Podzimní volby do Poslanecké sněmovny se kvapem blíží, koalice Pirátů se Starosty proto zveřejnila na svých stránkách povolební strategii. Zopakovala, že za žádných okolností nepodpoří vlády s účastí ANO, SPD nebo KSČM. „Nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi,“ sdělili.
Koalice kromě několika možných scénářů podle výsledků voleb informovala i o tom, jak bude během nich a bezprostředně po jejich konci postupovat. „Výsledky voleb budeme sledovat společně na volebním štábu koalice,“ píše se v dokumentu. Komentáře k výsledkům voleb pak budeme vydávat během volební noci.
V neděli po volbách pak zasedne koaliční rada. „Vyjednávácí tým povede kandidát koalice na předsedu vlády, kterého případně zastupuje lídr druhé koaliční strany,“ pokračuje. Tým by tak měl vést šéf Pirátů, Ivan Bartoš. Případně ho zastoupí Vít Rakušan (STAN). „Vyjednávací tým zasílá postup na vědomí koaličním klubům v Poslanecké sněmovně, koaliční radě a předsednictvům stran a komunikuje průběh vyjednávání směrem k členským základnám,“ píše koalice.
Okamžitě po volbách také všichni poslanci za Piráty a Starosty vyplní a zveřejní majetkové přiznání nejméně v rozsahu požadovaném zákonem o střetu zájmů. Po volbách pak koaliční strany vytvoří samostatné poslanecké kluby, které ale „budou postupovat jednotně při vyjednávání o zastoupení koaličních stran ve vedení sněmovny a o vládní koalici, v hlasováních o důvěře vládě, o státním rozpočtu a o dalších důležitých zákonech v rámci společného programu.“
Doplňují, že platí zásada „společně do vlády, nebo společně do opozice.“ Pokud Piráti a STAN vyhrají volby, nominují na premiéra Bartoše. Vyjednávací tým určí strany, které osloví jako první s ohledem na program, zvolené poslance či důvěryhodnost. Koalice už dříve představila 43 adeptů do vlády v případě volebního úspěchu.
Pozice slabého hráče je nepřijatelná
Pokud koalice nezvítězí, mohou i tak její zástupci usednout v kabinetu, nechtějí být ale v pozici slabého hráče s malou možností korigovat rozhodnutí silnějších členů vlády. Pokud dojde k zohlednění priorit Pirátů a STAN a budou plněny dohodnuté závazky, je koalice připravena zvážit i toleranci menšinového kabinetu.
„Případné nedodržení našich podmínek by znamenalo konec naší tolerance menšinové vlády, tedy v případě hlasování o (ne)důvěře vládě budeme aktivně hlasovat proti důvěře,“ uvedla koalice.
Jestliže volební výsledek Pirátům a STAN neumožní podílet se na vládě, je koalice připravena být v opozici. A to i v případě, že by se možnost na vstoupení do vlády nabízela pouze za podmínky, že by v ní byly se stranami, „které nevyznávají stejné principiální hodnoty“.
„Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní, s prokázanou korupční minulostí nebo v trvalém střetu zájmů. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s ANO,“ píše koalice v dokumetu.
„Demokraticky zvolenou vládu budeme respektovat a nebudeme se snažit bezhlavě a za každou cenu o její pád, protože je pro nás důležitá stabilita země, a tedy i její vlády,“ pokračuje koalice s tím, že snaha o vyvolání hlasování o nedůvěře vládě musí být až reakcí na silně negativní okolnosti.
Stejně tak nechtějí Piráti a STAN hromadit funkce na plný úvazek. Každý poslanec či případně člen vlády musí svou roli brát jako prioritu. „Přijatelný je souběh s nejvýše jednou neuvolněnou funkcí na obci či kraji nebo polovičním úvazkem (například v akademické sféře),“ doplnila koalice s tím, že v případě „klouzavého mandátu“ preferuje, aby se členové vlády vzdali postu poslanec a soustředili se na vedení resortu.
Dosud se v předvolebních průzkumech koalice Pirátů s STAN většinou drží na třetím místě se zhruba 20 procenty. Před nimi jsou nejčastěji hnutí ANO, na první pozici, a kolice Spolu na druhé.