Jak si Češi představují štěstí?
U příležitosti Mezinárodního dne štěstí, který každoročně připadá na 20. března, vyšla globální analýza vztahující se k tomuto tématu. Její autoři v ní například upozornili na to, že v posledním měsíci udělalo 70 procent světové populace alespoň jeden laskavý skutek. Doprovodné studie navíc poukazují na fakt, že daleko větší radost mají lidé z činů, při nichž myslí na druhé než na sebe. Peníze jdou přitom stranou. Experti pak lidem radí způsoby, kterými laskavé činy konat, aby z nich získali „příval radosti“.
V záplavě nejrůznějších tragédií a hrůz se může lidem zdát, že je svět chladným až krutým. Pokud je však člověk otevřený ke svému okolí, může podle nejnovější zprávy zjistit, že je v něm spousta laskavosti.
ČTĚTE TAKÉ: Čechům by stačilo vyhrát pět milionů, ukázal průzkum. Kde jsou nejšťastnější?
Každoročně je u příležitosti Mezinárodního dne štěstí publikována zpráva o světovém štěstí. Jedná se o globální analýzu radosti a pohody, za níž stojí společnost Gallup, Výzkumné centrum pro blahobyt Oxfordské univerzity a síť OSN pro řešení udržitelného rozvoje. Letos výzkumníci věnovali zvláštní pozornost projevům dobrosrdečnosti.
Pod pojmem „projev dobrosrdečnosti“ se ve zprávě nacházejí tři kategorie:
- darování peněz
- dobrovolnictví
- milý skutek vykonaný pro cizího člověka
Na základě těchto údajů autoři zprávy odhalili, že 70 procent světové populace udělalo v posledním měsíci alespoň jeden laskavý skutek. „To je opravdu, ale opravdu vysoké číslo,“ zdůraznil Felix Cheung, spoluautor zprávy, docent psychologie na Torontské univerzitě a kanadský vedoucí výzkumu blahobytu obyvatelstva.
„Měli bychom se na toto číslo podívat a cítit se opravdu dobře. Sedm z deseti lidí kolem nás udělalo v uplynulém měsíci něco hezkého,“ pokračoval Cheung. Trend konání laskavých činů se sice v porovnání s prudkým nárůstem v době covidu snížil, stále se však jedná o významné zlepšení oproti datům před pandemií, vyplývá ze zprávy.
„Ačkoliv se nám zdá, že je svět v aktuální době skutečně složitým místem, je příjemné vědět, že se lidé dopouštějí laskavých a velkorysých činů,“ podotkla Lara Akninová, profesorka sociální psychologie na univerzitě Simon Fraser v Britské Kolumbii a editorka zprávy o světovém štěstí.
Výkonná ředitelka veřejného sektoru společnosti Gallup Ilana Ron-Leveyová připomněla, že existují důkazy o tom, jak vykonávání milých věcí pomáhá cítit se šťastnějším nejen příjemci, ale i tomu, kdo tyto skutky vykonává.
Konání dobra přináší lepší pocit
Poskytnutí finančního daru, hodina dobrovolnické práce nebo jiný malý laskavý skutek se může zdát v seznamu velkých věcí, které dělají lidi šťastnými, mnohdy bezvýznamný. Podle Ron-Leveyové však údaje hovoří jinak.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Česko proniklo mezi TOP 20 nejšťastnějších zemí světa. Propadly se USA, vítězem je Finsko
„Skutky štědrosti lidem přinášejí dokonce větší štěstí než vyšší plat,“ přiznala. Například Akninová studovala vliv dobročinnosti a zjistila, že je skutečně významný. V rámci jednoho ze svých experimentů zjišťovala od účastníků jejich „výchozí stav štěstí“. Následně jim výzkumníci předali malou finanční částku – v rozmezí od dvou do pěti dolarů (zhruba 50 až 115 korun) – a rozdělili je do dvou skupin.
Ta první měla finance utratit za sebe, druhá za někoho jiného. „Poté jsme měřili jejich bezprostřední emocionální reakci. Téměř ve všech našich studiích jsme zjistili, že lidé, kterým bylo přiděleno utrácení za druhé, vykazují vyšší míru štěstí než ti, kteří utrácejí peníze za sebe,“ líčila Akninová.
Obdobné výsledky získali výzkumníci i v dalších zemích světa, například v Jihoafrické republice, Ugandě nebo Indii. „Jsme supersociální druh a my (výzkumníci) tvrdíme, že projevy štědrosti pomáhají tyto sociální vazby nadále budovat a udržovat,“ vzkázala profesorka sociální psychologie.
Lidé se nachází v propasti empatie
V obecné rovině je však očekávání vlídnosti od druhých nízké. „Zkrátka a dobře, lidé jsou pesimističtí,“ pokračovala Akninová. Aby výzkumníci pochopili, jak lidé vnímají míru laskavosti ve svém okolí, ptali se jich v rámci průzkumu na očekávání toho, že jim bude vrácena ztracená peněženka, přibližuje CNN.
Odborníci průzkum rozdělili do tří možností a zjišťovali, zda lidé očekávají, že jim peněženku vrátí soused, policie nebo cizí člověk. Častěji dotázaní věřili, že jim ztracené doklady vrátí soused nebo policista, jejich víra v cizince však byla mizivá. Podle Akninové je však právě tato víra „barometrem důvěry“. „Cizí člověk, který vám vrátí ztracenou peněženku, je skutečně velmi důležitý z hlediska důvěry ve vaši společnost,“ podotkla.
A výzkumníci následně porovnali očekávání se skutečností.
V předchozích studiích se vydali do různých měst po celém světě, upustili peněženky a analyzovali míru jejich vrácení v porovnání s tím, co lidé v daném městě uváděli, že se podle nich stane, vysvětlila Akninová. „Téměř všude byla pravděpodobnost vrácení peněženky cizincem drasticky podhodnocena,“ zdůraznila.
Tomuto rozdílu se dle odborníků říká „mezera či propast v empatii“.
Například v USA očekávala vrácení ztracené peněženky zhruba třetina lidí. „Ve skutečnosti se tak stalo ve dvou třetinách případů,“ sdělil Cheung. Podle Akninové je logické, že větší rozdíl v empatii bude mít negativní dopad na štěstí. „Pokud od druhých očekáváme to nejhorší, chodíme po světě se strachem, a to má význam pro naši vlastní pohodu,“ vysvětlila.
Tři efektivní způsoby laskavých činů
Odborníci však zdůrazňují dobrou zprávu: propast v empatii lze odstranit. „Nežádáme po lidech, aby měli nepřiměřeně optimistická očekávání. Pokud se jim však podaří rozvinout důvěru a očekávat jistou úroveň laskavosti, budou mnohem šťastnější,“ vzkázal Cheung.
Výzkumy Akninové navíc odhalují, to jakými způsoby lze co nejlépe laskavé činy vykonávat – tak, aby z nich lidé získali příval štěstí. Profesorka je označuje jako „tři C“.
Při projevech laskavosti by se lidé měli spojit (connect) s ostatními. „Je například pravděpodobnější, že získáte větší příval štěstí z toho, když někoho na kávu pozvete, než když člověku pošlete peníze na to, aby si na kávu zašel sám,“ uvedla Akninová s tím, že čas trávený v něčí společnosti je v tomto poměrně zásadní.
Druhé C označuje volbu (choice). Podle profesorky se lidé budou cítit lépe, když se rozhodnou jednat laskavě a velkoryse proto, že sami chtějí, než když budou cítit povinnost tak učinit.
ČTĚTE TAKÉ: Miliony od dárců Vilíkovi zajistily „poslední místo“ v Austrálii. Kdy chlapec podstoupí léčbu?
Poslední písmeno a způsob označuje jasný pocit pozitivního dopadu (clear sense of positive impact). „Když děláte něco, u čeho vidíte jasný dopad, nebo přispíváte na věc, u které vidíte její přínos, pravděpodobně vás to naplní nejvíce,“ řekla Akninová.
Přestaňte jíst sami
Jedním z dalších ukazatelů, který může částečně vypovídat o souvislosti mezi laskavostí a štěstím, je míra lidí, kteří jedí sami, podotkla Ron-Leveyová. „I při zohlednění velikosti domácnosti je stravování o samotě spojeno s nižší spokojeností se životním stylem,“ řekla.
Pokud podle ní jedí lidé po většinu času sami, nemají někoho, na koho se mohou v nouzi spolehnout, a ztrácí důvěru v instituce a komunitu, povede to s největší pravděpodobností k menšímu počtu dobročinných činů – což se následně projeví na štěstí daného člověka.
„Tyto faktory následně přispívají k izolaci a nedostatku sociálních vazeb, což může ovlivnit vaše štěstí,“ dodala Ron-Leveyová. Právě smysl pro komunitu a sociální vazby jsou podle ní jedním z nejdůležitějších vysvětlení toho, proč se Finsko a severské země rok od roku drží na předních příčkách v žebříčku nejšťastnějších států.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Vyděšené kotě na tři týdny uvízlo na nadjezdu. Po záchraně lidé plakali štěstím, popsali svědci
