Kolaps kvůli opravě Barrandovského mostu se nekoná. Jezdí se naopak plynuleji

Podle každodenní zkušenosti se zdá, že oproti jiným případům oprav silnic v metropoli se jak vedení města, tak zhotovitel rekonstrukce na celou akci dobře připravili. Aktuální úprava dopravního režimu je smysluplná, přehledná, a netvoří se tím pádem kvůli ní zbytečné dopravní zácpy, a to ani na kritickém přivaděči z barrandovského kopce směrem k dálnici D1 a na druhou stranu řeky.

Jak se v Praze jezdilo, když žádný Barrandovský most neexistoval? Někdy dost ztuha

Auto

Částečná uzavírka nejvytíženější dopravní tepny v republice dává vzpomenout na doby, kdy žádný silniční most pod Barrandovskou skálou nestál. Hustota provozu sice bývala výrazně nižší a dopravní koncepce města diametrálně odlišná, zatížení městských komunikací ale bylo přinejmenším rovnocenné.

Bez větších komplikací

Barrandovský most využívám prakticky denně, protože bydlím na jihozápadním předměstí Prahy a za prací i jinými záležitostmi jezdím na pravý břeh Vltavy několikrát týdně. Cesta přes centrum by sice byla opticky i kilometrově kratší, kvůli nekonečným prostojům v oblasti Smíchova se však nevyplatí. Nastávající opravu „barranďáku“ jsem tedy očekával s obavami. Nekonečné kolony teoreticky hrozily nejen na samotném mostě, ale i na objízdných trasách.

A to třeba i proto, že se zdálo, že jsou některé zvoleny nešikovně – například ulicí K Barrandovu, kde Praha před časem ubrala motoristům jeden jízdní pruh, který přemalovala na bus pruh, aby ho následně na konci rampy uzavřela. Po týdnu zkušeností však musím uznat, že postup opravy Barrandovského mostu a hlavně směrování dopravy bylo zvoleno velmi pozorně a s ohledem na její hustotu.

Směrem z východu se prakticky nic nemění, protože se dva už existující pruhy jen posunuly doprava, aby uvolnily místo pro jeden protiběžný. Někdo uvažoval dobře a uškrtil přítok aut z Modřanské, který měl před opravou také dva pruhy, jež se teď na nájezdu sbíhají v jeden. Vyváženost proudů tedy byla zachována a problém tu není.

Proč se Barrandovský most neopravuje nonstop? Znemožňují to přísná pravidla hygieniků

Praha

Oprava pražského Barrandovského mostu teprve začala, všichni řidiči už ale čekají, až skončí. Proč se na rekonstrukci takto důležité tepny nepracuje nepřetržitě 24 hodin denně? Mohou za to nařízení hygieniků a specifická poloha mostu.

Z opačně strany, tedy ze Smíchova směrem přes most a dál na východ, je situace složitější. Jsou tu sice stále dva pruhy jako před opravou, ale jeden z nich přejíždí přes otevřená svodidla do protisměru. Přechod je to poměrně ostrý a někteří řidiči tu brzdí víc, než by museli. Zde hrozí houstnutí dopravy, ale nejde o nic velkého, co by mělo významněji ucpat třeba tunely. Překvapivě není intenzivnější ani v ulici K Barrandovu, respektive není to horší než před rekonstrukcí.

Jezdí se teď snáz?

Tvrdit, že by uzavření části vytíženého mostu zlepšilo jeho průchodnost, zavání utopií. A přece to tak někdy je. Zatím nejsou k dispozici aktuální data o hustotě provozu na mostě, ale v praxi se průjezdu obvyklým chřtánem dopravních komplikací opravdu není nutné obávat. Svůj podíl na tom má samozřejmě fakt, že nemalé procento řidičů „barranďák“ preventivně objíždí různými směry.

Řidiči nyní ve větší míře používají Pražský okruh (oběma směry) nebo novou vratnou rampu. Tím se jejich počty rozmělňují a na provozu je to poznat. Ostatně doufám, že vratná rampa zůstane přístupná i po rekonstrukci. Ruší tak paradox, kdy obyvatelé Barrandova nemohli od Strakonické dojet normálním způsobem z Chuchle domů (třeba z Hornbachu). Leda by to vzali klikatou silnicí přes Slivenec.

První etapa (ze tří) opravy mostu zahájená 14. května by měla trvat do druhého září letošního roku.