Co na to vaše peněženka, Tomáš Zdechovský, Marcel Kolaja - 12.9. v 18:00
Je celá řada firem, které v současné situaci zvýšily ceny, aniž by k tomu měly důvod. V pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS to prohlásil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Svými slovy mířil zejména na potravináře a zkritizoval i provozovatele čerpacích stanic. Souhlasil s ním i další europoslanec Marcel Kolaja (Piráti).
„Dochází ke zneužívání situace u řady obchodníků. Upozorňoval jsem na to před časem, kdy někteří potravináři a oligarchové začali v červnu a červenci, aniž by k tomu byl důvod, zvyšovat ceny potravin,“ prohlásil ve vysílání Zdechovský.
Podle něj se firmy, které k takové praktice přistoupí, pouze snaží svalit vinu na inflaci, ale „samy ji tím vytváří“. „U řady potravinářů ten důvod ke zvýšení cen prostě nebyl,“ pokračoval europoslanec. Ke stejnému tahu podle něj přistoupily i mnohé čerpací stanice.
S jeho slovy souhlasí i první místopředseda Pirátů Marcel Kolaja. „Je evidentní, že se skutečně stává, že toho obchodníci zneužijí. To dokládají kontroly. Ve výsledku to může vést k tomu, že se inflace dál roztáčí,“ poznamenal. Řešení vidí v důkladných kontrolách. „Skutečně je na místě například tam, kde to podezření je, dělat kontroly marží. Je zcela zjevné, že není možné zneužívat situaci, kterou vyvolal válkou na Ukrajině (ruský prezident) Vladimir Putin,“ pronesl Kolaja.
Oba politici zároveň kvitují, že se energetickou krizí aktuálně již konečně plně zabývá Evropská komise a rovněž i česká vláda. Jako jednu z cest řešení uvedli daň z mimořádných příjmů společností, které na současné krizi vydělaly. Tato daň má tak mířit zejména na energetiky.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Vyřeší vláda napětí ve společnosti?
Kolaja ve vysílání CNN Prima NEWS dále zmínil, že ušetřit by se také dalo na jiných položkách. „Jedna z věcí, které Evropská komise bude rozpracovávat, je, že by se mohly provozy, které by nutně nemusely fungovat přes den, přesunuly na noc,“ uvedl europoslanec s tím, že by tak ubyly problémy v denní špičce se zatížením.
Zdechovský si pak dost slibuje od řešení české vlády, které má přijít v pondělí – avizované zastropování cen elektřiny. „Výrazným způsobem to pomůže snížit sociální napětí ve společnosti,“ řekl v pořadu Co na to vaše peněženka lidovecký europoslanec. Právě dopady na společnost dle svých slov často vidí při svých výjezdech mezi běžné lidi.
„Situace se vyřeší a jsem rád, že tohle garantoval premiér (Petr Fiala), ale před třemi týdny, když jsem jezdil po České republice a dělal kontaktní kampaň, tak mi nebylo lehko a moc hezky se tam před nimi nestálo,“ poznamenal Zdechovský ke svým setkáním s lidmi.