Klement Gottwald

Zimní svátky jsou pro mnohé jedním z nejoblíbenějších období v roce. S Vánocemi se pojí řada tradic, ale také rodinná pohoda a odpočinek. Někteří českoslovenští prezidenti však ani na Štědrý den neopouštěli pracovní povinnosti. Už v dobách první republiky se tradicí stal vánoční projev prezidenta k národu. Jak ale konec roku trávily hlavy státu v soukromí?

Předválečný Hurvínek se po nástupu komunistů v roce 1948 proměnil v pionýra a chodil na brigády, takže knihy s tímto dětským hrdinou mohly zůstat pod vánočními stromečky i za nejhlubší totality. „Od té doby, co dostal Hurvínek pionýrský šátek, je mnohem lepší než dříve,“ pochválil režim v roce 1952 loutkoherce Josefa Skupu, zakladatele Divadla Spejbla a Hurvínka. Děti si ale na Vánoce přály i ruské matrjošky a třeba v osmdesátých letech byla hitem céčka. Dospělé muže zajímalo hlavně elektrotechnické zboží a ženy kosmetika či móda, při srovnání průměrných platů ale spotřební zboží za totality stálo i několikanásobně více než v roce 2024.

Občas to někde zazní: komunistický režim nebyl zas tak špatný, tolik se toho lidem nedělo. Kdo to tvrdí, měl by se zajet podívat do Vykmanova u Ostrova nad Ohří k zlopověstné Rudé věži smrti. Političtí vězni z přilehlého lágru L tady museli bez jakýchkoliv ochranných pomůcek třídit a drtit uran. Většina z nich proto brzy zemřela. O historii hrůzného místa pro CNN Prima NEWS vyprávěl Lubomír Modrovič, zdejší průvodce a znalec jáchymovských lágrů.

Protektorátní policie a gestapo zatkly při pražské demonstraci z 28. října 1939 zhruba 400 protestujících. Stejné množství demonstrantů bylo zadrženo i 28. října 1989, pouta však nasazovala Veřejná bezpečnost a StB. Jak se slavil či neslavil 28. říjen v roce 1918, 1939, 1948, 1952, 1968, 1969, 1988 a 1989? Nahlédli jsme do dobového tisku.

Ještě v roce 1970 se vydalo na pouť do Santiaga de Compostela jen 68 lidí, loni už to bylo téměř půl milionu. Jsou v módě i česká poutní místa? Kde bychom je našli, jaké zázraky a legendy k nim patří? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to popisuje spisovatel Josef „Pepson“ Snětivý, který se zmíněným lokalitám dlouhodobě věnuje.

„Někteří přišli budovat, jiní rozvracet nadměrným požíváním alkoholu,“ stěžovali si v roce 1952 soudruzi z ostravské radnice na časté alkoholické výstřelky brigádníků na stavbě Nové huti Klementa Gottwalda (nyní Liberty Ostrava) v ostravské čtvrti Kunčice. Nejvíce se pilo po pravidelné týdenní výplatě. Právě stojím v unikátně dochovaném areálu kasáren pro budovatele první velké stavby socialismu v Československu, jak huť nazýval komunistický režim. Málokdo tento tábor zná, je dokonale ukryt v průmyslové zóně. „Tady to všechno v padesátých letech začalo,“ provádí mě kasárnami Robert Petrakovič z firmy Ba-dy Efekt. „A naproti to teď všechno končí,“ ukáže k ocelárnám Igor Pavlita, který v areálu také podniká. Vysoké pece vyhasly 72 let po slavném zapálení první z nich, výroba surového železa, koksu či oceli už je historií. Druhovýrobu slibuje zachránit konkurenční Moravia Steel.

Soud pravomocně rehabilitoval manželku a syna popraveného Rudolfa Slánského za to, že je komunistický režim nezákonně zbavil osobní svobody. Vyhověl tak návrhu politikovy dcery Marty. Slánského manželka Josefa byla v roce 1952 po zatčení svého manžela několik měsíců vyslýchána v ruzyňské věznici. Jejího syna Rudolfa, disidenta, stát bezdůvodně krátce zadržel o 20 let později.

Na málokom lze ilustrovat 40 let komunistické totality tak názorně jako na nevidomém straníkovi i disidentovi Klementu Lukešovi. Režim v Československu pomáhal coby idealista sám zavádět, učil marxismus Jakeše, Štrougala nebo Novotného. Nakonec se ale s mocí rozešel, po srpnové okupaci se stal jednou z tváří Charty 77. O pozoruhodné postavě vypráví v rozhovoru pro CNN Prima NEWS historik Pavel Kosatík, jemuž o Lukešovi nedávno vyšla kniha Zápasy slepého muže.

Ke tvorbě deepfake videa stačí dvě minuty, přiblížila ve vysílání CNN Prima NEWS Barbara Zitová, vedoucí oddělení zpracování obrazové informace ÚTIA AV ČR. Zdůraznila však, že aplikace vyžadují zpravidla povolení, takže není možné použít k podvodnému videu „kohokoliv, kdo je na internetu“. Expertka rovněž popsala, jak může umělá inteligence pomoci v objasňování snímků s UFO.

V lágrech na Jáchymovsku musel v padesátých letech těžit uran pro Sovětský svaz. A teď Rusko hrozí Evropě jaderným úderem. „Od časů Stalina se mnoho nezměnilo, protože komunismus neumřel, ta mrtvola pořád žije,“ říká 91letý Leo Žídek. Muž odsouzený v roce 1953 za velezradu na osm let, přitom pouze plánoval útěk přes železnou oponu. Náhlé úmrtí sovětského diktátora J. V. Stalina (5. března 1953) prožil ve vazební věznici. „S jeho koncem přišla naděje, že komunismus přece padne,“ vzpomíná. Nepadl.

Českoslovenští i čeští prezidenti neustále lavírují, zda proslovit vánoční či novoroční řeč. První prezident T. G. Masaryk vsadil na vánoční poselství, které pronášeli také prezidenti Edvard Beneš a Emil Hácha. První dělnický prezident Klement Gottwald zavedl novoroční projevy, u kterých zůstali nejen jeho komunističtí nástupci, 1. ledna se k národu později obraceli i Václav Havel a Václav Klaus. Miloš Zeman se vrátil k vánočnímu poselství, zatímco Petr Pavel nyní opět obnovuje novoroční projevy.

Ve srovnání s dnešní mizérií se to zdá neuvěřitelné, byly ale časy, kdy v zahraničí považovali Čechy za nejlepší fotbalisty na světě. Publicista Zdeněk Zikmund v rozhovoru pro CNN Prima NEWS prozrazuje, že se to říkalo ve druhé polovině 50. let. Vedla k tomu ovšem velmi temná cesta. Zatímco z některých fotbalistů Československa se po Únoru 48 stali práskači StB, jiní trpěli v lágrech, podnikali dobrodružné útěky na Západ. O fascinující cestě ze dna k vrcholu píše Zikmund v nové knize Bican proti Čepičkovi.