reklama

Když rozdíly mizí, 4. díl: Nelítostný zabiják nebo zvídavý filosof?

Po celá staletí se námořníci děsili „lidožravého žraloka“, tedy žraloka bílého. Pravdou však je, že většina setkání s touto obrovskou parybou končí navzdory všem našim předsudkům smírně. Žraloci nás totiž obecně nepovažují za kořist. Nedá se upřít, že žraloci patří mezi největší predátory této planety, ale když přijde na lidi, jsou prostě jen zvědaví. Vědci stále více odhalují, jak společenskými a zvídavými tvory žraloci jsou.

reklama

Jakmile se vysloví slovo „žralok“, většině lidí automaticky naskočí znělka typická pro kultovní filmový trhák Čelisti. Jeho tvůrci zasadili další hřebíček do rakve s pověstí žraloků jako nemilosrdných zabijáků lidí. Historky o zákeřných žralocích čekajících ve vodách na nevinné oběti se mezi lidmi tradují odedávna. Holá fakta však ukazují, že za posledních téměř pět set let žraloci bílí zaútočili na pouhých 314 lidí, z toho v posledních dvaceti letech šlo o 153 útoků – jen 35 z nich bylo smrtelných. Pro srovnání, lidé každý rok zabijí více než sto milionů žraloků. (A pro ještě zajímavější srovnání, krávy každý rok zabíjí pětinásobek lidí co žraloci.)

Hraj si se mnou

Tyto „útoky“ mají snadné vysvětlení – žraloci se tak totiž pokoušejí zjistit, jaký zvláštní tvor se před nimi nachází. Podle mezinárodních záznamů o žraločích útocích (které shromažďuje mořský biolog George Burgess z Floridského přírodovědného muzea) žraloci ve dvou třetinách případů oblast po prvním kousnutí opustí. Podle těchto záznamů přežilo údajný útok žraloka v 90. letech více než 80 procent lidí – pokud by na ně žralok skutečně útočil, nevyvázli by živí. Někteří vědci se na základě důkazů dokonce kloní k myšlence, že část těchto incidentů je ze strany žraloků jen hrou.

V jedné studii se žraloci dokonce hravě zapojili do přetahované s posádkou lodi kvůli pytli ryb. Žraloci se přetáčeli na záda (což je známka uvolnění) s očima otevřenýma dokořán a stále se vraceli k další hře. A pokud se někdy vydáte na Seal Island, možná tam potkáte spoustu tučňáků s jizvami od žraloků bílých. Nejde však o hluboké rány, které by tučňáci získali při útěku ze žraločích čelistí. Žraloci je totiž zřejmě považují za svoje hračky a pobaveně je vyhazují do vzduchu, aby je následně znovu chytili do zubů.

Nic to však nemění na tom, že žraloci bílí patří mezi vrcholové predátory mírných a subtropických vod. Nejčastěji je najdeme u pobřeží Jižní Afriky, Nového Zélandu, Austrálie a Spojených států. Žraloci dokáží plavat rychlostí i více než 25 kilometrů za hodinu a jejich ústa zdobí 240 zoubkovaných zubů v pěti řadách.

Navzdory zažitým představám o osamocených dravcích jsou žraloci velice společenští. V několika případech rybáři dokonce pozorovali jejich organizovaný lov kořisti. Jejich sociální sítě jsou nezvykle složité a jednou vytvořené vztahy udržují i v novém prostředí po dlouhá období. Zajímavostí je, že i mezi žraloky můžeme rozlišit společenské jedince, jejichž sociální síť je rozsáhlá, a samotáře, kteří dávají přednost menším skupinám.

Žraloci jsou i skvělými učiteli a rádi se navzájem učí nové dovednosti – třeba jak najít jídlo či identifikovat predátory. O jejich chování toho však stále příliš nevíme. Víme, že na ryby mají docela velké mozky. Znamená to, že jsou inteligentní? Často jediným vodítkem k tomu, co probíhá v mysli, bývá chování zvířat v přírodě. Žralok bílý však není v přírodě zrovna snadno sledovatelným subjektem a ani v zajetí se ho nikomu nepodařilo udržet déle než pár dní.

Za zmínku stojí i fakt, že žraloky bílé nikdy nikdo neviděl při páření, a tak se vědci o jeho průběhu mohou jen domnívat. Existují náznaky, že se žraloci páří ve velkých hloubkách a ke dvoření používají (jak jinak) kousání. Podle vědců jde o určitou formu flirtování, jelikož samice bývají často pokousané. S jistotou však víme to, že se dožívají i sedmdesáti let a až okolo třicítky jsou pohlavně zralí. To z nich činí velice zranitelný druh, jelikož k rozmnožování potřebují dlouhou dobu.

Zvědavý jako opice

Ale jsou žraloci bílí skutečně inteligentní? Odpovědí zřejmě může být jen prosté: „Nejsme si jisti.“ Víme, že při zkoumání nových věcí jsou opatrní a systematičtí. Rychle se učí reakcím na nepříjemné podněty. Snadno rozpoznají, co je jedlé a co ne, a neztrácí tak čas. Dovedou nenásilně bránit svou potravu a spolupracovat s ostatními členy stáda.

Dá se říci, že velká část žraločího chování je založena na instinktu. Nicméně žraloci ho dokáží přemoci silou vůle. Jedním z příkladů instinktivního chování u žraloků je třeba protáčení očí při doteku čumákem – žralok si tak chrání zrak při útoku na kořist. Pokud si však žralok na nějaký předmět zvykne (například na potápěcí klec), přestane ho vnímat jako hrozbu a s protáčením očí ustane.

Žraločí dásně a zuby jsou mnohem citlivější než jejich kůže, a právě proto vše zkoumají svými čelistmi. K neznámému plovoucímu předmětu se přibližují obezřetně a zlehka se do něj zakousnou. Podle vědců toto chování jasně ukazuje, že žraloky motivuje spíše zvědavost než agrese. Nicméně ti smělejší jedinci s klidem připlavou až k neznámé lodi, aby si ji pořádně okoukli. Jejich těla pak také zdobí více jizev než těla těch, kdo se raději drží plaše stranou.

Člověk by řekl, že rovnováha zvědavosti a opatrnosti je skvělým způsobem, jak přežít co nejdéle a dosáhnout pohlavní zralosti. Tím spíš, když jejich úspěch v této oblasti přímo závisí na potravě, tedy na tom, aby dobře živený jedinec dosáhl co nejdříve pohlavní zralosti a mohl předat co nejvíce svých genů dál. Koneckonců právě žraloci bílí tuto planetu obývají již více než 10 milionů let.

V posledních letech však bohužel došlo k velkému poklesu počtu jedinců tohoto druhu po celém světě. Na vině je masivní rybolov i poptávka po jejich čelistech a zubech, ale především po žraločích ploutvích, z nichž se vaří tradiční žraločí polévka. Lovci je po odříznutí ploutví hází zpět do moře a žraloci neschopní pohybu se utopí. V roce 2000 se žralok bílý dostal na červený seznam jako „zranitelný“ druh a v roce 2004 CITES uvalil zákaz obchodování se žraločím masem, ploutvemi a dalšími částmi těl.

A jen tak pro zajímavost na konec: zřejmě největší žralok bílý byl chycen v roce 1987 ve Středozemním moři u pobřeží Malty. Zprávy uvádí, že byl sedm metrů dlouhý a vážil přes dvě tuny. V jeho žaludku vědci rybáři našli mořskou želvu, žraloka modrého, delfína a pytel plný odpadků…

Tagy:
V pražské Uhříněvsi hořela hala, slyšet byly silné exploze. Škoda je přes sto milionů
Požáry

V pražské Uhříněvsi hořela hala, slyšet byly silné exploze. Škoda je přes sto milionů

  • Aktualizováno
  • V pražské Uhříněvsi hořela skladovací hala o ploše 10 krát 30 metrů. Kvůli většímu počtu zasahujících jednotek hasičů byl vyhlášen třetí stupeň požárního poplachu. Podle informací CNN Prima NEWS byly na místě slyšet silné exploze, k vidění byl také veliký dým. Došlo k destrukci střešní konstrukce a částečnému zřícení boční stěny haly. Odhad škody je více než sto milionů korun. Příčinu vyšetřuje hasičský a policejní vyšetřovatel.

    Farář světil auta, aby řidiče nepotkalo neštěstí. Sám zázrakem přežil havárku

    Boha ale i patrona šoférů svatého Kryštofa poprosil v neděli o přímluvu ostravský farář Krzysztof Szewczyk, když požehnal cestovním vozům, nadupaným motorkám, dodávkám i bicyklům. „Ať nikoho nepotká neštěstí, nezastaví žádná překážka a ve zdraví se dostanou tam, kam směřují,“ modlil se za řidiče. Sám zažil na dálnici zázrak. „Chytil mě mikrospánek, auto úplně zničené, nic se mi přitom nestalo.“

    V San Franciscu se už krade za bílého dne. Obchody jsou bezmocné a zavírají

    Obchodníci v San Franciscu čelí v poslední době doslova nájezdům organizovaných lupičů. V tlupách naběhnou do obchodu a odnesou si z něho, co chtějí. Nevadí jim ani to, že už jejich řádění několikrát natočili svědci na mobilní telefon. Nárůst loupeží ve městě je tak velký, že řetězce své obchody už raději zavírají. Vedle maloobchodních krádeží město sužuje i rekordní počet vloupání do automobilů.

    Třetí den olympiády: Stoprocentní český tenis a vítězství basketbalistů

    Nedělní soutěže už znají své první vítěze. Vstup do turnaje slaví čeští basketbalisté výhrou nad Íránem, ač ne tak výrazným, jak se v první polovině zápasu zdálo. O fenomenální úspěchy se postaraly české tenistky, které své čtyři nedělní zápasy ve výhry a všechny v singlu i deblu postupují do dalšího kola. Jejich úspěch ve večerním duelu postupem do druhého kola podtrhl Tomáš Macháč. Kanoista Lukáš Rohan i kajakářka Kateřina Minařík Kudějová bez problémů postoupili do semifinále.

    Celebrity ve službách politiků. Komu dělají reklamu Jágr, Čtvrtníček nebo Klus?

    S kuřetem nebo u slivovice. Tak se nechal v minulých letech vidět po boku premiéra Andreje Babiše hvězdný hokejista Jaromír Jágr. A ani letos nebude o celebrity ve službách politiků nouze. Jako první se svou nákloností pochlubil herec a satirik Petr Čtvrtníček. Koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) připravuje volební spoty, ve kterých sám účinkuje. Jágr se Čtvrtníčkem v tom ale nejsou sami. Kdo další propůjčil svůj obličej a jméno politikům?

    reklama

    Domácí zpravodajství

    Prymula: Kdo nakazil olympioniky zjistit lze. Zas tak moc kontaktů v letadle nebylo

    Česká republika se ještě před začátkem letní olympiády v Tokiu „proslavila“ několika nakaženými sportovci, z nichž někteří už jistě do průběhu her nezasáhnou. Za zdroj nákazy bývá označován lékař výpravy Vlastimil Voráček, který to ale odmítá. Podle bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly však „pacienta nula“ vystopovat lze. Uvedl to v nedělních Zprávách PLUS na CNN Prima NEWS.

    Bitka kvůli dítěti? V Sokolově se střetli místní a vodáci, situaci uklidnila až policie

    Aktualizováno

    V pátek odpoledne v Sokolově létaly urážky i pěsti. Potyčka se strhla mezi místními Romy a vodáky, kteří do města přijeli. Web Romea.cz tvrdí, že konflikt vyvolali agresivní mladíci, kteří zaútočili na romské dítě, následně měli napadnout i další Romy. Situaci uklidnili až policisté, kteří nyní celou věc vyšetřují. V neděli policie informovala, že se během potyčky lehce zranilo třináct lidí.

    Měli je utlouct čepicemi. V krvavé řeži u Hradce Králové ale Rakušané ztratili vše

    Byla to největší a nejkrvavější bitva, k níž v českých zemích kdy došlo. V rozhodujícím boji prusko-rakouské války v červenci 1866 proti sobě stálo přes 430 tisíc mužů. Na území kolem 70 kilometrů čtverečních mezi Hradcem Králové a Hořicemi krvavou řež dodnes připomíná na 400 památníků, pomníčků, křížů nebo hrobů. A také muzeum války, které stojí za návštěvu.

    Poslanec Špičák (ANO): Epidemie nás může přinutit k povinnému očkování

    Kauza s neočkovaným lékařem Vladimírem Voráčkem, kterému v Tokiu vyšel pozitivní test na koronavirus, otevřela debatu o povinném očkování zdravotníků. Ve Zprávách PLUS se poslanci Karla Maříková (SPD) a Julius Špičák (ANO) shodli, že jej v současnosti nelze vynucovat. „Na povinnost nemáme zákony a asi ani dlouho mít nebudeme. Vývoj epidemie však neurčujeme my, ale pandemie. Pokud v následujících měsících exploduje, tak zde nastane diskuze o povinném očkování,“ varoval Špičák.

    reklama