KOMENTÁŘ: Fiasko hrdiny v armádní uniformě. Svoboda po (ne)omluvě prohrál na plné čáře

Na olympiádě v Pekingu před 15 lety si moderní pětibojař David Svoboda kráčel pro medaili, zřejmě i pro zlato. Jenže pak přišel na řadu parkur. Vylosoval si neposedného koně, který nejprve odmítl skákat překážky a revoltu dokonal tím, že českého reprezentanta poslal na zem. Největší porážku však zažil sportovec s pověstí velkého sympaťáka až nyní. A jeho (ne)omluva už moc neřeší. Naopak jí odlákal i lidi, kteří mu za jeho podivné televizní vystoupení tleskali.

Onu krutou porážku z Pekingu zvládl Svoboda napravit za čtyři roky v Londýně. Získal zlato, do České republiky se vracel jako hrdina. Plusové body u českých fanoušků a fanynek ale nezískal jen triumfem na olympiádě – kam přišel, rozdával úsměvy, zněl pokorně a leckteré ženy by ho označily za velkého fešáka.

Ale ve středu svoji pověst úspěšného sympaťáka zmuchlal jako papír a k tomu ještě zapálil. Došel si pro porážku, kterou mu na rozdíl od pekingského krachu mnozí krajané neodpustí.

Jako člen Českého olympijského výboru (ČOV), předseda Komise sportovců ČOV a reprezentant Armádního sportovního centra Dukla se vydal do České televize promluvit o „tlačence“ Mezinárodního olympijského výboru (MOV) pro sankciované Rusy na hry v Paříži.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Úlet ze strany MOV? Fiala i ministři jsou proti startu Rusů a Bělorusů na olympijských hrách

MOV o den dříve doporučil navzdory trvající válce na Ukrajině sportovním federacím návrat jednotlivců s ruským a běloruským pasem na mezinárodní scénu, byť za přísnějších podmínek. ČOV toto označil za nepřijatelné. Jak se ale ukázalo, Svoboda názor domácího orgánu nekvitoval a souzněl s celosvětovou organizací.

„Jsem přesvědčen, já osobně tedy, že politika do sportu filozoficky nepatří,“ říkal už klasické klišé. Dá se ovšem říct, že do sportu nepatří ani reprezentanti ruských vrahů, protože soutěžení na prestižní scéně může být motorem pro propagandu Kremlu. Ještě je třeba nezapomínat na to, že za konflikt zaplatilo životem přes 200 ukrajinských sportovců.

Ale nejproblematičtější pasáž přišla ve chvíli, kdy Svoboda začal dumat nad tím, jak je to vlastně s válkou. „Ten válečný konflikt stále probíhá, jak víme, tak první obětí každého válečného konfliktu je pravda. Máme spoustu informací, někdy protichůdných.“

Moderátorka mu skočila do řeči: „A třeba rezoluce Valného shromáždění OSN, které velkou většinou odsuzuje Rusko jako agresora?“ Sportovec s jemu vlastním úsměvem odpověděl: „Může to být klidně mýlka.“

A rozezněl se poplach. Jelikož tato slova vyřkl šéf komise sportovců, divili se i sami sportovci. „Myslím, že je důležité, aby zaznělo, že rozhovor Davida Svobody není stanoviskem Komise sportovců ČOV, které jsem i já členem. Bohužel to tak vypadá. Můj názor zůstává stejný. Ne ruským sportovcům, dokud bude válka a dokud ji neodsoudí jakýmkoliv prohlášením,“ vzkázal například vodní slalomář Vavřinec Hradílek, stříbrný olympijský medailista.

Basketbalista z nejvyšší soutěže NBL Radek Farský tweetoval: „Nedivím se, že si veřejnost o sportovcích myslí, že jsou to gumy, když si pak pustí televizi a v ní slyší mluvit Davida Svobodu.“

Nebylo divu, že velké pobouření zavládlo i na resortu obrany, když už je Svoboda „voják“ z Dukly: „Ministerstvo obrany se distancuje od výroků pětibojaře Davida Svobody, člena resortní ASC Dukla, který relativizoval a zpochybňoval zločiny, jež Rusko páchá na Ukrajině, a schvaloval, aby reprezentanti Ruska a Běloruska startovali na olympiádě.“

Resort Jany Černochové se hlasitě pere za Ukrajinu od začátku invaze. Proto se jeho „šéfová“ ozvala ještě zvlášť na sociálních sítích. „Ne! Není normální, aby ruští a běloruští sportovci jeli na olympiádu, na kterou Ukrajinci nepojedou, protože brání svou vlast nebo je zabili. Nepochopím, jak tohle voják a olympionik může zpochybňovat,“ napsala.

A k tomu ještě přidala v nadsázce návrh, jakou lekci by měl Svoboda absolvovat: „Mohl by se hodit do té fešácké uniformy a odjet na měsíc na Libavou, pomáhat s výcvikem ukrajinských vojáků. A dívat se jim do očí a poslouchat, co si o jeho názoru myslí oni.“

Odsuzujících reakcí naznačujících fakt, že se z uznávaného muže v okamžiku stal padouch, bylo mraky.

Svoboda se odhodlal hasit požár až po půlnoci. Prý „některá jeho vyjádření vyzněla nešťastně“ a do „domnělé pozice ďáblova advokáta ruských sportovců se dostal svojí nemotorností v rozhovoru“. Také poznamenal, že „neměl den“ a prosí o odpuštění úletu.

Dá se říct, že lepší někdy, než nikdy. Ale pokud skutečně cítil, že se mu televizní vystoupení nepovedlo, měl se ozvat rychleji. A ne jen reagovat na venku zuřící bouři.

Už to neznělo příliš přesvědčivě a paradoxně si tím řekl o kritiku i od lidí, kteří s jeho prohlášeními v živém vysíláni souzněli. Jak je zřejmé z komentářů pod facebookovou (ne)omluvou či výmluvou, dostává „čouda“ za to, že couvl zpět.

Úspěšný sportovec často nosící armádní uniformu, prohrál po nešťastných výrocích na plné čáře.

Tagy: