Klíčový povolební hráč. Prezident Miloš Zeman slaví své 77. narozeniny

Zeman se narodil 28. září 1944 v Kolíně. Jeho otec Josef byl poštovní úředník, matka Marie pracovala jako učitelka. Krátce po narození se ale rodiče rozvedli, od dvou let tak vyrůstal s matkou a babičkou. Ve svém rodném městě dokončil střední ekonomickou školu, načež nastoupil do společnosti Tatra Kolín do účtárny. Tam setrval dva roky, než přešel ke studiu na Vysoké škole ekonomické.

Jeho politické začátky sahají až k Pražskému jaru, kdy vstoupil do KSČ. Ze strany byl v roce 1970 vyloučen kvůli kritice normalizačního režimu. „Kdybych tam vstoupil v době stalinismu a nedokázal zločiny včas prohlédnout, určitě bych se styděl. Kdybych setrval v KSČ za normalizace, také bych se styděl. Ale nastoupil jsem tam jako řadový člen za Pražského jara. A mimochodem, byl jsem k tomu vyzván. Ani v tomto případě jsem se sám o nic neucházel. A po dvou letech řadového členství jsem byl vyloučen. Myslím, že v tomto případě se nemám za co stydět,“ řekl v roce 2004 Lidovým novinám.

Později se během revoluce podílel na činnosti Občanského fóra, pro který sepsal volební program. Po roce 1990 byl zvolen do Sněmovny národů Federálního shromáždění a začal spolupracovat se sociálními demokraty. Ty od roku 1993 vedl jako předseda. Postupně se dostal až k vrcholové policie – od roku 1998 působil jako šéf dolní komory, mezi lety 1998 a 2002 pak zastával post předsedy vlády.

Následně se ucházel o prezidentské křeslo, ve volbě 24. ledna 2003 nicméně vypadl už v prvním kole a volby vyhrál Václav Klaus. Poté se na několik let stáhl z aktivní politiky a v roce 2005 vydal knížku Jak jsem se mýlil v politice, která se tehdy stala bestsellerem. Do veřejného dění se vrátil coby šéf Strany práv občanů Zemanovci (SPOZ). Na svůj post ale později rezignoval a zůstal jen čestným předsedou.

První přímo zvolený prezident

Druhý boj o Pražský hrad odstartoval v roce 2012, kdy Zemana nominovala SPOZ jako kandidáta do historicky první přímé volby prezidenta ČR. Ve druhém kole pokořil tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenbergera. Prezidentské křeslo obhájil v roce 2018, kdy poměrně těsně zvítězil nad svým oponentem Jiřím Drahošem. Druhý a poslední prezidentský mandát skončí Zemanovi 8. března 2023.

V čele státu si vytvořil celou řadu podporovatelů i vášnivých odpůrců. Sám nešetří poměrně ostrými a kontroverzními výroky. Kritizoval práci novinářů, aktivity Bezpečnostní informační služby (BIS), opřel se také do LGBT komunit i současných opozičních stran. Nepochválil ani NATO a USA za vývoj v Afghánistánu.

Na druhou stranu udržuje relativně dobré vztahy s premiérem Andrejem Babišem (ANO), kterému vyjádřil podporu v letošních sněmovních volbách i při budoucím sestavování vlády, či se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Během své politické pauzy trávil většinu času v Novém Veselí na Vysočině, v současnosti působí především z Pražského hradu a prezidentského zámku v Lánech. Dokud mu sloužilo zdraví, věnoval se pěší turistice a lyžování či literatuře.

Právě Zemanova kondice bývá předmětem diskuze politiků i veřejnosti. Trpěl cukrovkou a onemocněním nervů nohou. Nejprve mu s chůzí pomáhal doprovod, nyní se kvůli zhoršující neuropatii pohybuje na invalidním vozíku. Netají se tím, že má v oblibě jak kouření, tak alkohol, podle vedoucího Zemanova lékařského konzilia Martina Holcáta toto množství nicméně není extrémní, třebaže sám doporučil určitá omezení.

V úterý 14. září 2021 nastoupil Zeman do Ústřední vojenské nemocnice, podle Pražského hradu šlo o plánovaný pobyt. Absolvoval krevní odběry nebo vyšetření na CT a sonografii, lékaři u prezidenta zjistili dehydrataci a mírné vyčerpání. Během pobytu v nemocnici Zeman přijal několik návštěv, opakovaně za ním přijela manželka Ivana a kancléř Vratislav Mynář, navštívili ho i dcera Kateřina, premiér Babiš, bývalý prezident Václav Klaus nebo kardinál Dominik Duka.