Od rozdělení Československa uplynulo již 30 let. Česko a Slovensko 1. ledna 1993 opustily společnou federaci a vydaly se vlastní cestou. Obě země a jejich národy si však zůstaly mimořádně blízké. Jak se nyní Češi a Slováci staví k tehdejšímu rozdělení? A je v pořádku, že o něm rozhodly politické špičky, nebo mělo proběhnout referendum?
Hlavní roli při rozpadu sehrála dvojice federálních předsedů vlád. Na české straně to byl Václav Klaus, na slovenské Vladimír Mečiar. Již během roku 1992 se společně se svými týmy scházeli, aby se na vzniku dvou samostatných států dohodli. Tlak na nezávislost přicházel zejména ze slovenské strany. Mnozí Slováci si totiž stěžovali, že ve federaci nemají dostatečný vliv na její chod.
Podívejte se na video k výstavě v Národním muzeu, která v roce 2013 originálním způsobem připomněla sametové rozdělení Československa:
Za klíčové jednání o rozdělení je považováno to, které proběhlo 8. července v brněnské vile Tugendhat. Klaus s Mečiarem se tam dohodli, že namísto tvorby konfederace dojde k rozdělení.
Koncem letních prázdnin bylo jasno. Vzniknou dva nové státy – Česko a Slovensko. Klaus i Mečiar v nich následující léta zastávali významné pozice. Prvně jmenovaný se stal premiérem a později dokonce prezidentem. Mečiar rovněž zastával post předsedy vlády, funkce hlavy státu mu však i přes kandidaturu unikla.
Čechům i Slovákům chybělo referendum
A jak se Češi a Slováci na ono rozdělení dívají dnes? Podle průzkumu agentury Median jej za správné považuje 47 % Čechů a 62 % Slováků. Výzkumu se mělo zkraje prosince účastnit na 1009 lidí, uvádí agentura.
Mnohým Čechům a Slovákům ovšem dodnes vadí, že o rozdělení země rozhodly politické špičky Československa. Průzkum Medianu uvádí, že až 76 % Čechů má za to, že mělo dojít na plebiscit. Ještě více přesvědčených je na Slovensku – 86 % dotázaných.
Median uvádí, že třem čtvrtinám Čechů nevadí přítomnost Slováků na území Čech, pokud sem míří za prací či studiem. Hned 15 % Čechů Slováky v tuzemsku považuje za nepostradatelné pro naši ekonomiku. Naopak 12 % lidí uvedlo, že „Slováci zabírají místo našim lidem“. Průzkum Medianu zároveň přišel s informací, že více než dvě třetiny Slováků považuje za velký problém fakt, že mnozí z jejich spoluobčanů ze země odchází jinam.
Jak se na rozdělení dívají osobnosti?
V otázce referenda se řada osobností neshodne. Bývalý slovenský ministr zahraničí či kultury a zároveň slavný herec Milan Kňažko v rozhovoru pro CNN Prima NEWS pronesl, že je dobře, že rozhodly politické reprezentace, do níž v době rozdělení patřil i on sám. „My jsme to chtěli a začali řešit a jak vidíte, nedohodli jsme se. Kromě toho bylo nějaké referendum, když vzniklo Československo?“ tázal se v rozhovoru Kňažko.
Že muselo padnout politické rozhodnutí, si dodnes myslí i zmiňovaný tehdejší premiér a později český prezident Václav Klaus.
Zastánkyní referenda je naopak třeba bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová. „Pokud by byla politická reprezentace nakloněná k udržení společného státu silnější a nakloněná ke hledání řešení autentické federace na obou stranách, tak by nedošlo k rozdělení státu,“ sdělila Radičová pro CNN Prima NEWS s tím, že tehdejší politické reprezentace této variantě jednoduše nebyly nakloněné.
Se samostatností Slovenska jasně souhlasil i třeba nedávno zesnulý slovenský infektolog Vladimír Krčméry. I on však v posledním rozhovoru pro CNN Prima NEWS před svojí náhlou smrtí řekl, že i jemu vadilo neuskutečněné lidové hlasování. „Lidé se nemohli k tomu vyjádřit. Rozdělení bylo bez referenda, a přitom v celé Evropské unii jsou jen dva takové případy, kdy to bylo bez referenda. Jde mi o ten způsob. Ten cíl je dobrý, ale jde o to, zda můžete dobrého cíle dosáhnout problémovým způsobem,“ prohlásil Krčméry.
