Alena Schillerová přišla na jednání bankovní rady ČNB varovat před růstem úrokových sazeb. Chtěla si zajistit laciné financování dluhů státu. Zdroj: CNN Prima NEWS
Česká národní banka učinila začátkem srpna možná nejdůležitější rozhodnutí za několik posledních let. Nenechala se totiž ovlivnit orodováním ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) za zachování nezvykle nízkých úrokových sazeb. Šéfka státní kasy se přiznala, že 5. srpna zavítala na měnověpolitické zasedání bankovní rady, kterou dle svých slov varovala před razantním zvyšováním úrokové sazby.
„Argumentovala jsem především prodražením úvěrů pro podnikatele a občany. Zároveň nám zdraží obsluha státního dluhu,“ uvedla bezelstně Schillerová v nedělní politické debatě v České televizi. Člověk nemusí být zrovna ekonomický nobelista, aby věděl, že podnikatelé a občané byli v argumentaci šéfky státní kasy tak trochu použiti jako „živý štít“ a že tím skutečným důvodem návštěvy Schillerové na jednání bankovní rady ČNB byla snaha zabránit zvýšení úrokových plateb českého státu za své závazky.
Nejhorší srpnový výsledek od vzniku ČR. Schodek rozpočtu překonal 298 miliard
Schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 298,1 miliardy korun z červencových 279,4 miliardy korun. Informovalo o tom ve středu v tiskové zprávě ministerstvo financí (MF). Jde o nejhorší srpnový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci srpna byl schodek 230,3 miliardy korun.
Právě výše hladiny úrokových sazeb v ekonomice je to, co určuje, kolik nás bezbřehé zadlužování bude stát. Aleně Schillerové se totiž jen několik týdnů před volbami mimořádně nehodí, aby se rozplynul další vzdušný zámek její rozpočtové politiky, totiž že stát prodává své dluhopisy se záporným úrokem. Doby, kdy se ministerstvu financí podařilo udat dluhopisy tak, že za ně ještě dostalo zaplaceno, jsou tytam.
Nezávislá ČNB – základ zdravé koruny
Za nesmírně důležitou lze považovat bezprostřední reakci na Schillerové výroky ze strany guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka. Ten prostřednictvím twitterového účtu ČNB Aleně Schillerové vzkázal, že jako ministryně financí má sice ze zákona právo účastnit se jednání bankovní rady, ale že tentýž zákon výslovně zakazuje bankovní radě nebo jejím členům vyžadovat či přijímat pokyny od kohokoli, včetně vlády.
📢 Vyjádření guvernéra #ČNB Jiřího Rusnoka k výrokům vicepremiérky a ministryně financí @alenaschillerov v dnešních @OtazkyVM:
— Česká národní banka (@CNB_cz) September 19, 2021
1/8 Právo zúčastnit se jednání bankovní rady s poradním hlasem dává ministru financí nebo jinému pověřenému členovi vlády zákon o ČNB. Ten však... pic.twitter.com/RFMZ0hvcqR
„Bankovní rada proto paní ministryni na svém měnověpolitickém jednání 5. srpna vyslechla, avšak většinově došla k závěru, že pro plnění hlavního mandátu, tedy zajištění cenové stability, je za dané makroekonomické situace nutné dále zvýšit úrokové sazby a současně avizovat jejich další růst v nejbližším období,“ vzkázal Jiří Rusnok.
Hampl: Vláda šlape na plyn, když by měla brzdit. Schillerová nevidí, do čeho se řítíme
Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) i nadále „šlape na fiskální plyn“ a rozdává lidem peníze, přestože jsme v takové fázi, kdy bychom už dávno měli brzdit a řešit ekonomické problémy. V pořadu K věci to řekl ekonom a bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl. Problém vidí mimo jiné v tom, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) problém nevidí a netuší, co Česko čeká. Kritický je ale i k dalším politickým stranám, které se podle něj bojí provést radikální, ale potřebný krok.
Už i poslední babička z Orlických hor na své peněžence cítí, že ceny v Česku rostou na své poměry extrémně rychle. Zdražuje prakticky všechno, včetně zboží každodenní potřeby jako potraviny nebo energie. A úkolem České národní banky je dbát na to, aby se inflace vrátila do jasně stanovených mezí, tedy ideálně na dvě procenta ročně. Proto je nanejvýš důležité, aby byla nezávislá. V první řadě na politicích, notabene těch vládních.
Kdo kousne do kyselého jablka?
Pokud by ČNB na tento svůj zákonem stanovený mandát rezignovala, vyslala by tím do světa hned několik špatných signálů, na což bychom doplatili úplně všichni. Znamenalo by to totiž zásadní nalomení důvěry v českou měnu, která by se tak lehce mohla ocitnout ve víru výprodeje těch, kteří ji považují za peníze schopné držet si svou kupní sílu.
Protrhla by se stavidla na devizovém trhu a pravděpodobně bychom záhy byli svědky razantního oslabování koruny vůči všem hlavním měnám, jako je euro nebo americký dolar. Vzhledem k vysoké závislosti české ekonomiky na dovozech vstupů, ale i hotových výrobků, bychom s odstupem několika málo měsíců (ale spíše týdnů) pocítili další zvýšení inflace, tedy ještě rychlejšího růstu cen, než jaký zažíváme dnes. A to vše jen proto, že současná vládní garnitura zcela rezignovala na návrat českých veřejných rozpočtů do relativní rovnováhy, ve které se nacházely před propuknutím koronavirové pandemie.
Zvýšení nákladů na dluhovou službu se ovšem neprojeví hned. Možná si česká vláda ještě nějakou dobu bude půjčovat relativně levně. To hlavní zvýšení úrokových plateb za státní dluh přijde až po volbách. Pokud ministerstvu financí bude i nadále vládnout Alena Schillerová, bude muset kousnout do kyselého jablka. Jestli ji ale ve funkci šéfky státní kasy vystřídá někdo jiný, měl by důrazně a opakovaně poukazovat na to, v jakém stavu veřejné rozpočty zdědil. A hlavně s nimi konečně něco dělat.
