Podle mezinárodní skupiny expertů si nedokáží rozsah klimatické krize představit ani vědci. Zdroj: Getty Images
Lidstvo nezvládá reagovat na hrozby způsobené poklesem biodiverzity a klimatickou změnou, čeká jej proto „strašlivá budoucnost“. Uvedla to mezinárodní skupina vědců ve studii publikované v odborném periodiku Frontiers in Conversation Science.
„Planetě hrozí strašlivá budoucnost masového vymírání druhů, horšícího se zdraví lidské populace a klimatických rozvratů,“ píší vědci v nové zprávě s tím, že tyto skutečnosti výrazně ohrožují přežití lidstva jako takového. Podle nich stojí za nepěknou budoucností zejména laxní až ignorantský přístup plynoucí z nepochopení závažnosti klimatické krize.
Covid vymýtil chřipku, Česko nezaznamenalo jediný případ. Imunolog vysvětluje proč
V lednu každoročně praskají čekárny praktických lékařů ve švech pod náporem pacientů s chřipkou, letos je to ale jinak. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) zatím v českých laboratořích nebyl detekován ani jeden takový případ. Imunolog Václav Hořejší uvedl, že to odborníci předpokládali, protože opatření proti koronaviru současně fungují i proti chřipce. Zároveň odhaduje, že se tento vir vrátí nejdříve na podzim, kdy by se koronavirová opatření mohla rozvolnit.
Na zprávě Underestimating the Challenges of Avoiding a Ghastly Future se podílelo 17 vědců ze Spojených států, Mexika a Austrálie. Mezi nimi i Paul Ehrlich ze Standfordovy univerzity, autor knihy The Population Bomb (Populační bomba). „Hrozba pro veškeré formy života včetně člověka je tak obrovská, že ji stěží chápou i dobře informovaní vědci,“ stojí ve zprávě.
Vědci dále varují, že blížící se klimatická katastrofa bude mít za následek hromadnou migraci, války o přírodní zdroje, ale i další celosvětové pandemie, podobné té, kterou zažíváme nyní. „Nechceme ale kapitulovat,“ ubezpečují experti. „Naším cílem je dát hlavám států studenou sprchu ohledně stavu planety, aby mohli učinit takové kroky, které strašlivé budoucnosti zabrání.
Vzhledem k rozsahu problému je podle vědců nezbytné například vzdát se ideje neustálého ekonomického růstu. Nutné jsou změny v celkovém uspořádání globálního kapitalismu, ale i v systému vzdělávání či přístupu ke všeobecné rovnosti. Zásadní je přestat používat fosilní paliva, řádně nacenit externality týkající se životního prostředí, ale také pracovat na rovném postavení mužů a žen, říká zpráva, vycházející asi ze 150 vědeckých studií.
Nebezpečnější než trumpismus či COVID-19
V loňském roce navíc vyšlo najevo, že se světu nepodařilo splnit jediný cíl ohledně ochrany ekosystémů z dvacítky záměrů dohodnutých v roce 2010 v japonském Aiči. Podle zprávy OSN hrozí nyní vyhynutí více než milionu živočišných druhů. Mnohé z nich přitom mají z planety vymizet jen v řádech desetiletí. „Klimatická krize je pro civilizaci nesčetněkrát nebezpečnější než trumpismus či COVID-19,“ řekl jeden z autorů Paul Ehrlich deníku The Guardian.
Tání ledovců a úbytek pralesů. Snímky NASA odhalily fatální proměny našeho světa
Kde ještě před lety byla jezera, jsou dnes vyprahlé jámy. Lidé pokračují v devastaci pralesů, globální oteplování zase způsobuje překotné tání masivních ledovců. Jak se během několika málo let dokázala proměnit Země, dokumentují nově zveřejněné snímky americké agentury NASA. Ne všude se naštěstí krajina za posledních pár let měnila k horšímu.
Svou knihu The Population Bomb vydal Ehrlich již v roce 1968 a předpověděl v ní populační explozi s následkem stovek milionů hladovějících lidí. Dnes sice přiznává, že některé odhady provedl špatně, za základní myšlenkou díla si však stojí. Populační růst a obrovská míra konzumace ze strany bohatých národů je podle něj cestou do záhuby.
Studie Underestimating the Challenges of Avoiding a Ghastly Future varuje, že velké populace a jejich orientace na neustálý růst mají za následek degradaci půdy i úbytek biodiverzity. „Více lidí znamená vícero syntetických sloučenin a nebezpečných jednorázových plastů," píší autoři. Domnívají se, že pokud lidé pochopí rozměr a závažnost současné krize, může nastat změna politik, které dokážou katastrofu zvrátit.
„Vycházíme z toho, že jakmile si uvědomíme rozměr problému, bude jasné, že potřebujeme více než odhodlání jednotlivců, kteří používají méně plastů, jedí méně masa a redukují využívání letecké dopravy. Potřebujeme velké a rychlé systematické změny,“ řekl pro The Guardian Daniel Blumstein z Kalifornské univerzity, který se na vědecké zprávě podílel.
V posledních letech vydali vědci několik podobných varování ohledně stavu klimatu. Jedná se například o výstrahu 11 tisíc vědců, kteří předpokládají, že bez včasné a účinné akce zažije lidstvo „nevídané utrpení“. V roce 2016 zase žádalo 150 australských klimatických vědců po tehdejším premiérovi, aby výrazně pokročil v redukci emisí.
