KOMENTÁŘ: Chtějí nás vyhnat z vlaků zpět na silnice? Jak jinak chápat hodinová zpoždění

Na železnici, ději se věci, zpívají s nadšením herci Divadla Járy Cimrmana. Lidem, kteří pravidelně cestují na hlavním koridoru mezi Prahou a Ostravou, však příliš do zpěvu není. Kvůli řadě výluk a pravidelným mimořádným událostem se stávají hodinová zpoždění normou. České dráhy se pak přou se Správou železnic, kdo za zpoždění může. To však obyčejné pasažéry nezajímá, chtějí se akorát dostat do své cílové destinace v čase, který udává jízdní řád.

Když jsem před deseti lety začal pravidelně cestovat na trase mezi severní Moravou a Prahou, zažívala železnice svým způsobem zlaté časy. Na hlavní trať mezi Ostravou a Prahou nastoupila konkurence v podobě firem RegioJet a Leo Express, které přišly s novým moderním konceptem cestování. Zákonitě to tak zvýšilo také kvalitu služeb a vozů Českých drah. Lidé si mohli rychle zvyknout na klimatizované vozy či pravidelnou obsluhu s občerstvením. Cestování vlakem bylo více než populární.

Samozřejmě, že jsem nějaké to nepříjemné zpoždění občas zažil i tehdy, ale většinou vlaky jezdily načas a do mého rodného Šumperka se bylo možné dostat i za dvě hodiny a patnáct minut, což bylo rozhodně rychlejší než po silnici. Zatímco například při jízdě autem do Olomouce člověk pravidelně trčel v zácpách na opravované D1, dvouhodinová jízda pendolinem uběhla v pohodlných sedačkách s točeným pivem a vídeňským řízkem jak nic. Cesta do Ostravy za necelé tři hodiny pak už působí jako vyloženě úsměvná vzpomínka.

Jenže tyhle časy jsou již minimálně od loňského roku pryč. Správa železnic totiž v jeden moment spustila na hlavním železničním koridoru hned několik zásadních oprav. Týká se to železničního uzlu v Pardubicích, stavební stroje řinčí u Poříčan a mnoho problémů způsobuje také úsek kolem řeky Orlice, kvůli kterému se občas doprava zastaví i na několik hodin. Většina cestujících však ani netuší, že jakmile skončí rekonstrukce v Pardubicích, přesunou se stavaři do České Třebové. Nekonečné zpožďování proto jen tak neskončí.

Pokoušení trpělivosti

Jízdní řády jsou přitom postavené tak, jako by skoro žádné výluky nebyly, a proto jsou desítky minut zpoždění na denním pořádku. Když se k tomu přidá nějaká další mimořádná událost, vlaky se zpožďují i o mnoho hodin. Pro cestující je to následně vyčerpávající a frustrující.

Například nedávno jsem z Opavy do Prahy cestoval přibližně pět hodin (kam se dostanete za pět hodin jinde v Evropě, ukazuje můj nedávný, pro českou železnici nelichotivý, článek). Nejdříve kvůli výluce autobusem do Ostravy a poté už jsme „indiánskou jízdou“, kdy chvíli jedete a pak zase stojíte, pokračovali vlakem na Prahu. Z Kolína jsme si to střihli vyhlídkovou cestou přes Nymburk, kde jsme si několik desítek minut postáli, zatímco cizinci již čekali s kufry u dveří a marně vyhlíželi, kdy z okénka zahlédnou Pražský hrad. Frustrující zážitek už pouze dovršilo tradiční asi dvacetiminutové čekání v tunelu pod Vítkovem.

S podobnými zážitky se svěřují také další cestující. Vadí jim například nedostatečná komunikace Českých drah. „Zpoždění vlastně i chápu, ale tutlat, když vím, že vlak stojí v poli a prostě nepřijede?“ ptá se Lukáš, který cestuje pravidelně mezi Prahou a Zábřehem na Moravě a doplňuje další věc, která mu vadí. „Rostu z některých naprosto zbytečných informací o důvodu zpoždění, například, že příčinou zpoždění je obrat lokomotivy od zpožděného čehosi... A to je přesně to, co cestující vůbec nezajímá,“ rozčiluje se Lukáš.

Hledání viníka

Právě České dráhy dělají všechno možné, aby ze sebe setřásly vinu za zpožďování vlaků. Během cesty rozdávají lidem letáky, ve kterých upozorňují, že za výluky může Správa železnic. Ta naopak zase tvrdí, že některé mimořádné události byly způsobené chybami strojvedoucích národního dopravce. Trpělivost došla také ministrovi dopravu Martinu Kupkovi (ODS), který v důsledku situace na železnici chystá změny v odměňování nejvyšších pracovníků Správy železnic.

Dovolím si však tvrdit, že lidi absolutně nezajímá, kdo za to může. Část cestujících možná ani nezaznamenala, že k nějakému rozdělení Českých drah a Správy železnic došlo. Tahle informace je do jejich cílových stanic rychleji nedostane.

Naopak jako z jiného světa působí v této situaci avizované plány na zvýšení nejvyšší možné rychlosti na některých úsecích na 200 kilometrů v hodině a také na výstavbu úplně nových vysokorychlostních tratí. Představa je to krásná, ale dnešní cestování po železnici má rozhodně k západním standardům daleko. Mnoho lidí pak uvažuje, že přesedlá do automobilů. Jenže stav české silniční a dálniční infrastruktury jim možná přinese pouze další zklamání.

Tagy:

Hlavní zprávy

Řádění hurikánu Ian pokračuje. Udeřil v Jižní Karolíně, stovky tisíc lidí jsou bez proudu
USA

Řádění hurikánu Ian pokračuje. Udeřil v Jižní Karolíně, stovky tisíc lidí jsou bez proudu

Bouře Ian dorazila k pobřeží Jižní Karolíny jako hurikán prvního stupně z pěti s rychlostí větru 136 kilometrů v hodině. Bez proudu je nyní podle monitorovacího serveru PowerOutage přes 180 tisíc odběratelů. Prezident Joe Biden vyhlásil v pátek na žádost guvernéra Henryho McMastera v Jižní Karolíně stav nouze. Na rozdíl od Floridy, kde Ian udeřil výrazně větší silou, úřady v Jižní Karolíně nevydaly plošné nařízení k evakuaci. Domovy ale opustili lidé v nejvíce rizikových záplavových oblastech.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
21:54

Rusko v RB OSN vetovalo rezoluci odsuzující anexi čtyř ukrajinských území

21:28

Gazprom ohlásil Moldavsku snížení dodávek plynu o 30 procent, uvedl vicepremiér

21:16

Zelenskyj jednal s premiéry Japonska a Dánska

20:47

Rusko anektovalo čtyři ukrajinské oblasti, ani jednu přitom neovládá. Co se tím změní?

Živě
ON-LINE: Putinovy hrozby dokazují slabost Moskvy, prohlásil Stoltenberg. Anexi odsoudil

Válka na Ukrajině trvá už déle než sedm měsíců. Nejméně 23 lidí v pátek zahynulo a dalších 28 bylo zraněno při ruském raketovém útoku na civilní humanitární konvoj u jihoukrajinského města Záporoží. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekrety o uznání nezávislosti ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti. V pátek pak promluví před oběma komorami ruského parlamentu při ceremonii, která má znamenat anexi okupovaných ukrajinských území. Kreml ale už uvedl, že Moskva bude považovat útok na anektovaná území za agresi vůči Rusku.

Rusko je nemoc, přišel s tvrdou kritikou Horáček. Anexi odsuzují i další osobnosti

Česká vláda se ostře ohradila proti ruské anexi čtyř ukrajinských oblastí. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) loutková referenda považuje za neplatná a samotnou anexi nazval sprostou krádeží ukrajinského území. S kritikou Moskvy přichází i další české osobnosti. Obzvlášť razantně se vyjádřil například umělec a někdejší kandidát na prezidenta Michal Horáček, který Rusko označil za nemoc.

Trauma z tragédie zůstalo. Dva fanoušci si vzpomněli na Hillsborough a spáchali sebevraždu

Letošní finále Ligy mistrů mezi Realem Madrid a Liverpoolem začalo s více než půlhodinovým zpožděním. Někteří příznivci totiž bez lístků přelezli ploty pařížského Stade de France, takže zavládl chaos. V útrobách stadionu se mačkali lidé, ve vzduchu visel velký průšvih. Leckomu se vybavila událost z roku 1989 na Hillsborough, kde tlačenice vyústila v 97 obětí. Vzpomněli si i dva přeživší tragédie, které navrácené trauma dovedlo k sebevraždě.

Podporujme ruskou migraci do států mimo EU, nikoliv do Česka, říká Gregorová

Evropské země se neshodnou, zda ruské migranty přijímat, či nikoliv. České ministerstvo zahraničí rozhodlo, že Rusům prchajícím před mobilizací humanitární víza udělovat nebude. S tím souhlasí i europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). Kromě ruské migrace se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS rozpovídala i o loutkových referendech na okupovaných územích Ukrajiny či o situaci v postsovětském prostoru.

Sledujte Partii s Kupkou a Havlíčkem: Jak výsledky voleb ovlivnila energetická krize?

Česko po volbách. Kdo s kým a proč? V nedělní Partii Terezie Tománkové budou diskutovat ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka a místopředseda Sněmovny za hnutí ANO Karel Havlíček. Ve druhé části přijde na řadu velká politická diskuse, jejími aktéry budou: místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková, senátor Zdeněk Hraba a poslanci Aleš Juchelka z ANO a Radim Fiala z SPD.

Ukrajina reaguje na anexi. Žádáme urychlené přijetí do NATO, prohlásil Zelenskyj

Ukrajina podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance. V pátek to uvedl prezident země Volodymyr Zelenskyj. Hlava napadaného státu se tak vyjádřila krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil anexi čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů a následně s jejich proruskými vůdci v Kremlu podepsal příslušné smlouvy. Západ však takovou anexi odmítá. Ukrajinský prezident rovněž prohlásil, že Kyjev nebude jednat s Ruskem, dokud bude jeho prezidentem Putin. „Budeme jednat s novou hlavou státu,“ řekl Zelenskyj.

Protesty v Íránu pokračují. Policie zatkla devět cizinců, v pátek přibylo 19 mrtvých

Aktualizováno

V Íránu zatkli kvůli protivládním protestům, které tam trvají už dva týdny, devět cizinců. Pocházejí mimo jiné z Německa, Polska, Itálie, Francie, Nizozemska a Švédska, informovala agentura Reuters s odvoláním na íránská média. Na jihovýchodě Íránu zemřelo v pátek při střetech protestujících s armádou 19 lidí, včetně plukovníka vládních revolučních gard, uvedla státní televize. Demonstrace si už vyžádaly přes osm desítek obětí.

Domácí zpravodajství