Když rozdíly mizí, 58. díl: Odhalení síly ještěrčích koumáků

Schopnost řešit nové problémy a upravit své chování, pokud je to potřeba, považujeme za jeden z hlavních rysů inteligence. Je to právě přizpůsobivost prostředí, co nám i jiným druhům umožňuje přežít. I proto v poslední době objevujeme větší či menší míru inteligence i u těch druhů, které jsme dříve přehlíželi. I o plazech obvykle soudíme, že nejsou zrovna bystří. Vědci však odhalili, že se mýlíme.

Studie zveřejněná ve vědeckém časopise Biology Letters však ukazuje, že například anolis chocholkatý se může svou inteligencí vyrovnat i těm nejchytřejším ptákům, jako jsou krkavcovití či papouškové.

Výzkumníci z Dukeovy univerzity k tomuto zjištění dospěli za pomoci stejných kognitivních testů, jaké se používají právě u ptáků. Tyto malé ještěrky byly schopny vyřešit dosud neznámou úlohu a její řešení si zapamatovat do budoucna. Vědce však zarazil ještě jeden výsledek studie – anolisové dokáží získané techniky řešení pozměnit, pokud narazí na komplikovanější problém. Kromě toho k vyřešení zadaných úloh potřebovali malí plazi méně pokusů než ptáci.

Anolisové jsou známi i tím, že se jim nadmíru dobře daří přežívat v novém prostředí. Není proto divu, že jde o největší rod ve třídě plazů. Ve Spojených státech dokonce mohli vědci pozorovat překvapivě rychlou evoluci jednoho z druhů. Zdejší anolis rudokrký se totiž musel začít potýkat s anolisem šedým, který se začal šířit na jihu země, když ve stále větších počtech utíkal ze zajetí terárií. Robustnější anolis šedý opanoval lesní pokryvy a původního anolise rudokrkého vyhnal do stromoví. Během pouhých dvaceti generací se u drobnějšího ještěrčího druhu objevily větší a přiléhavější lamely na prstech, které jim umožňují snadnější pohyb po stromech.

Tagy: