Až 1600 radnic vyvěsilo v den svátku věrozvěstů Cyrila a Metoděje údajnou moravskou vlajku. Podle platných zákonů však žádný prapor Moravy neexistuje, a starostové tak nechali na radnicích celý den vlát kus látky, který by se dal v nejlepším případě nazvat firemní zástavou kontroverzního brněnského spolku s názvem Moravská národní obec. Vinu za tuto blamáž nese vláda i poslanci, kteří se na podobě a způsobu užívání symbolické moravské vlajky nedokážou dohodnout. Dokud ale parlament nerozhodne, tak modré či žluto-červené prapory nemají na fasádách radnic opodstatnění.
Zákony jsou v České republice zřejmě i od toho, aby se porušovaly. Žádný platný paragraf totiž neumožňuje, aby na obecních úřadech mohly vlát i moravské, slezské nebo české zemské vlajky.
ČTĚTE TAKÉ: Brno se přizpůsobuje cyklistům. Nové bytovky musí mít kolárnu, chystají se i další města
Směrnice mluví pouze o vlajce státní, praporu Evropské unie, krajské a obecní vlajce, případně o spolkových a firemních zástavách. O zemských vlajkách zákony a předpisy mlčí z prostého důvodu. Oficiálně neexistují, protože Česká republika má krajské uspořádání. Nikoliv zemské jako například sousední Německo.
Návnada spolknutá i s navijákem
Brněnskému spolku Moravská národní obec se už před 15 lety vydařila klička mezi paragrafy. Spolek přišel s výzvou k obecním samosprávám, která se trefila do moravské touhy po identitě, potažmo šla vstříc snahám po obnovení zemského uspořádání. A některé extremistické skupiny za apelem od počátku viděly i další krůček vedoucí k vyhlášení nezávislé Moravy. „Chcu, aby na mojí radnici vlála moravská vlajka,“ stojí v emotivním dopise, který spolek každý rok zasílá na všechny moravské radnice s prosbou, aby ve svátek sv. Cyrila a Metoděje vyvěsily takzvanou vlajku Moravy.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
A starostové se na návnadu Moravské národní obce chytají i s navijákem. Zároveň se ale ocitají na hraně zákona. Žluto-červená vlajka s orlicí, kterou za prapor Moravy vydává Moravská národní obec, má totiž maximálně hodnotu firemního či spolkového praporu. „Nechci urazit žádného ze starostů, ale takzvané moravské vlajky, které ve svátek vyvěšují, mají nulovou platnost. Starostové nevědí, co činí, když podlehli kampani moravistického spolku,“ řekl mi už v roce 2011 Karel Müller, tehdejší člen podvýboru pro heraldiku a vexilologii (věda o symbolice vlajek a praporů) Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a zároveň ředitel Zemského archivu v Opavě. Uplynulo 13 let a starostové pořád nevědí, co vlastně činí.
Odfláknutý návrh zákona neprošel
Z Moravy a částečně i ze Slezska už se od revoluce v roce 1989 s různou intenzitou volá, aby se mezi státní symboly dostala i moravská zemská vlajka. A potažmo i slezská, z čehož logicky vyplývá, že novým státním symbolem se musí stát i zemská vlajka Čech, která by symbolicky vlála nad největší ze tří českých historických zemí. Trvalo to víc než tři desítky let, než se loni do parlamentu dostal návrh zákona o zemských znacích a vlajkách, který podepsalo 79 poslanců z vládních i opozičních lavic. Návrh stanovil podobu zemských vlajek i znaků Čech, Moravy a Slezska a také vyžadoval, že stát „vyznačí začátek území zemí Čech a Moravy na dálnicích a silnicích“.
Kolář: Česká vlajka s nápisem „Brusel“ je Vondrova chyba. Zneužívání MS politiky je folklór
V diskuzích o hokejovém šampionátu v Praze se rozebírala i politika, řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS komentátor MF DNES Petr Kolář. Lídr eurokandidátky Spolu Alexandr Vondra podle něj udělal zbytečnou chybu, když se nechal vyfotit s českou vlajkou, která na sobě měla nápis Brusel. Podotkl také, že zneužívání sportovních výsledků v politickém kontextu je v Česku folklór.
Vláda ale k návrhu vydala neutrální stanovisko, a tak šel prozatím k ledu namísto do Sněmovny. Jednotlivá ministerstva v návrhu kritizovala například nesprávnou podobu znaků i vlajek a ministerstvo obrany se uzákoněním nároku České republiky na historické Slezsko obávalo reakcí Polska, na jehož území leží největší část Slezska. Kritická byla i další ministerstva, návrh byl ušit horkou jehlou a bez spolupráce s dostatečně erudovanými odborníky.
Kontroverze spojené se spolkem
Proč ovšem 1600 radnic dělá reklamu spolku, který se v minulosti spolčoval s extremisty, je těžko pochopitelné. Pro připomenutí. Moravská národní obec v čele s předsedou Jaroslavem Krábkem se ohání patriotismem a vlastenectvím, ale mnohdy pracuje i s vyhroceným nacionalismem. Někteří členové organizace byli po roce 2010 napojeni na xenofobní extremistickou Dělnickou stranu sociální spravedlnosti či na podobně pravicově ortodoxní Slovenské hnutí obrody. Zmiňované slovenské seskupení třeba sestavilo pochybný Seznam zrádců slovenského národa, útočilo proti maďarské menšině a po okupaci Krymu v roce 2014 distribuovalo trička s Putinem či ruským státním znakem. Moravská národní obec přitom slovenské extremisty zvala na takzvané Pochody za Moravu.
V roce 2015 začala Moravská národní obec samozvaně vytyčovat historické zemské hranice mezi Moravou a Čechami. Mohla to být i bohulibá vlastivědná záležitost, proti které by nešlo nic namítat, jenže o akci informovaly ruské propagandistické webové stránky Hlas Ruska, které se zrovna transformovaly na dezinformační web Sputnik. Moravská národní obec dokonce ruským novinářům poskytla rozhovor, který vyšel bok po boku s oslavnými texty Putinovy politiky i separatistů z Donbasu.
Desetitisíce Židů poslal do Osvětimi. Proč mnozí Slováci pořád ctí prezidenta Tisa?
Slovenský prezident Jozef Tiso v roce 1942 požehnal transportům 58 tisíc slovenských Židů do Osvětimi a dalších vyhlazovacích táborů. Za „odvoz“ jedné osoby platila Bratislava nacistickému Berlínu 500 marek. Prezidentův rodný dům v západoslovenské Bytči ale i v roce 2023 zdobí pamětní deska a květiny. „Aby očistili vlastní svědomí, tak mnozí Slováci pořád nechtějí uvěřit, že jsme tu také měli holokaust,“ přemítá Jozef Kuciak, otec zavražděného novináře Jána Kuciaka. Jozef Tiso byl z rozsudku československého Národního soudu právě mimo jiné za podíl na deportacích popraven 18. dubna 1947.
A než jsem dopsal tento komentář, přišla mi e-mailem ještě zpráva, kterou sice nemohu rychle ověřit, ale na každém šprochu... Jindřich Žaludek z České vexilologické společnosti píše, že Moravská národní obec údaje o počtu vyvěšených moravských vlajek poněkud zkresluje. „Od roku 2021 mapujeme podvodnou iniciativu Moravské národní obce a výsledek je pokaždé stejný. Vlajka byla vyvěšena jen asi v pětině z uváděného počtu obcí.“
Mávání fanglemi místo společného postupu
Kolik těch radnic bylo ve skutečnosti letos, není asi úplně podstatné. Starostové z Moravy a Slezska by se hlavně měli domluvit na společném postupu, jakou podobu znaku a vlajky si reálně přejí. Na Moravě se totiž vede letitý spor, zda se má zemskou vlajkou stát modrý anebo spíše žluto-červený prapor. Na případnou petici samospráv s odborně podloženými heraldickými návrhy zemských symbolů by možná vstřícněji reagoval i český kabinet.
Vládě se jakákoliv forma oživování zemského uspořádání spíše příčí, což je logické, protože zemské uspořádání bylo po sametové revoluci zavrženo jako nefunkční. Zákon upravující podobu zemských symbolů pouze v „symbolické podobě“, podobně jako se k Moravě a Slezsku hlásí i současný státní znak České republiky, by ale konečně zamezil i dosavadnímu nelegálnímu vyvěšování „moravských vlajek“ ve svátek věrozvěstů.
Nelegální vyvěšování? Nejpoužívanější současný Slovník cizích slov od Lumíra Klimeše slovo ilegální vysvětluje jako „neschválený držiteli moci“. A moravská vlajka zatím držiteli moci opravdu schválena nebyla. Státní moc nicméně proti ilegálním krokům radnic zasahovat nemusí, neboť si postačí s výkladem, že mnozí moravští starostové jsou prostě trochu mimo, když každý rok 5. července oslavují předsedu Moravské národní obce Jaroslava Krábka a nadšeně vyvěšují jeho firemní fangli.
