Ministr financí Zbyněk Stanjura Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Na začátku 90. let Václav Klaus často opakoval heslo o nutném dočasném utažení opasků. Po revoluci lidé většinově věřili, že když se teď pár let uskromní, chytří politici a ekonomové nastartují naše hospodářství a pak už nás bude čekat vysněný západoevropský blahobyt. Plány současné vlády jsou podobné, akorát už se raději neslibují ty světlé zítřky. A část nízkopříjmových obyvatel Česka má oprávněný pocit, že obětí budou téměř výhradně oni.
Jak přesně hodlá vláda zvyšovat příjmy a snižovat výdaje státního rozpočtu, není dosud jasné. Přesto všechny uniklé a vzápětí relativizované signály nenechávají nikoho na pochybách, kdo na šetření nejvíce doplatí.
Podívejme se na nejviditelnější kroky, s nimiž kabinet přišel poté, co se podařilo zažehnat nebezpečí špatného výsledku prezidentských voleb. První na řadu přišli důchodci, kteří si dle narativu ODS, TOP 09 a spol. evidentně žili nad poměry, ba díky valorizačnímu schématu až doteď prožívali jeden velký mejdan. Dokonce takový, že jim důchody bylo nutné upravit ihned, ve zrychleném řežimu. Průměrný důchod se proto má od června zvýšit pouze o zhruba 760 korun měsíčně místo původně zákonem přislíbených 1 770 korun.
Jak kabinet uznává, samozřejmě to není žádná důchodová reforma. Tu slibovaly snad všechny vlády a na skutky nikdy nedošlo. Místo toho tu teď máme pouze výhled „tupého“ prodlužování odchodu do penze až na 68 let a vzkaz mladé generaci, že ona už de facto žádný státem zaručený důchod pobírat nebude.
ČTĚTE TAKÉ: Pekarová propíchla Kalouskovi balónek aneb Komplikované vztahy s „ex“
Následně přišlo poštovní intermezzo. Že je Česká pošta ve ztrátě, jež se bude už kvůli technologickému pokroku stále prohlubovat, se vědělo léta. V tomto případě jde zodpovědnost už za předchozími kabinety, především za tím Babišovým. Nynější řešení? Bez dostatečného projednání se starosty a hejtmany se škrtly tři stovky poboček, přičemž hned v několika případech byla „omylem“ zrušena perspektivnější pracoviště a zachována ta nesprávná. Jako promyšlená koncepční reforma to tedy opravdu nevypadá. Spíš chaos, který řadě lidí zkomplikuje život. Mimochodem, v těchto dnech se starostové pro změnu diví způsobu rušení poboček Finančního úřadu.
A pak tu máme změny v DPH, na nichž je pozoruhodný jak obsah, tak forma sdělení. Z ministerstva financí „unikl“ dokument, podle něhož se v důsledku změn u sazeb DPH zdraží řada služeb, knihy, čepované pivo, ale hlavně teplo, vodné a stočné, hromadná doprava nebo léky. Premiér Fiala i ministr financí Stanjura relevantnost informací zpochybnili, ačkoli druhý jmenovaný den předtím v ČT informace nijak nevyvracel. Tohle mlžení je poněkud trapné, každopádně lze důvodně předpokládat, že zatímco středně či vysokopříjmoví změny v sazbách moc nepoznají, pro nejchudší to bude citelný zásah do rodinných rozpočtů.
Kromě toho do veřejného prostoru prosákly plány například na zvýšení odvodů pro OSVČ, zvýšení daně z nemovitosti nebo zrušení státní podpory u stavebního spoření.
Už dnes je tedy jasné, že vláda chce především škrtat na výdajové straně státního rozpočtu a na příjmové těžit hlavně z nepřímých odvodů. Mimochodem v zemi, kde je jedním z největších problémů špatný výběr daní, se zdá absurdní například zrušení elektronické evidence tržeb, která dozajista nebyla připravena bez chyb, ale podnikatelé si na ni začali pozvolna zvykat a opatření mělo dokonce podporu většiny obyvatel. Z ideologických důvodů však vládní poslanci zamázli i možnost dobrovolné EET.
Nevymlouvejme se na ruské trolly
Ještě větší absurditou je plánované snížení daně u offline číselných loterií o deset procentních bodů ze současných 35 na 25 procent.
Ne, není to populismus, ale legitimní otázka, proč stát neumí nebo nechce přimět k větší solidaritě například i ty, kteří v době krize (a díky krizi) generují zisky v řádu desítek miliard korun, jako jsou například energetické firmy anebo banky, jež díky vysokým úrokovým sazbám loni trhly rekord v podobě zisku přes sto miliard korun. Jistě, vláda zavedla tzv. windfall tax, kterou ovšem sám ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček označil za paskvil, jemuž se potenciální daňoví plátci vyhnou.
Kroky Fialova kabinetu dopadnou nejvíce na důchodce, ale značně také na studenty, mladé lidi vstupující na trh práce, řadu rodin s dětmi či drobné živnostníky. Na již tak zkoušenou nižší střední třídu.
Ne dezinformátoři a ruští trollové, ale tohle lidi žene na demonstrace, byť se na tom pochopitelně – tak jako vždycky v dějinách – přiživují nejrůznější mediálně viditelní demagogové.
