Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nastínil, jak chce vláda řešit rostoucí ceny benzínu, nafty nebo energií. Jednou z možností je prý zastropování cen. Jako by někdo zapomněl, že tím jen strčíme hlavu do písku a ve skutečnosti tím zdražování energetických komodit nevyřešíme. Situaci to jen zhorší, pokvete šmelina a černý trh a na pumpách se budou tvořit fronty.
Pohled na totemy u tuzemských čerpacích stanic rozhodně není v posledních dnech podívanou, kterou by člověk vyhledával. Zatímco jsme předpovědi některých ekonomů o benzínu za 40 korun dlouho považovali za plané strašení, dnes je to realita. A pokud svět přestane kupovat ruskou ropu úplně, můžeme se prý dočkat cenovek začínajících šestkou.
Opozice celkem logicky situaci využívá ve svůj prospěch a pořvává na vládu, že s tím nic nedělá. Vláda s tím ale fakticky dělat nic nemůže. Objevují se návrhy, že by mělo dojít ke snížení (či odpuštění DPH) nebo spotřebních daní. Bohužel, dámy a pánové, ani to není zárukou, že ceny benzínu a nafty klesnou. Pokud někdo tvrdí, že klesnou, lže, nebo je naprostý ekonomický negramot. Sorry jako.
Cenovým stropem se inflace nezbavíme
Ze strany vlády ale zaznívají snad ještě horší nápady. To když vicepremiér Marian Jurečka v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS zmínil, že ve hře je i zastropování cen. Je smutné, že o takové možnosti hovoří občan státu, který jeho cenové regulace zažíval den co den. To když ceny místo sil poptávky a nabídky určovali soudruzi ve Státní plánovací komisi. Jo on je pan Jurečka ročník 1981, a tudíž si může jen těžko pamatovat, jak tehdy „trh“ (ne)fungoval.
Fronta u čerpací stanice ONO v Ústeckém kraji Zdroj: CNN Prima News
Fronta u čerpací stanice ONO v Ústeckém kraji Zdroj: CNN Prima News
Jestliže se rozhodnete zkrotit růst cen jejich regulací, inflace se nezbavíte. Ta pouze změní formu. Jak konkrétně? Inu, před benzínovými pumpami se začnou tvořit fronty, protože benzínu (a nafty) bude dříve či později nedostatek. Bude-li ropa i nadále zdražovat, bude zdražovat klíčová vstupní komodita pro výrobu benzínu a nafty. Tím pádem porostou výrobní náklady. Pokud však prodejcům řekneme, že nesmí benzín prodávat dráž než například za 38 korun, klesne jejich ochota dodávat na trh (tedy čerpacím stanicím) požadované množství pohonných hmot. Jednoduše se jim to nevyplatí.
V takové situaci nutně vznikne převis poptávky nad nabídkou. Pokud si přivstanete, možná budete mít štěstí, že stihnete natankovat plnou. Ti, co přijedou po vás, už budou mít smůlu a budou čekat, až dorazí cisterna a zásobu doplní. Pro nákup pohonných hmot abyste si pomalu vzali půl dne dovolené.
Černý trh a šmelina
Vláda tak bude muset dříve či později sáhnout k dalšímu opatření. Tedy k zavedení přídělového systému. To bude v praxi znamenat, že si budete moci koupit třeba 40 litrů benzínu či nafty na vůz a (třeba) týden. Jinou možností je zavedení režimu, kdy v liché dny budou moci vyjíždět na silnici auta s lichou značkou, v sudé dny se sudou značkou. Ostatně takové opatření znají pamětníci na Západě, když v 70. letech přišly dva ropné šoky.
Ruku v ruce s regulací prodeje pohonných hmot vznikne černý trh. Na něm seženete jakékoli množství „šťávy“, ale zaplatíte za ni mnohem, mnohem více než na neregulovaném trhu. Pokvete šmelina a přední strany médií budou plnit zprávy o tom, jak zásahovka rozbila gang překupníků benzínu či nafty.
Neříkám, že popsaný scénář nastane hned. Ale čím déle bude cenová regulace přetrvávat a čím více ceny ropy v důsledky války na Ukrajině vzrostou, tím větší je pravděpodobnost, že se vrátíme k praktikám a jevům, o kterých jsme byli již přesvědčeni, že patří do historie. Mimochodem, když stál v roce 2005 benzín 34 korun, brali jsme v průměru 18 tisíc měsíčně. Je to stejné, jako kdyby dnes stál benzín asi 70 korun.
