Politický šéf Tálibánu Abdal Ghání Baradar (uprostřed) se svými spolupracovníky. Jako jeden z mála členů Tálibánu poměrně často vystupuje na veřejnosti. Zdroj: Profimedia.cz
Od doby, kdy Tálibán v roce 2001 ztratil v zemi moc, bojoval proti afghánské vládě. Po dvaceti letech byl cíl radikálů naplněn, opět si podmanili celý Afghánistán. Skupinu, která vznikla v roce 1994, založil a dlouhou dobu vedl Muhammad Umar. Kdo však v jeho čele stojí nyní? Čtyři muži mají v rukách osudy milionů lidí.
Skupinu velitelů tvoří čtyři klíčoví muži, kteří mají systematicky rozdělené role.
Nejvyšší vůdce Tálibánu
- Hajbatulláh Achúndzáda
Ve vedení Tálibánu stojí zhruba 60letý Achúndzáda od května 2016. Nahradil Muhammada Mansúra, který zahynul při útoku amerického bezpilotního letounu v Pákistánu. Do té doby nebyl současný vůdce příliš známý, zabýval se převážně právními a náboženskými otázkami. V minulosti však pracoval pro předchozí šéfy Tálibánu, většinou v pozadí.
Nyní je považován za duchovní postavu Tálibánu. Coby syn muslimského učence odešel po sovětské invazi v Afghánistánu v roce 1979 s rodinou do pákistánské Kvéty. Později se zapojil do odporu proti sovětské armádě a od roku 1996 se podílel na vládě Tálibánu. Mimo jiné působil jako náboženský učitel v muslimské škole v Kandaháru, později byl soudcem v tálibánských „šaríatských“ soudech.
Získal si také přízeň šéfa teroristické islamistické skupiny Al-Kaida Ajmána Zavahrího, který se stal nástupcem Usámy bin Ládina. Získal od něj slib věrnosti. Sám Zavahrí současného šéfa Tálibánu nazval „emírem věrných“, čímž potvrdil jeho „džihádistické kvality“.
Achúnzáda byl také pověřen tím, aby sjednotil jednotlivé frakce Tálibánu, které se nakrátko rozpadly. Důvodem byl boj o moc uvnitř organizace. Roztříštěné hnutí se mu následně podařilo znovu sjednotit.
Spoluzakladatel hnutí a politický šéf
- Abdal Ghání Baradar
Stál u vzniku Tálibánu a bojoval po boku jeho zakladatele Muhammada Umara. Současný šéf politického oddělení, 53letý Baradar by se však mohl stát novým lídrem Afghánistánu. Takové aspoň kolují spekulace.
Důležitou roli v hnutí začal hrát především po pádu Tálibánu v roce 2001. Jeho spojení s Umarem je možná ještě bližší, než se zdá. Podle některých informací přijal za manželku jeho dceru. V roce 2009 poskytl e-mailový rozhovor americkému týdeníku Newsweek. Sdělil, že mír v Afghánistánu nastane až v momentě, kdy ze země odejdou všechna zahraniční vojska.
Jen o rok později byl pákistánskou tajnou službou ISI zajat. Ve vězení strávil Baradar osm let, byl propuštěn až na žádost USA. Následně se stal hlavou politického oddělení Tálibánu se sídlem v Kataru. Jakožto politická hlava je Baradar nejznámější veřejnou tváří Tálibánu. Je klíčovou osobou při jednání s USA. Loni vedl schůzku, při níž za Tálibán podepsal mírovou dohodu, která byla základním kamenem pro stažení vojsk USA a dalších zemí Severoatlantické aliance z Afghánistánu.
Velitel teroristické sítě Hakkání
- Siradžuddín Hakkání
Islamistickou síť Hakkání založil a vedl jeho otec Džalaluddín Hakkání. Od roku 2018 je jejím vedením pověřen Siradžuddín. Rodák z Pákistánu nebo Afghánistánu, který se narodil v 70. letech, je mimo jiné i zástupcem hlavy Tálibánu Hajbatulláha Achúndzáda.
USA síť označuje za teroristické hnutí, dlouhodobě je považována za jednu z nejnebezpečnějších frakcí, které bojují proti vládním silám i vojákům Severoatlantické aliance. Skupina Hakkání je na Tálibán úzce napojena. Založena byla v 70. letech a podle odhadů má až 15 tisíc bojovníků. Blízký vztah má i s Al-Káidou.
Mimo jiné se jedná o jednu z nejobávanějších povstaleckých skupin v Afghánistánu. Na svědomí má řadu pumových a jiných útoků jak na afghánské, tak zahraniční vojáky.
Budoucí vůdce a šéf vojenské komise
- Muhammad Jakúb
Další potomek zakladatele Tálibánu, zhruba 30letý Muhammad Jakúb, je považován za budoucího šéfa Tálibánu. Jím mohl být už v roce 2016, podle informací jednoho z velitelů hnutí, který byl na schůzi kvůli novému nástupci po zesnulém Mansúrovi, se však rozhodl do vedení celé skupiny navrhnout Achúndzáda.
Syn Umara se domníval, že mu chybí zkušenosti z bojiště a je pro tuto funkci příliš mladý. Nyní zastává pozici šéfa mocné vojenské komise Tálibánu, která rozhoduje o strategii a taktice bojů proti vládním silám. Mimo to by měl být druhým zástupcem šéfa hnutí, hned po Hakkáním.
