S blížícím se prvním kolem prezidentské volby získávají její favorité čím dál více prostoru se odkopat. Nechtěně vypustit myšlenku, která bude částí veřejnosti hodnocena jako krystalická hloupost. V uplynulém týdnu se to stalo Danuši Nerudové i Petru Pavlovi. Třetí horký kandidát Andrej Babiš má tu výhodu, že si na nesmysly z jeho úst Česko tak nějak zvyklo.
O co jde: Nejdřív v hojně citovaném rozhovoru na CNN Prima NEWS Danuše Nerudová za svůj největší handicap označila to, že je mladá a pohledná. Slova vyvolala bouři a stala se terčem fórků. Následně si naběhl generál Pavel. Místo státnického vyjádření, který jeho fanoušci zřejmě čekali, přišel nečekaný výrok. Že si není jistý, zda by v druhém kole případně podpořil Nerudovou proti Babišovi. Kritika Nerudové pokračovala v dalším rozhovoru na CNN Prima NEWS. Neslavnou triádu uzavírá Andrej Babiš překvapivou nevědomostí v otázkách, které v pořadu K tabuli! na Primě kladly děti. Neznal planety Sluneční soustavy ani nejznámější dílo spisovatele Jaroslava Haška.
Evropské volby
Tento nevyhlášený souboj o trapnost týdne musel všem, kterým připadá prezidentská volba důležitá a její průběh sledují, vehnat slzy do očí. A možná si někteří i zasteskli po předvídatelnosti a upjatosti dřívějších prezidentských voleb, o kterých rozhodoval Parlament.
Už je to dávno, kdy v mnoha neusledovatelných kolech volili hlavu státu senátoři a poslanci. A tak si pojďme představit, jak by vypadala prezidentská volba 2023, aniž by se do toho motali občané. Hlavní politické síly by vyplodily pár osobností, které by nebyly zas tak neznámé. Tyto by neplýtvaly energií představit se širokému občanstvu a mohly by dát místo toho do kupy slušný prezidentský program, o němž by mluvily. Kandidáti by tak nemuseli trousit stokrát prověřená hesla a odpovědi, které chceme slyšet. Prostě by se drželi nějakého stranického pohledu na svět a hlásali svými slovy totéž co navrhující strany. Sociální sítě by nejspíš nezásobovali dotěrnými informacemi ze svého soukromí a pokud, tak daleko méně než nyní. Nemuseli by obhajovat své sponzory, protože by za nimi samozřejmě stály stranické kasy.
Ano, šlo by o trochu nudnou a otravnou záležitost. Žádné stánky, dárky, povídání. Žádné sexy zážitky ze setkání s živým kandidátem, žádná radost z dobrovolničení. A abychom byli spravedliví, je třeba uznat, že přímá prezidentská volba s sebou nese pár výhod. Lidé se víc zajímají o politiku a širší zapojení občanů do rozhodování je žádoucí. A že mezi kandidáty lze najít zajímavé typy s jakous takous intelektuální základnou. Jen v uplynulém týdnu toho bylo i na optimistu prostě moc.
A proto chtějme pro změnu nudu a otravu. A doufejme, že prezidentští kandidáti stihnou dát do voleb co nejméně rozhovorů a vystoupit na veřejnosti jen krátce. A že v příštích letech bude kandidovat někdo, kdo nepříjemně nepřekvapí ani neurazí. Že nepůjde o žádnou superstar a třeba vyhraje, i když přizná, že je starý a ošklivý.