Kandidáti TOP 09 do Senátu
Květnová rošáda TOP 09 na resortu pro vědu a výzkum se vydařila – pokud tedy situaci hodnotíme na základě počtu lajků. Nový ministr Marek Ženíšek má u svých příspěvků na sociálních sítích o něco více reakcí než jeho předchůdkyně Helena Langšádlová. Přesto se zkuste zamyslet. Kolikrát jste o Ženíškovi za posledních 100 dnů slyšeli? Mockrát asi ne. Na druhou stranu je třeba se obou politiků zastat. Ono bojovat o pozornost občanů z pozice zbytečného ministra, jehož resort ani nemá definované pravomoci v kompetenčním zákoně, je velmi složitým úkolem.
Ministr pro vědu a výzkum – co tento člen vlády vlastně dělá a jaké má pravomoci? Těžko říct... Jako ministr bez portfeje sídlí při Úřadu vlády, logicky bez aparátu opravdového ministerstva. Langšádlové i Ženíškovi byly prostě při jmenování do funkce oficiálně svěřeny věda a výzkum.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Největší souboje o Senát? Hraba proti hokejové legendě, zajímavé soupeře má Fischer i Drahoš
Jenže co naleznete o pravomocích šéfa resortu pro vědu, když se podíváte do kompetenčního zákona, který mimochodem vymezuje zmocnění jednotlivých ministrů? Vůbec nic. Kompetenční zákon mimo jiné jasně říká, že ústředním orgánem státní správy pro vědní politiku, výzkum a vývoj je ministerstvo školství.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Z tohoto pohledu je tak trochu zřejmé, že Marek Ženíšek (a v minulosti Helena Langšádlová) se jen těžko může prosadit v čele umělého a zbytečného ministerstva, které parazituje na pravomocích ministra školství.
Je fér dodat, že už v některých předchozích kabinetech seděl místopředseda vlády pro vědu a výzkum. V případě Petra Mareše či Pavla Bělobrádka šlo dost možná o cestu, jak zajistit, aby byl předseda vládní strany zároveň členem kabinetu.
U dnešního ministerstva pro vědu jde zřejmě o snahu vedení koalice dát všem pěti vládním stranám dostatek ministerstev – a to bez ohledu na to, jak moc zbytečné některé resorty budou. Absolutním vrcholem je funkce ministra pro evropské záležitosti, kterou pětikoalice nezrušila ani po konci českého předsednictví Rady EU v roce 2022. Od čeho je asi ministr zahraničí?
Komická epizoda s Tulejou
Poté, co koncem roku 2021 vznikla vláda premiéra Petra Fialy (ODS), dostala Černého Petra v podobě ministerstva pro vědu Helena Langšádlová. A je vlastně jedno, z jakého důvodu se vedení TOP 09 letos na jaře rozhodlo, že ji odstaví. Samotná politička svůj konec vysvětlovala tak, že svou práci neuměla veřejně prodat a neměla lajky.
VIDEO: Podpora Ukrajiny? Nejdříve pomozte Čechům, říká Maříková. Uprchlíci se vyplatili, odmítl Havel
Ať už šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a spol. sledovali výměnou na resortu vědy cokoliv, zmíněnou rošádou si pořádně zavařili. Jako náhradu si strana nejdříve vyhlédla prorektora a někdejšího rektora Slezské univerzity v Opavě Pavla Tuleju. Ještě před jeho nástupem do funkce se však ve veřejném prostoru objevila informace, že Tuleja v minulosti publikoval v takzvaných predátorských časopisech.
Zatímco Pekarová celou kauzu zpočátku bagatelizovala, samotnému Tulejovi stačilo několik hodin na to, aby své pochybení uznal a nominace na ministra se vzdal. Nahradil jej právě Marek Ženíšek, který již na resortu pro vědu slouží déle než sto dnů.
Nyní zkusme zodpovědět několik otázek. Má Ženíšek více lajků než Langšádlová? Ano. Snaží se být aktivnější na sociálních sítích? Zdá se, že ano. Projevuje se pro TOP 09 rošáda na ministerstvu pozitivním způsobem v předvolebních průzkumech? Rozhodně ne. Pomůže straně v příštích sněmovních volbách? Nezbývá než pochybovat.
