Tálibán prohledává města dům od domu a loví bývalé vládní a armádní pracovníky. Terčem jsou ale i novináři. Zdroj: AP
Afghánští novináři se mohou stát jedním z hlavních terčů Tálibánu. Největší obavy z možné odplaty panují mezi ženami a nezávislými redakcemi, které v minulosti daly jasně najevo svůj názor na ozbrojence. Hrozí, že se země překlopí do informačního vakua, již nyní Tálibán pročesává města dům od domu, zaznělo v reportáži americké televizní stanice CNN.
Tálibán podle agentury Reuters zabil minulý týden vedoucího afghánské rozhlasové stanice, což zesílilo strach v tamější novinářské komunitě. Zahraniční zpravodajka stanice CNN Clarissa Wardová uvedla, že strach ochromil především afghánské novinářky, které se obávají, co je v nejbližší době čeká.
„Dlouhá léta pracovaly na odvážných a neuvěřitelných reportážích. Nyní mají opravdový strach, že by za to mohly čelit odplatě nebo že už zcela určitě nebudou moci dělat svou práci,“ vysvětlila reportérka, která se nachází v Kábulu.
Obavy z možné msty mají ale obecně všichni novináři, kteří v minulosti dali najevo, že jsou proti povstalcům. „Někteří z reportérů vědí, že mají na zádech velký terč, protože otevřeně vystupovali proti Tálibánu,“ pokračovala Wardová v pořadu Reliable Sources na stanici CNN.
Podle organizace Reportéři bez hranic (RSF) byly v letošním roce zavražděny nejméně tři afghánské novinářky, přičemž jednu z nich zastřelil ozbrojenec v prosinci 2020.
„Obáváme se, že stažení (amerických) vojsk vytvoří informační vakuum a prostor pro žurnalistiku se tak zmenší nebo zcela zmizí,“ varoval již minulý měsíc generální tajemník RSF Christophe Deloire. Dodal, že bez ochrany novinářů a svobody tisku ze strany úřadů nelze očekávat v Afghánistánu trvalý mír.
Tálibán prohledává domy, loví odpůrce
Obavy z „honu na novináře“ posilují zprávy některých místních reportérů na sociálních sítích. Podle nich ozbrojenci pročesávají města dům od domu a hledají vládní úředníky, bývalé příslušníky policie a bezpečnostních složek i lidi, kteří pracovali pro nevládní organizace cizích zemí.
„Za poslední hodinu prohledali domy nejméně tří novinářů. Kábul se nyní stává smrtelně nebezpečným. Nikdo neví, co bude dál, modlete se za nás,“ napsal třeba jeden z afghánských pracovníků rádia Svobodná Evropa. Dříve na Twitteru uvedl, že se nemůže dostat z Kábulu a obává se o bezpečí své ženy i jedenáctiměsíční dcery.
This is a game changer for us all.
— Mustafa מוסטפא 🇺🇸 مصطفی Μασταφα (@CombatJourno) August 16, 2021
Many have started counting their final hours of life in Kabul.
Nobody knows what happens next.
Pray for us.
Wardová dodala, že řada nezávislých afghánských redakcí omezila svou činnost, aby se nedostala do hledáčku Tálibánu. „V tuto chvíli nemáme pocit, že by západní novináři byli terčem útoků,“ dodala s tím, že i tak její štáb CNN přesunul živé vysílání do interiérů ve snaze nepřitáhnout více pozornosti, než je nutné.
Pokud se situace v Afghánistánu stane příliš nebezpečnou, nejspíše reportéři CNN odejdou ze země. „Ale pro mnoho Afghánců to prostě nepřipadá v úvahu. Jsou tady, musí tu zůstat a žít s důsledky této kapitoly,“ řekla Wardová na závěr reportáže.
Že se nebezpečí ve válkou zasažených oblastech nevyhýbá ani zahraničním novinářům, ukázal ostatně minulý měsíc. Při střetech poblíž afghánského Kandaháru zabit indický fotoreportér agentury Reuters a držitel Pulitzerovy ceny Danish Siddiqui.
