Válečná reportérka Lenka Klicperová Zdroj: CNN Prima NEWS
Konflikt v Náhorním Karabachu mezi Arménií a Ázerbájdžánem se nanovo rozhořel již koncem září. Za tu dobu padli vojáci na obou stranách, ale zároveň i tamní civilisté. Aktuálně v oblasti platí příměří, ale města jsou přitom nadále ostřelována. Dojde k dalším ztrátám na životech? A kdo za konfliktem stojí? Hosty pořadu 360 byli válečná reportérka Lenka Klicperová a politolog Tomáš Šmíd.
Klicperová řekla, že to vypadá, že za útokem stojí Turecko. To totiž spolupracuje s Ázerbájdžánem a navíc chce v regionu prohloubit svoji stopu. „Turecko podle všech důkazů tento konflikt plánovalo dlouhou dobu,“ řekla novinářka s tím, že Turci měli u hranic společné cvičení s Ázerbájdžánci a po něm zůstaly jednotky na místě v pohotovosti. „Od prvního výstřelu 27. září navíc byli na místě turečtí novináři, takže to vypadá, že Turecko to plánovalo,“ dodala Klicperová.
Výměna zajatců a mrtvých. Arménie a Ázerbájdžán se v Moskvě shodly na příměří
Arménie a Ázerbájdžán se v Moskvě dohodly na příměří v bojích o Náhorní Karabach, oznámil to v noci na dnešek po třístranných jednáních v Moskvě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Příměří by mělo platit od dnešního poledne, uvedla agentura TASS.
Že je podpora Turecka směrem k Ázebajdžánu jednoznačná souhlasí i politolog Tomáš Šmíd. V oblasti navíc své zájmy má i Rusko, které naopak vystupuje coby spojenec Arménie. Zároveň však není pro kavkazskou zemi takovým spojencem, jako pro Ázerbájdžán Turci. „Pokud by se však Turecko zakotvilo na Kavkazu, tak by to bylo v rozporu s plány Ruska,“ doplnil Šmíd.
Obě země jsou v právu, říká Šmíd
Nyní sice platí příměří, ale lze očekávat, že konflikt znovu vyeskaluje. „Ázerbájdžán se cítí být silný, takže očekávám pokračování konfliktu. Oběti na životech bohužel nebudou malé,“ řekl politolog. S tím souhlasí i Klicperová.
Konflikt v Náhorním Karabachu označili oba hosté pořadu za historický. Region je oficiálně součástí Ázerbájdžánu, ale většina populace jsou etničtí Arméni. Šmíd vysvětlil, že nelze určit, které zemi oblast patří. „Arménie operuje právem na sebeurčení národa, kdežto Ázerbájdžán právem na teritoriální celistvost. Oba tyto principy v mezinárodním právu mají svoji platnost, takže u obou úhlů pohledu se dá říci, že ty požadavky jsou do jisté míry oprávněné,“ zmínil politolog a doplnil, že populační většina karabašských Arménů si dle něj přeje žít mimo Ázerbájdžán.
Klicperová: Civilisté přespávají ve sklepích
Klicperová natáčela mimo jiné i v hlavním městě regionu Stěpanakertu. Zde i nadále probíhá bombardování i přes zmiňované vyhlášené příměří, přestože dle jejích slov není ve městě žádná vojenská infrastruktura, která by stála za zničení. Proto tak trpí zejména civilisté. „Ostřeluje se centrum města a obydlené čtvrti,“ řekla reportérka s tím, že jí místní obyvatelé říkali a varovali, že oblast je bombardována kazetovými bombami.
Ostřelování obydlených oblastí je dle novinářky cílené. Většina obyvatel podle ní navíc nemá jak se před bombardováním chránit. Ve městě není moc betonových bunkrů. Mnoho místních se tak ukrývá ve svých sklepích, které však poskytují minimální ochranu. Mnozí v nich i přespávají. Z oblasti však většinou neutíkají. „Většina z těch, co tam zůstávají, má své příbuzné na frontových liniích, takže nechtějí odejít,“ řekla Klicperová.
