Klement Gottwald

Už je to holt taková domácí tradice, skutečný zdravotní stav československých i českých prezidentů se většinou před veřejností tajil a stále tají. „Prezidenta Masaryka už při volbě z 24. května 1934 notně opouštěly síly. Ale málokdo věděl, že ho měsíc před prezidentskou volbou postihla mozková příhoda,“ připomíná Marie Ryantová z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Na poslední velkolepé oslavy Svátku práce před pádem režimu v listopadu 1989 přišlo na Václavské náměstí v Praze 250 tisíc loajálních občanů a jen 80 disidentů. „Posíláme z naší prvomájové manifestace bojové soudružské pozdravy sovětskému lidu a jeho leninské komunistické straně,“ hřímal tehdy z tribuny na Václavském náměstí generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš. A jak prožili Češi a Moravané 1. máj v prvním roce německé okupace v roce 1939?

Komunistická strana Československa se zrodila v roce 1921 a od samého počátku se snažila zahubit mladou demokratickou republiku. Podařilo se jí to 25. února 1948, když při takzvaném Vítězném únoru získala absolutní moc v zemi, o kterou přišla až v listopadu 1989. I po sto letech přitom komunisté dokážou držet pod krkem celou vládu, jak to už čtvrtý rok úspěšně demonstrují na kabinetu Andreje Babiše.

Jak Češi a Slováci prožili týden od 10. do 17. listopadu 1989? Ve výplatních sáčcích třeba nacházeli zbrusu nové stokoruny s portrétem diktátora Klementa Gottwalda. A zároveň hltali zprávy o pádu komunismu ve východním Německu (NDR) a Bulharsku. Téměř nikdo ale nepočítal s tím, že revoluce v několika málo dnech vkročí i do Československa.

V úterý 27. června 1950 v 5 hodin 38 minut ráno byla oběšena Milada Horáková (1901–⁠1950). S rozsudkem smrti tehdy souhlasili i přední umělci, akademici či sportovci. „Rozsudek je výstrahou pro všechny, kteří by u nás v Československé republice hledali působiště pro své hanebné cíle,“ prohlásil olympionik Emil Zátopek. Prezidentskou milost pro Horákovou však žádalo několik světových osobností, mezi nimi i Albert Einstein.