Účinnost vakcín rychle slábne. Posilovací dávka ale rapidně zvyšuje ochranu, i u omikronu
Pořád jsem král a zas vydělám velké peníze. Co řekl Jonák v jednom z posledních rozhovorů
Záhadná nemoc postihuje mladé lidi v Kanadě. Experti netuší, co vážné potíže způsobuje
Adéla se syny. Po obou porodech si prošla psychickými problémy. Zdroj: CNN Prima NEWS, Adéla Sedláková
Adéla se syny. Po obou porodech si prošla psychickými problémy. Zdroj: CNN Prima NEWS, Adéla Sedláková
Psychické problémy se u Adély Sedlákové (29 let) objevily krátce po porodu. Poporodní depresí prošla dvakrát po narození obou dětí. Není to bohužel nic neobvyklého, protože psychické potíže v mateřství se objevují u jedné z pěti žen. Z nejkrásnějšího období ženy se tak může stát doslova noční můrou. První příznaky mohou být velmi nenápadné, je ale potřeba tento problém řešit včas. Jinak může být v ohrožení nejen maminka, ale i miminko. Adéla prošla náročnou léčbou a dnes si užívá mateřství plnými doušky. Vzpomíná ale také na období plné obav a strachu.
Radost z narození dětí vystřídaly úzkosti a obavy. Adéla prošla poporodními depresemi po narození obou synů – Kryštofa (6,5 roku) a Vojtěcha (2,5 roku). „Po prvním porodu jsem si uvědomila, že se se mnou něco děje asi týden až deset dní po narození Kryštofa. Podruhé to bylo dříve, protože už jsem věděla, co mě čeká,“ říká dvojnásobná maminka. Mezi prvními příznaky byla velká roztěkanost, silná únava, narušený spánek, nemožnost se soustředit a ztráta důvěry v sebe samu.
Hrozně jsem se bála o miminko. Nechtěla jsem s ním být sama, myslela jsem si, že to nezvládnu. Vše jsem dělala jako robot – bez emocí.
„Do toho jsem se hrozně bála o miminko, nechtěla jsem s ním být vůbec sama, měla jsem pocit, že to nezvládnu. Sice jsem se o malého starala, ale byla jsem jako robot. Vše jsem dělala bez emocí – přebalit, najíst, spát. Nic mě netěšilo, naopak jsem to dělala z donucení a s odporem,“ vzpomíná Adéla na těžké okamžiky. Každodenní strachy a obavy postupně přešly do fáze „vypnutí“, kdy už jen ležela a koukala do zdi. „Měla jsem pocit, že se na sebe dívám odněkud z dálky, že nejsem ve svém těle. Pořád jsem jen chtěla spát, ztratila jsem chuť k jídlu a výrazně zhubla,“ pokračuje.
Adéla svoje pocity dlouho dusila v sobě. Nakonec se ale v záchvatu nastřádané úzkosti svěřila mamince. „Tehdy jsem už byla hysterická a řekla jí, že to takhle nevydržím. Mamka to okamžitě začala řešit s gynekologem, porodníkem a také psychiatrem. Hned druhý den jsem dostala antidepresiva,“ vypráví mladá maminka. Léky užívala po prvním porodu asi rok s pozvolným vysazováním. Poté následovala období klidu, až do dalšího porodu. „Když se narodil Vojta, velmi rychle jsem poznala, že se opět dostávám do depresivních stavů. Začala jsem tedy znovu užívat léky a beru je dodnes, tedy už 2,5 roku,“ vysvětluje.
K tématu
Adéle hodně pomohla rodina, především maminka, která se postarala o miminko v době, kdy toho Adéla nebyla schopná. „Po narození prvního syna se k nám na nějaký čas nastěhovala a pomáhala s péčí o malého i o domácnost. Po druhém porodu jsme už byli poučeni předešlou zkušeností a bylo jasné, že opět nemůžu být sama a co se bude nějaký týden dít, než zaberou léky,“ vypráví Adéla. Večer maminku vystřídal manžel: když přijel z práce, převzal péči o dítě on. Pro Adélu to bylo velmi těžké a dlouho se se svými problémy nikomu z okolí nesvěřila. „Styděla jsem se, že nejsem spokojená a šťastná máma, jak bych měla být. A také za to, že nekojím. Po druhém porodu jsem objevila neziskovou organizaci Úsměv mámy z. s., kde jsem se dočetla, že nejsem se svými problémy sama,“ dodává s tím, že později oslovila Veroniku Kubrichtovou z tohoto spolku s nabídkou ilustrací pro Úsměv mámy.
„Zapojení do spolku mi moc pomohlo. Sdílela jsem svůj příběh v rámci kampaně na sociálních sítích. To byl pro mě obrovský krok vpřed – odhalení až na kost. Přineslo mi to velkou úlevu a posunulo mě to dál. Nyní se vůbec nestydím o svých zkušenostech mluvit s kýmkoli. S odsouzením jsem se nesetkala, naopak s podporou, když jsem se svěřila,“ říká.
Dnes se Adéla cítí dobře, stále užívá léky a depresivní propady přichází jen minimálně. Po dvou letech od porodu začala docházet na psychoterapie, které jí pomohly rozklíčovat hlubší souvislostí. „Mateřství si užívám, i když je někdy vyčerpávající, převažuje pocit absolutní lásky, štěstí a vděčnosti za dva úžasné syny. Už jsou naštěstí dávno pryč doby temna po porodech, které mi tyto krásné pocity nedovolily prožívat,“ uzavírá s úsměvem.
Podle psychiatra Antonína Šebely z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) zažívá takzvaný psychosociální stres jedna z pěti žen a poporodní deprese se objevují u 12 procent žen, což není zanedbatelné číslo. Co bývá nejčastější příčinou, jak by mělo pomoci okolí a jak ženu přesvědčit k léčbě?
Kolik žen v těhotenství nebo po porodu ročně postihují psychické problémy různého typu – od úzkostí až po těžké deprese?
Nejprve je důležité rozlišit, jestli žena zažívá psychické problémy, které sice negativně ovlivňují její každodenní život, ale ještě se plně nerozvinuly do podoby psychické poruchy. V tomto případě mluvíme o tzv. psychosociálním stresu, který se ve zvýšené míře vyskytuje podle aktuálních dat až u jedné z pěti žen. Plně vyjádřené psychické poruchy, jako je deprese nebo panická porucha, generalizovaná úzkostná porucha a například obsedantně kompulzivní porucha, se objevují méně často, ale rozhodně se nedá říct, že by tato čísla byla zanedbatelná. U poporodní deprese se uvádí výskyt u 12 procent žen, úzkostné poruchy se projevují u 15 až 20 procent žen v těhotenství a u 10 procent žen po porodu. Závažné psychické poruchy jako poporodní psychóza nebo bipolární porucha zaznamenáváme přibližně u dvou žen na tisíc porodů.
K tématu
V těchto statistikách asi nejsou zahrnuté ženy, které se už před otěhotněním léčily s psychickými problémy, že?
Ano, dosud jsem hovořil o nově vzniklých psychických poruchách. Pak tu máme ještě skupinu žen, která se pro psychickou poruchu již léčí a pak otěhotní. Zde je riziko, že se psychický stav těchto žen může v těhotenství nebo po porodu zhoršit, i když byl dlouhodobě stabilní a žena potíže již neměla. V České republice podle našeho výzkumu, který zahrnoval ženy na mateřské a rodičovské dovolené, se psychická porucha vyskytuje u 18 procent těchto žen, přičemž 76 procent z nich není nijak léčeno.
Můžete popsat, co bývá nejčastějším spouštěčem těchto stavů u žen, které dříve psychické problémy neměly?
V případě nově vzniklých psychických problémů, není vždy lehké ukázat na jeden spouštěč nebo rizikový faktor. Psychosociální stres i duševní poruchy v těhotenství a po porodu mají velmi různorodé vyvolávající faktory, i když jejich obraz může být podobný. Jedná se především o sociální, vztahovou a rodinnou problematiku, kdy ne vždy jsou matka a otec na dítě připraveni a těhotenství může vést k napjatým vztahům mezi partnery i jejich rodinami. Obecně u některých žen může být spouštěč i jejich práce a situace typu, jak se zachová zaměstnavatel, až zjistí, že je žena těhotná, nebo jak se sama žena vyrovná s tím, že její pracovní kariéra bude po nějakou dobu možná utlumena. Neopomenutelným spouštěčem je domácí násilí. Z těch více biologických spouštěčů jsou pochopitelně s rozvojem psychických poruch v těhotenství a po porodu spojeny situace, kdy se objeví zdravotní komplikace u miminka, porod je komplikovaný a například jsou obtíže s kojením. Důležitým prvkem po porodu, je změna rodinných rutin a spánková deprivace. V neposlední řadě máme spouštěče hormonální, které jsou u některých žen také významné.
A jak je to v případě žen, které se již léčily s depresemi před otěhotněním?
Pokud se jedná o ženy, které se již dříve u psychologa nebo psychiatra léčily, je nejčastějším spouštěčem často zbytečné vysazení dlouhodobě fungujících léků. Buď ženou samotnou, nebo lékařem, co ji má v péči.
Pro ženy je důležité mít dostatek validních informací, doporučoval bych v těchto situacích odkazovat ženy na webové stránky nebo sociální sítě organizace Úsměv mámy.
Z mého pohledu je celá tato situace složitá i pro nejbližší. Jak by mělo okolí reagovat, když vnímá, že těhotná žena nebo novopečená maminka není psychicky v pořádku?
Komunikace je velmi důležitá. Důležité je ještě „nepřikládat pod kotel“ a neříkat v takových případech věty typu: „Vzchop se“, „Tolik lidí to zvládlo a ty se hroutíš“ a tak podobně. Důležité je o věcech mluvit, říct: „Vidím, že se něco děje, nepotřebovala bys s někým mluvit o tom, jak se cítíš?“ A nabídnout pomoc, že třeba někoho pomůžete najít. Protože ne vždy se o všem dá mluvit s partnerem a v rodině nebo s kamarády. Od toho taky existují různé specializované služby.
Jak ji přesvědčit k léčbě? Mnohdy si nemocní nechtějí problém připustit…
Asi bych nevolil slovo přesvědčit, u nás v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech jako psychiatři také nepřesvědčujeme, ale nabízíme možnosti, co se dá dělat, aby se daná žena cítila lépe. Pro ženy je důležité mít dostatek validních informací, doporučoval bych v těchto situacích odkazovat ženy na webové stránky nebo sociální sítě organizace Úsměv mámy. Jejich pracovnice jsou proškolené pomoci, případně doporučí navazující psychologickou nebo psychiatrickou péči. Náš ústav s Úsměvem mámy také dlouhodobě spolupracuje.
K tématu
Jak vlastně probíhá samotná léčba, můžete to stručně vysvětlit?
Na tuto otázku nejde dát stručná odpověď. Každá žena má za sebou svůj příběh a léčbu musíme volit podle toho. Obecně máme tři hlavní pilíře léčby o psychické zdraví: 1) činnosti, které pro sebe mohou dělat lidi sami, jako jsou relaxace, sport, životospráva, udržování spánkové hygieny; 2) psychologická a psychoterapeutická léčba, která pomáhá nefarmakologicky; 3) farmakologická léčba slučitelná s těhotenstvím a kojením, která pomáhá v případech, že není možné aplikovat první dva pilíře nebo je jejich efekt nedostatečný. Ideální je kombinovat všechny tři aspekty léčby. U nás se snažíme, aby psychofarmaka, jako jsou antidepresiva, byla užívána vždy jen v nejnižších účinných dávkách a jen po nezbytně nutnou dobu.
Po jaké době se obvykle stav zlepší?
Záleží případ od případu a také na tom, jak se žena cítí, když vyhledá odbornou pomoc a jaké všechny faktory hrají v jejím stavu roli. Dá se však říct, že čím dřív přijde, tím je rekonvalescence kratší.
Mohou se tyto psychické potíže u dalšího těhotenství nebo po dalším porodu opakovat?
Obecně výskyt deprese po porodu zvyšuje riziko, že po dalším porodu bude mít žena opět podobné problémy. Není to ale v stoprocentní, riziko je asi 20 procent. To stejné platí pro psychózu nebo bipolární poruchu. Úzkostné poruchy jsou častější při prvním těhotenství a porodu. Zde je důležitá prevence a je třeba být v kontaktu s odporníky dopředu.
Lze těmto stavům nějak dopředu předcházet? Hlavně tedy v případě, že žena poporodní deprese prožila a čeká další miminko?
Rozhodně. Cest je několik. První je, aby se o těchto stavech vědělo a mluvilo, aby žena nebo její partner nemuseli překonávat bariéry vyhledání péče. Platí, že čím dříve se začne situace a psychický stav nějak řešit, tím dříve dojde ke zlepšení. Druhá cesta je zavedení preventivních opatření na systémové úrovni, jak to mají v jiných státech. Myslím tím screeningový program v těhotenství a navazující krokový systém péče. Žena vyplní screeningový dotazník v ambulanci u gynekologa se zpětnou vazbou. Dále může v případě potřeby využít péči peer konzultantek z Úsměvu Mámy, které ji mohou dále doporučit psychologickou nebo psychiatrickou péči. Cílem tohoto krokového systému, je to, aby stav ženy nedošel až tak daleko, že jediná možnost pomoci je hospitalizace na psychiatrickém lůžku. Díky grantové podpoře z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci fondů EHP můžeme aktuálně takovýto proces u nás testovat.
Je možné zahájit léčbu a zároveň nepřestat kojit, lze to skloubit?
Zajisté, existují léky, které jsou na základě aktuálních dat a doporučení mezinárodních lékařských organizací slučitelné s kojením. Pokud ale chápeme léčbu jako krokový systém péče, jsou léky až ten předposlední stupeň.
Klid před bouří. Tak označil aktuální pandemickou situaci v Česku infektolog a přednosta kliniky infekčních nemocí ve Fakultní nemocnici Brno Petr Husa. Nejdříve podle něj onemocní omikronem mladí, ti ale péči v nemocnicích ve velké míře potřebovat nebudou. Pak se bude situace zhoršovat, varoval. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) už tvoří v Česku omikron 80 % případů nákazy COVID-19.
Komunikační chaos ministerstva zdravotnictví už dosáhl vrcholu. Je to jako „u blbejch na dvorku“, nešetřil kritikou na konto vládních opatření spisovatel Ondřej Neff v pořadu Co Čech, to politik na CNN Prima NEWS. Třebaže sám podporuje vakcinaci, nelíbí se mu, že vláda otálí se zrušením vyhlášky o povinném očkování. Komunikace ze strany ministra Vlastimila Válka (TOP 09) a jeho resortu není nejšťastnější ani podle dalších dvou hostů pořadu – exministra Romana Prymuly a bývalého politika Vítězslava Jandáka.
Šestačtyřicetiletá žena zemřela, když propadla výtahovou šachtou ze třetího patra. Incident se stal na pražském Žižkově v úterý večer. Do Koněvovy ulice vyjely složky záchranného systému, ale ženě, která zřejmě rozbila dveře u nefunkčního výtahu, už nemohli pomoci. Koroner na místě konstatoval smrt.
Náklady na přeměnu české ekonomiky podle evropské Zelené dohody budou astronomické. Podle odhadů se rovnají pěti českým rozpočtům, řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula (ČSSD). V pořadu 360° na CNN Prima NEWS podotkl, že by přesnější účinek Green Dealu na Českou republiku přinesla dopadová studie, ta ale i přes opakované výzvy politických elit stále neexistuje.
Princ Charles, otec Harryho a Williama, miluje roli dědečka. Podle zdrojů z Buckinghamského paláce ho proto velmi trápí, že od června neměl možnost vidět svou vnučku Lilibet. Svého mladšího syna tak pozval i s manželkou Meghan a oběma dětmi k sobě domů do Británie. Podle britských médií je to velmi velkorysé gesto. Jeho mladší syn je ale na pochybách a kvůli problémům s ochrankou na území Británie zřejmě odmítne.
Signál internetové sítě 5G může způsobit nehody, výpadky spojů a naprostý kolaps leteckého podnikání. Alespoň si to myslí vedení předních amerických aerolinek, které ve společném dopise apelují na letecký úřad i Bílý dům, aby zastavily stavbu infrastruktury 5G poblíž letišť.
Karel Vlček se v roce 2017 s rodinou rozhodl, že postaví dům. Věděl, že kvůli třem dětem potřebuje minimálně pět pokojů a nechtěli opustit lokalitu Prahy 4. Zároveň měli omezený rozpočet, proto řešili, jaká cesta bude nejschůdnější. O tom, jaká nakonec byla, vypráví v rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem v pořadu CNN Prima NEWS Jak postavit dům.
Bývalému premiérovi Andreji Babišovi (ANO) se při jednání o Zelené dohodě na evropské půdě smáli. Neměl věcné argumenty, o něž jde především, nešetřil kritikou prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza na adresu expremiéra. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS podotkl, že klíčové budou dopadové studie ke Green Dealu, na něž se bývalá vláda vykašlala.
Žena z Floridy chtěla jako každý jiný den vyvenčit psa, místo pohodové procházky si ale prožila chvíle hrůzy. Na příjezdové cestě u domu ji napadla medvědice, kterou doprovodila tři mláďata. Přivolaní experti zvíře zastřelili, mláďata utekla zpět do divočiny.
Jepičí život vakcinologa Romana Prymuly v čele ministerstva zdravotnictví byl způsoben tím, že někomu vadil, je přesvědčen bývalý politik a herec Vítězslav Jandák. V pořadu Co Čech, to politik dodal, že po Prymulově odchodu z resortu nastal „odborný chaos“, jelikož se vyrojily desítky expertů, kteří se najednou začali vyjadřovat k pandemii koronaviru. Prymula podotkl, že ho odchod z politiky příliš nemrzí, protože mu více vyhovuje pozice odborníka.
Oblíbený řetězec supermarketů IGA zakázal na pobočce v australském městě Yulara prodej potravin lidem bez očkování proti covidu. I když jídlo a pití patří mezi nezbytné základní potřeby, obchod získal u tamních úřadů podporu. Občané bez dokončené vakcinace nemohou v Austrálii, podobně jako v Česku, například do restaurací či kin.
Ostrovním královstvím hýbe případ vraždy 23leté učitelky Ashling Murphyové, kterou kdosi uškrtil, když si šla zaběhat k řece. K hrůznému činu došlo u proslulého irského města Tullamore. Britské ostrovy tak zasáhl už třetí podobný zločin v krátké době. Společnost je v šoku a žádá politický zásah proti násilí na ženách.
Česká republika má na to dostat se do skupiny dvaceti nejvíce konkurenceschopných zemí světa. „Tam patříme, buďme optimisty a nepodělejme se,“ vyzval prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. Po úterním jednání tripartity pochválil přístup kabinetu Petra Fialy (ODS). Podotkl, že otázku povinného očkování bude vláda řešit ve středu.
Rizikový scénář nejde vyloučit, podle aktuálního vývoje ale kolaps nemocnic nehrozí, míní šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Počet hospitalizovaných s covidem totiž v Česku několikátý den v řadě klesá. Potvrzuje se tak zatím teorie, že omikronem se nakazí více lidí, budou mít ale lehčí průběh. Většina států Evropy se přesto na vrchol vlny omikronu poctivě připravuje, včetně krizových scénářů.
Dita Charanzová zvolená za ANO obhájila funkci místopředsedkyně Evropského parlamentu. Pirát Marcel Kolaja v prvním kole volby neuspěl. Novou předsedkyní europarlamentu byla v úterý zvolena také maltská lidovecká poslankyně Roberta Metsolaová.
Nejvíce nehod na železnicích zaviní lidský faktor, uvedl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. České tratě jsou podle něj v dobré kondici.
Hnutí STAN vrátí veškeré dary, které dostalo od právnických osob od sněmovních voleb až doposud. Na tiskové konferenci po jednání předsednictva to uvedl šéf STAN a ministr vnitra Vít Rakušan. Hnutí čelilo kritice, že je financují i firmy spojené s trestně stíhaným podnikatelem nebo ovládané společnostmi z Kypru.
Na hraně života a smrti se Dalibor Janda během svého života ocitl hned několikrát. Naposledy to bylo začátkem loňského roku, kdy měl legendární hudebník infarkt. Lékaři ho třikrát oživovali, dvakrát ještě v sanitce. Blízko smrti byl přitom už na vojně nebo na dovolené na Kubě.
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
zoom
living
fresh
autosalon
zeny
cool
doma
iprima
