Komentátor: Abolice pro Mynáře? Zeman už neměl co ztratit. Je to smutný konec jeho kariéry

Bývalý prezident Miloš Zeman už zřejmě cítil, že nemá co ztratit. Je to smutný obrázek na konec kariéry politika, který patřil k těm nejvýraznějším v naší zemi. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl komentátor MF Dnes Miroslav Korecký. Zhodnotil tak Zemanovu žádost o podpis abolice pro pracovníky Hradu. Žádat o spolupodpis premiéra měl Zeman hned dvakrát, v rozhovoru pro server Seznam Zprávy to potvrdil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

„Jsou to zprávy, které jsou vždy potvrzované na půl. Pokud se prezident skutečně opakovaně pokoušel u předsedy vlády získat spolupodpis pro abolice, tak to jen vypovídá o závěrečné fázi prezidentování Miloše Zemana, kdy už asi cítil, že nemá politicky co ztratit, a snažil se zabezpečit své lidi nebo je ochránit před případným postihem za věci, které mohli či nemuseli udělat. Je to smutný obrázek na konec kariéry politika, který patřil k těm nejvýraznějším v naší zemi za posledních 30 let,“ uvedl Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS.

Blažek v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že se Zemanem probíral některé milosti a abolice. Na dotaz serveru, zda se jednalo o abolice v kauzách šéfů lánské obory a prezidentské kanceláře, ministr řekl, že Zeman přemýšlel i o řešeních tohoto typu. „Ano, vedla se debata o řešení abolicí,“ uvedl.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Spor kvůli sociální nerovnosti. Aktivistka nazvala Kalouska zm*dem, ten si to nenechal líbit

Abolice může buď zastavit trestní stíhání, nebo nařídit, aby se stíhání v určitém případě ani nezahajovalo. „Pan prezident Zeman byl přesvědčený o tom, že stíhání Miloše Baláka (bývalého šéfa Lesní správy Lány pozn. red.) a Vratislava Mynáře by nikdy nebyla zahájena, kdyby nepracovali u něho,“ řekl Blažek. „Měl pocit, že jen proto se o ně zajímají orgány činné v trestním řízení. Mluvil o tom, že ho to mrzí a že by tu věc nějakým způsobem rád vyřešil,“ doplnil.

Prezident má právo udělovat milosti, amnestie a abolice. Pro amnestii a abolici k tomu potřebuje spolupodpis předsedy vlády či premiérem pověřeného člena kabinetu. Blažek sdělil, že byl dohodnut s premiérem, že v případě žádosti o spolupodpis abolice z Hradu o tom bude jednat celá vláda.

„Mohu sdělit jen to, že jsme takto – vláda jako celek – rozhodovali dvakrát. Jednou v září loňského roku, podruhé nyní,“ uvedl ministr.

Zeman svou žádost popřel

Bývalý prezident v minulosti v rozhovoru s internetovou televizí XTV popřel, že by abolici pro své spolupracovníky požadoval. „Mohu zodpovědně prohlásit, že ani v případě skartace materiálů, ani v případě věci kolem BIS jsem premiéra Fialu o žádnou abolici nepožádal z toho prostého důvodu, že v těchto dvou věcech neprobíhá, pokud alespoň vím, žádné trestní stíhání. A abolice je zastavení trestního stíhání. Neexistuje-li trestní stíhání, není co zastavovat,“ řekl Zeman v lednu.

V případě abolice nicméně prezident může nařídit i to, aby se stíhání pro určitý trestný čin nezahajovalo. Podle informací severu Deník N Zeman znovu Fialu žádal o spolupodpis abolice začátkem března krátce před svým odchodem z funkce, a to v dotační kauze šéfa prezidentské kanceláře Mynáře a v dalším případě spojeném s Hradem.

Bývalého šéfa lánských lesů Baláka potrestal loni soud za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava. Loni v březnu Zeman udělil Balákovi milost. Letos v březnu, již po odchodu Zemana z postu hlavy státu, byl Balák pravomocně odsouzen v jiné kauze, kvůli těžbě kamene v Lánské oboře. Mynář je od jara 2021 stíhán kvůli šestimilionové dotaci na dostavbu penzionu v Osvětimanech na Uherskohradišťsku, kterou údajně získala Mynářova společnost Clever Management neoprávněně.