Protiepidemická opatření se kvůli nástupu varianty omikron začínají míjet účinkem a lidé se v nich už nevyznají. Zdroj: Getty Images
Omikronová vlna má být rychlá, avšak krátká a relativně bezbolestná. Vývoj nově potvrzených případů nákazy zatím potvrzuje to, co známe ze zahraničí. Mezi lidmi sílí pocit, že koronavirovou variantu omikron skoro nic nezastaví. A v první řadě ne nějaká protiepidemická opatření, ve kterých se už stejně málokdo vyzná. Mají tedy ještě smysl?
Kdo za poslední dva roky nebyl pozitivní, jako by nebyl. Rčení, které se dá použít na sto způsobů, je aktuální zejména v těchto dnech. Počty nově potvrzených nákaz přibývají a kulminovat by měly někdy na přelomu ledna a února. Omikronová vlna podle dosavadních zkušeností ze zahraničí nastupuje rychle a trvá poměrně krátce. Je to důsledek faktu, že je asi třikrát nakažlivější než její starší „sestřička“ delta.
Vidím to kolem sebe dennodenně. „Mám covid,“ slyším prakticky ze všech stran. Omikronem se nakazíte, než byste řekli bamlanivimab, a s největší pravděpodobností vás nevyřadí na takovou dobu jako delta. Obzvláště pokud jste očkovaní. Stát se na vývoj nákazy snaží reagovat úpravou pravidel pro karanténu, protože se snaží vybalancovat náklady s přínosy plynoucími z protiepidemických opatření.
Nemáš-li příznaky, nebudeš omezován
Jenže výsledkem je takový chaos, že se v tom už nikdo nevyzná. Když mi vyjde pozitivní antigen v práci, jdu do karantény? Na jak dlouho? Mám jít na PCR test? Mám se nahlásit na hygienu? Bude někdo trasovat mé kontakty? Otázky, které na mysli vytanou každému, komu kus plastové destičky s lakmusovým papírkem ukáže dvě čárky.
V mém okolí postupně sílí přesvědčení, že omikron nás semele všechny, opatření neopatření. A tak je zcela legitimní další otázka: Není lepší se na všechno „vykašlat“ a nechat na každém, jak se v případě nákazy zachová? Nebo veškerá pravidla zúžit na „jsi-li bez příznaků, nebudeš omezován, prskáš-li a máš teplotu, zůstaň doma, dokud se neuzdravíš“?
Očkujte se a buďte ohleduplní
Obávám se, že se dostáváme do fáze, kdy naše snaha zabránit omikronu v průchodu populací začíná mít vyšší náklady než přínosy. Proočkovanost dospělé populace u nás již přesáhla 70 procent, další nezanedbatelná část lidí covid prodělala, takže jsme proti omikronu celkem slušně „vyzbrojeni“. Možná by tedy zrušení protiepidemických opatření stálo za zvážení. Ostatně k podobnému závěru už dospěli třeba v Anglii, kde se zcela rozvolňuje od 27. ledna.
Pokud však chce vláda s koronavirem přesto bojovat, měla by se zaměřit na zvýšení motivace k očkování, které, zdá se, narazilo na svůj strop. A také na to, aby se lidé k sobě chovali ohleduplně. Jestliže si z téměř dva roky trvající pandemie odneseme alespoň to, že nosit v „chřipkové“ sezóně roušku nebo respirátor v místech s velkou koncentrací lidí je normální, bude to jedno z mála pozitiv, která nám koronavirová šlamastyka přinese.
