Je až neskutečné, kolik moralistů, kritiků, radilů a pohoršených pozérů se vyrojí poté, co na CNN Prima NEWS odvysíláme reportáž, která se s nadsázkou snaží ukázat hloupost nově přijatého zákona nařizujícího řidičům dodržovat rozestup 1,5 metru od cyklisty při předjíždění.
Málokterá reportáž za poslední dobu vzbudila především na sociálních sítích takový poprask jako ta od kolegy Karla Zídky. A nutno říct, že byla famózní, a to hned z několika důvodů.
Reportér zaprvé na vlastní kůži vyzkoušel, zda je na českých silnicích možné dodržovat nově přijatý zákon při předjíždění cyklistů, a při tom ho srazil autobus.
Za další má každá správná reportáž – řekněme slušně – zaujmout, což se v tomto případě rozhodně stalo, a možná i víc, než sám autor čekal.
V minutě a půl je totiž přesně ukázáno, jak je zákon, který vejde v platnost od ledna 2022, nesmyslný. A to především v tom, že prostě nebude v moci policistů ho důsledně kontrolovat a vymáhat, a proto jsou namístě otázky části veřejnosti, k čemu je vlastně takový zákon dobrý. Opravdu potřebujeme na věci, které by měly být nastavené tak nějak zdravým rozumem, zákon? A co vše nám ještě budou chtít politici zákonem vůbec nařizovat? Cožpak už přestáváme myslet a potřebujeme někoho, kdo to bude dělat za nás?
Absence smyslu pro humor a reportér na pranýři
Tohle – pro mě stěžejní – téma se ale řada diskutujících na sociálních sítích rozhodla vynechat. Místo toho se raději vydala snazší cestou a začala doslova pranýřovat CNN Prima NEWS a cupovat práci zmíněného reportéra, aniž by se nad tím na chvíli zamyslela v hlubších souvislostech.
Ne, skutečně mi nikdo z šéfů nenařídil tohle napsat a primárním důvodem není ani snaha kolegu obhajovat (jen tak na okraj). Fakt mě ale nadzvedlo to množství moralistů a pozérů, kteří se vyrojili z vod čiré spravedlnosti a nadřazenosti a myslí si, že všemu rozumí, všechno znají a od všeho mají klíče. Zameťte si každý před vlastním prahem, než se pustíte do reakcí typu, že je reportér pitomec, idiot nedodržující pravidla, debil nebo dement s klackem. Ano, všechny tyto reakce se objevily, a to jsem ještě vybrala ty mírnější.
Jedna z hlavních výhrad chytráků, kteří všemu rozumí, směřovala k tomu, že kolega jede pomalu a uprostřed silnice. Inu, najížděl do tzv. koridoru pro cyklisty, který je pro ně primárně vyhrazen a ostatní motoristé do něj sice mohou také, ale nesmí cyklistu ohrozit. Nejedná se ale o cyklopruh – do toho by motoristé neměli zasáhnout už vůbec.
„V reportáži jel cyklista nikoliv po stezce pro cyklisty, ale naopak v koridoru pro cyklisty. Zde vyhláška č. 294/2015 Sb. konkrétně uvádí, že značka vyznačuje prostor a směr jízdy cyklistů. Tedy cyklisté by optimálně měli jezdit v prostoru vymezeném touto dopravní značkou. Motoristé v případě, že neohrozí provoz cyklistů, mohou do takto vymezeného koridoru při své jízdě zajíždět také, neboť se nejedná o žádnou cyklostezku. Žádné jiné zvláštní povinnosti pro ně z této značky nevyplývají. A samozřejmě nově budou muset dodržovat minimální boční odstup od jedoucích cyklistů o hodnotě 1,5 metru,“ vysvětlil pro CNN prima NEWS dopravní expert Roman Budský.
Jen tento drobný příklad ukazuje, že i když je cyklista ve svém vymezeném prostoru, ani tehdy některá místa nestačí na to, aby ho automobil mohl v dostatečné vzdálenosti předjet a měl by tak jet za ním. No ještě, že ten zákon máme...
Mimo mi přijdou i povýšené komentáře o tom, jak by to dělala americká CNN, o které má stejně většina lidí zkreslené představy, protože ji nesleduje, ale pojďme se raději bavit o meritu věci. Reportáž přesně ukazuje, jaká panuje praxe na českých silnicích.
Opravdu jsou podle vás cyklisté ti, kteří zákon na sto procent dodržují, jezdí u krajnice, vždy mají helmu, ukazují rukou, když mění směr atd., a jen motoristé jsou ti špatní? Ale no tak. Každý z nás, kdo jsme někdy jeli na kole, víme, že to tak není.
Reportáž ukazuje běžného omylného cyklistu (každého z nás), který se prostě snaží v dopravním chaosu a šílených kolonách nejen v Praze pohybovat jak jen to jde a k tomu demonstruje zmíněný zákonem daný odstup. Ono se to prostě na některých místech dodržovat nedá a je zjevné, že se to nevyřeší ani nakreslením cyklopruhu nebo koridoru.
Jasně, že se z důvodů atraktivnosti reportáže hodí, pokud ke srážce s autobusem dojde, ale rozhodně není předem plánovaná – nejsme sebevrazi. A jasně, že je reportáž dělaná s nadsázku a humorem – ono to v případě takového zákona asi ani úplně moc jinak nejde. A já se ptám – no a co? Každé neveřejnoprávní médium si může nastavit – v případě naší redakce samozřejmě za dodržení určitých standardů novinařiny – své vlastní podmínky a pravidla, ať už se vám to líbí nebo ne.
Ďábelský svět soukromých médií
I proto mě nejvíc fascinuje, jak si jako první přispěchají kopnout někteří politici, kolegové-novináři, či dokonce známé osobnosti, které se v mediálním světě pohybují a moc dobře vědí, co si kdo může a nemůže dovolit a hlavně, proč se tak děje.
A ještě víc mě překvapuje ta arogance moci a absence smyslu pro humor a umění rozpoznat nadsázku. Soukromé televize a weby si prostě mohou dovolit být méně sešněrované dogmatickými pravidly, mohou být emotivní a mohou si samy vybrat, jak a co natočí, co a jak napíší, koho pozvou a kam pojedou. I přesto své hranice znají.
Televize jsou pro lidi, a pokud máte dojem, že žijete v zemi, kde chce 10 milionů lidí vidět intelektuální reportáže a pořady pro nadřazené moralisty, tak vás zklamu, ale není to tak. I my je ale v repertoáru máme, stačí jen pozorně sledovat a číst. A pokud nevěříte, vyrazte někdy někam mimo svou sociální bublinu – tam venku je drsná, skutečná a fantastická realita.
Děsivé, co? Vítejte v ďábelském světě neveřejnoprávních médií a těšte se na další prodloužené jízdy.
