KGB

KGB znovu v akci. Běloruský režim si vynutil přistání civilního letadla v Minsku, aby zatkl opozičního aktivistu a novináře Ramana Prataseviče. Proč je pro Lukašenkův režim nebezpečný?

V sobotu večer otřásly Českou republikou nové informace o více než šest let staré události. Za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích nebyla nešťastná náhoda, ale ruská tajná služba GRU, oznámili společně premiér Andrej Babiš a vicepremiér Jan Hamáček. Jak tato vojenská rozvědka funguje a kam až sahají její kořeny?

Jako šrapnel se mediálním prostorem šíří informace z nové knihy amerického novináře Craiga Ungera, ve které se píše o údajném přímém napojení exprezidenta Donalda Trumpa na sovětské a později ruské tajné služby. V knize American Kompromat to tvrdí bývalý agent KGB Jurij Švec, který působil jako spojka ve Washingtonu.

Alexej Navalnyj, ruský opoziční politik a kritik prezidenta Vladimira Putina, se po téměř pěti měsících léčení z otravy v Německu hodlá vrátit do Moskvy. Ve středu oznámil, že si na neděli 17. ledna zarezervoval letenku z Berlína se společností Pobeda, česky vítězství.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko navštívil ve vězení některé opoziční představitele. Podle opozičního portálu Nexta s nimi diskutoval o změnách ústavy, informovala v sobotu agentura DPA. Rozhovory s představiteli opozice včetně Viktara Babariky se údajně konaly ve vyšetřovacím vězení běloruské tajné služby KGB a trvaly čtyři a půl hodiny. Babarika chtěl s Lukašenkem soupeřit v prezidentských volbách, ale skončil ve vězení ještě dříve, než naplno začal předvolební boj.

Novým symbolem běloruských protestů se stala 73letá Nina Baginská, která proti režimu demonstruje od roku 1988. Ve vazbě skončila už nesčetněkrát, naposledy v sobotu, když policie pozatýkala stovky žen. Lukašenkova diktatura jí zkrátila penzi na polovinu nebo zabavila pračku. „Je to má povinnost,“ říká stará dáma.

Ruská tajná služba FSB v pondělí oznámila, že při přestřelce na moskevském předměstí Chimki zneškodnila teroristu ze Střední Asie. Ten údajně chystal útok v ruské metropoli na místě s velkým počtem osob. Uvedla to ruská tisková agentura TASS.

Zřejmě jen náhoda může nyní odhalit skutečného vraha někdejšího švédského premiéra Olofa Palmeho. Myslí si to švédský novinář a překladatel Carl Rüster, který 29 let pracuje a bydlí v Praze.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) získal digitalizované spisy československých občanů či krajanů, kteří byli ve 30. až 50. letech 20. století vyšetřováni sovětskými bezpečnostními orgány na Ukrajině. Mezi nimi jsou i dokumenty týkající se Čechoslováků, kteří pracovali například pro sovětské bezpečnostní složky. Dosud přitom byly k dostání pouze spisy z vykonstruovaných politických procesů. Na projekt poskytlo finance české ministerstvo kultury.

V Ústředním státním archivu v Petrohradu zveřejnili profil mladého komsomolce Vladimira Putina, který vypracovala sovětská tajná služba KGB, u které tehdy pracoval. Materiál byl vystaven na expozici dokumentů o předních osobnostech Ruska a Petrohradu.

Dvaatřicetiletá mysteriózní žena bydlící v luxusním penthousu v Moskvě poblíž amerického velvyslanectví se stala středem mediální pozornosti. Novináře, včetně zahraničních, zaujal její rozhovor pro ruskou státní televizi Rossija 1, ve kterém začínající podnikatelka mluvila o svém podnikání ve zdravotnictví. Jako spoluvlastník společnosti 'Nomeko' se zapojila do největšího ruského zdravotnického projektu.

Ruský prezident Vladimir Putin byl před pádem berlínské zdi v roce 1989 držitelem identifikačního průkazu východoněmecké tajné služby Stasi. Informovala o tom agentura DPA na základě informací zveřejněných v německém deníku Bild.