyní to bylo na členských státech, aby se domluvily,“ sdělil pro CNN Prima NEWS Zdechovský. Právě domluvit se na tom, který čas se stane tím stálým, se měly členské země i podle návrhu jednomyslně. Místo toho se však rozdělily do dvou táborů.
„Jedna skupina chtěla, aby byl zachován letní čas. Druhá, ta větší, aby byl zachován přirozený zimní čas,“ přiblížil Zdechovský. Podle dřívějších informací bylo z 27 členských států pro standardní čas 22, pět pro letní. „Věřím, že s novou komisí téma znovu nastolíme a střídání zrušíme. To, co nejvíce lidem vadí, jsou zdravotní dopady,“ podotkl.
Biologicky správný je čas standardní, tedy zimní. Odpovídá spánkovému rytmu lidského těla a jeho reakci na střídající se denní světlo a tmu.
Střídání vadí zejména starším lidem
Diskuze o tom, zda by mělo být střídání času zcela zrušeno – a který z nich by měl být případně tím jediným – se vede i mezi Čechy. Podle průzkumu, který zveřejnila agentura STEM/MARK v listopadu minulého roku, se 67 procent dotázaných vyjádřilo ke zrušení. Nejvíce nynější střídání času vadí lidem ve věku od 45 let, v této skupině se ke zrušení přiklání více než 80 procent lidí.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Většina Čechů je pro rychlé ukončení války na Ukrajině. Územní zisk Ruska by jim nevadil
A stejně jako na evropské úrovni se ani Češi nedokážou shodnout, který z časů by jim vyhovoval více. Zatímco 60letá žena ze Zlínského kraje v průzkumu uvedla, že při letním času se jí špatně vstává a má často migrény, o 30 let mladší žena ze Středočeského kraje by naopak měla ráda letní čas i v zimě, aby bylo déle světlo.
Pokud by se měli Češi rozhodnout, zda chtějí zavést celoročně letní nebo zimní čas, vyhrála by varianta času letního, který chce 40 procent dotázaných. U 31 procent respondentů se naopak větší přízni těší zimní čas. Zbylých 29 procent lidí nemá jednoznačné preference a je jim jedno, který z časů by se zavedl.
Kdy by se tedy Evropská unie mohla dočkat jednotného času? Zdechovský věří, že do roku 2027 by mohlo být dokonáno. „Ve většině států se odborníci shodli, že není žádný důvod ve střídání pokračovat. Ten primární, pro který byla změna zavedena ve většině Evropy v době Adolfa Hitlera, že se ušetří energie, ten je v současné době už lichý,“ zdůraznil europoslanec.
Připomněl, že se změnila pracovní doba, lidé nechodí ráno v 5:00 do továren. „Je to prostě úplně jiný rytmus. V současné době žádný důvod, aby střídání času bylo zachováno, neexistuje,“ uzavřel.
Čas pomáhal ve válce i krizi
Původní myšlenka o hodinu posunutého letního času přišla v době 1. světové války s cílem dosáhnout poklesu spotřeby petroleje při svícení. Poprvé byl zaveden v roce 1916, i na území Rakouska-Uherska, ale po první světové válce byl zrušen. Podruhé do Česka letní čas přinesla druhá světová válka, tehdy platil ovšem celoročně a skončil v roce 1949.
ČTĚTE TAKÉ: Pravda o příběhu Hanče a Vrbaty. Poslední závod synů hor skončil tragédií, měl utajeného hrdinu
Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců. K sezónním změnám času proto dochází v poslední březnovou a v poslední říjnovou neděli.
