Jak se stal Gottwald premiérem. Před 80 lety mu pomohli „zlatokopové“ ze Sudet
Rabující vyžírkové a zlatokopové. I tak dobové české prameny označovaly osídlence Sudet po vyhnání Němců. Avšak právě noví obyvatelé pohraničí na sklonku jara 1946 zásadně pomohli Komunistické straně Československa (KSČ) k volební výhře a jmenování Klementa Gottwalda prvním komunistickým premiérem v historii země. „Ve všech českých osidlovaných oblastech jsme získali nadpoloviční většinu všech hlasů,“ ohlásila KSČ v červnu 1946 v Rudém právu. Voliči přitom v tehdejších volbách do Ústavodárného Národního shromáždění republiky Československé (jednokomorového parlamentu) mohli hlasovat i pro nekomunistické partaje, dobrovolně však vsadili na KSČ a Gottwalda. V roce 1946 volilo pohraničí komunisty, ale i po 80 letech bývalé Sudety hlasují jinak než zbytek republiky a rekordy tam trhají populisté.
Temná stránka Beneše: Socialista, který zakázal pravicové strany a umetl cestu Gottwaldovi
Před 80 lety v Československu vrcholila kampaň před klíčovými volbami, které jsou dodnes často označovány jako ty „poslední svobodné“. Toto tvrzení je nicméně pravdě na tisíce mil vzdálené. Vždyť jak lze označit volby jako svobodné, když byla zakázána kandidatura pravicových stran a do kampaně se vměšoval Sovětský svaz, který výrazně dopomohl k vítězství KSČ? Nezanedbatelnou část viny na tom nese Edvard Beneš – možná nejrozporuplnější osobnost novodobé české historie.
Poklony Hitlerovi, lži komunistů i sporné evergreeny. Vládní prohlášení vznikají už 108 let
Vláda převzala správu státu v době naprostého rozkladu. Mohla by to být aktuální slova z programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše, nicméně zazněla již v lednu 1919. A to v programovém prohlášení vlády prvního československého premiéra Karla Kramáře. Listovat programovými prohlášeními dosavadních 61 československých, protektorátních i českých kabinetů, to je často bizarní čtení. A zároveň jde o nekonečnou přehlídku nesplněných slibů. Proklamace třetí Babišovy vlády byla schválena v pondělí 5. ledna 2026 a při této příležitosti nabízíme čtenářům nahlédnutí do dávno zapomenutých prohlášení ze 108 let dlouhé historie novodobého českého státu.
Kde jsou pohřbeni pohlaváři KSČ? Gottwald leží v hromadném hrobě, u Jakeše rodina místo tají
Bývali to přední představitelé komunistického režimu v Československu a jakákoliv kritika na jejich stranu byla svého času okamžitě potírána. Když ale režim padnul, povinná úcta vůči jménům jako Miloš Jakeš, Miroslav Štěpán nebo Klement Gottwald byla tatam. Ti z nich, kteří se sametové revoluce dožili, se po ní často museli zpovídat ze zločinů, které režim pod jejich vedením na vlastních lidech páchal. A podle toho vypadají i místa posledního odpočinku čelních představitelů totality v Česku. U některých dokonce ani nevíme, kde nakonec naposledy spočinuli.
GLOSA: Můj 17. listopad 1989. V armádním maskáči a u sochy Stalina s Gottwaldem
Co jsem dělal(a) 17. listopadu 1989? Tak by mohla znít otázka celostátní ankety pro všechny občany ve věku nad 50 let. A garantuji, že to nebude nuda, jedině snad národní ostuda. Podobný sociologický průzkum totiž může barvitě ukázat, jak totalitní režim snadno držel za klopy téměř každého občana. Začnu od sebe, v pátek 17. listopadu 1989 jsem v maskáčích Československé lidové armády (ČSLA) pochodoval po buzerplacu vojenské katedry, načež tentýž den večer se mi do cesty připletlo sousoší Klementa Gottwalda s Josifem Stalinem.
Pamětní deska, že Beneš může za nástup komunistů? Zkreslování dějin, zlobí se historik Uhlíř
Prezident Edvard Beneš nesl politickou zodpovědnost za nástup komunistického režimu v Československu. To je hlavní poselství pamětní desky, kterou nyní skupina politiků, právníků, historiků či publicistů žádá umístit k Benešově soše na Loretánském náměstí v Praze. Jejich návrh vyvolal řadu polemik. Kritizuje ho třeba historik Jan B. Uhlíř, který CNN Prima NEWS poskytl rozhovor.
Sláva velikému Stalinovi! Komunistické Rudé právo pravidelně tisklo seznam hesel k 1. máji
Sláva velikému Stalinovi, učiteli pracujících celého světa a nejlepšímu příteli našeho lidu! Tak znělo jedno ze 46 hesel, které Komunistická strana Československa (KSČ) doporučila do prvomájových průvodů v roce 1950. V roce 1955 už to bylo 78 hesel a poslední z nich znělo: Kupředu za vítězství socialismu v naší vlasti! Seznamy pravidelně tiskl ústřední deník KSČ Rudé právo.
Vánoce prezidentů: Masaryk dával stejnou věc všem, Havel psal z vězení o kaviáru
Zimní svátky jsou pro mnohé jedním z nejoblíbenějších období v roce. S Vánocemi se pojí řada tradic, ale také rodinná pohoda a odpočinek. Někteří českoslovenští prezidenti však ani na Štědrý den neopouštěli pracovní povinnosti. Už v dobách první republiky se tradicí stal vánoční projev prezidenta k národu. Jak ale konec roku trávily hlavy státu v soukromí?
Od Hurvínka a matrjošek po céčka a televizory aneb Dárky za socialismu a jejich vysoké ceny
Předválečný Hurvínek se po nástupu komunistů v roce 1948 proměnil v pionýra a chodil na brigády, takže knihy s tímto dětským hrdinou mohly zůstat pod vánočními stromečky i za nejhlubší totality. „Od té doby, co dostal Hurvínek pionýrský šátek, je mnohem lepší než dříve,“ pochválil režim v roce 1952 loutkoherce Josefa Skupu, zakladatele Divadla Spejbla a Hurvínka. Děti si ale na Vánoce přály i ruské matrjošky a třeba v osmdesátých letech byla hitem céčka. Dospělé muže zajímalo hlavně elektrotechnické zboží a ženy kosmetika či móda, při srovnání průměrných platů ale spotřební zboží za totality stálo i několikanásobně více než v roce 2024.
Rudá věž smrti. Děsivé uranové peklo zabíjelo ve jménu komunismu hrdiny, umělce i mistry světa
Občas to někde zazní: komunistický režim nebyl zas tak špatný, tolik se toho lidem nedělo. Kdo to tvrdí, měl by se zajet podívat do Vykmanova u Ostrova nad Ohří k zlopověstné Rudé věži smrti. Političtí vězni z přilehlého lágru L tady museli bez jakýchkoliv ochranných pomůcek třídit a drtit uran. Většina z nich proto brzy zemřela. O historii hrůzného místa pro CNN Prima NEWS vyprávěl Lubomír Modrovič, zdejší průvodce a znalec jáchymovských lágrů.
