Vztahy s „ex“ bývají často hodně složité a je přitom jedno, zda se jedná o exmanžela, extchyni nebo exkolegu. V ženských časopisech o tom už byly popsány stovky stran. I v politice by si tohle téma rozhodně zasloužilo svou pozornost. Možná by mohla vzniknout nějaká odborná studie o tom, proč mají politické strany tak katastrofální vztahy se svými expředsedy. Naposledy se to velmi pěkně ukázalo na vztahu Pekarová–Kalousek, kdy předsedkyně TOP 09 zhatila svému bývalému předsedovi jeho evropské ambice.
S informací, že Kalousek může být jedním z kandidátů TOP 09 do Evropského parlamentu, přišla v uplynulých dnech některá tuzemská média a sám Kalousek připustil, že je to jedna z možností, které zvažuje.
Jistě, zkušení političtí hráči, mezi které bývalý ministr financí bez debat patří, často takové zprávy vypouštějí záměrně. „Zvažuji, že budu kandidovat“ nebo „nevylučuji svou kandidaturu“, případně „je to jedna z možností, které připadají v úvahu“ – to všechno jsou obraty, kterými ostřílení matadoři testují média a své potenciální voliče. Je to vlastně vypuštění takového pokusného balónku, kterým si chce daná osoba ověřit, jestli se má, nebo nemá pokusit o politický comeback. A někdy je to jen vhodný prostředek, jak o sobě dát zase po čase vědět. Zkrátka „stále jsem tady, stále žiju, a jestli budete mít zájem, jsem opět připraven“.
ČTĚTE TAKÉ: Kalousek nemá eurovolby vůbec jisté. Problémem pro Spolu bude Zahradil, zní od Pekarové
Na Kalouskův vypuštěný balónek ale s překvapivou rychlostí a se špendlíkem v ruce naběhla stávající předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „To je jeho přání. Není to tak, že by mohl kandidovat,“ řekla poměrně rázně na Kalouskovu adresu v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Prásk a je po balónku. Je zajímavé, že Pekarová nepřipustila ani teoretickou možnost, že by TOPka mohla o svém expředsedovi uvažovat. Přitom je potřeba si uvědomit, že to byl právě Kalousek, kdo dal Pekarové příležitost politicky vyrůst. Nebýt toho, že Kalousek založil vlastní stranu a dal v ní Pekarové šanci, vysílala by tato dáma svá moudra o pletení svetrů velmi pravděpodobně v dresu bezvýznamné političky a nikoli v pozici šéfky dolní parlamentní komory. To, že Kalousek později podporoval vnitrostranickou opozici Pekarové (například Tomáše Czernina), už nic nezmění na tom, že bez Kalouska by Pekarová politicky nebyla tam, kde dnes je.
V politice se ale na vděčnost nehraje, takže tu máme konec europarlamentních ambicí, či přinejmenším bleskurychlý konec jednoho vypuštěného balónku. Máme tu po Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi dalšího předsedu, ke kterému se jeho strana zachovala jako nevděčné děcko. Stejný scénář, který zažil Václav Klaus s Miroslavou Němcovou nebo Miloš Zeman s Vladimírem Špidlou a Stanislavem Grossem teď zažívá i Miroslav Kalousek s Markétou Pekarovou Adamovou.
Možná by to stávající předsedové parlamentních stran měli brát jako varování. Každý z nich může jednou skončit podobně. Každý by si měl dát pozor na lidi, které nechá ve svém stínu vyrůst. Politická praxe totiž zas a znovu ukazuje, že největší problémy s expředsedy mívají ti, kteří těm EXpředsedům vděčí za svou politickou EXistenci.
